www.onkologiecs.cz ONKOLOGIE 23 MONOKLONÁLNÍ GAMAPATIE Plazmocelulární malignity (mnohočetný myelom, solitární plazmocytom a plazmocelulární leukemie), přehled klinických příznaků, diagnostických kritérií a léčby kované chemoterapie v době přibývajících nových léků, zda ji nenahradí používání nových účinných léků. Poslední shrnující odpověď na tuto otázku zveřejnila organizace European Bone Marow Transplantation na jaře 2022. V této zprávě je konstatováno, že vysokodávkovaná chemoterapie je stále doporučovanou a přínosnou součástí léčby první linie u všech pacientů, kteří ji jsou schopni podstoupit. Vysokodávkovaná chemoterapie představuje pro organismus vyšší zátěž než běžná léčba, a proto jsou pro ni vybíráni pacienti jen do určitého věku, dříve to bylo do 65 let, nyní se hranice posunula na 70 let. A pochopitelně další podmínkou je nepřítomnost dalšího závažného onemocnění. Nejvýraznějším přínosem je vysokodávkovaná chemoterapie pro ty pacienty, kteří dosáhnou dobré léčebné odpovědi po léčbě, která předchází transplantaci (iniciální léčba). Ale i někteří pacienti, kteří na iniciální léčbu nereagují, mohou mít prospěch z vysokodávkované chemoterapie následované autologní transplantací. Při vlastním provedení vysokodávkované léčby se nedoporučuje používat celotělové ozáření (total body irradiation – TBI), protože to jen zvyšuje toxicitu. Přidánímbortezomibu nebo lenalidomidu k předtransplantačnímu režimu se zlepšuje účinek léčby. Dvojitá neboli tandemová transplantace byla vždy považována za účinnější než jedna, ale přínos této druhé transplantace byl prokázán pouze u pacientů s nepříznivými prognostickými faktory, kteří nedosáhli komplení remisi (complete remission – CR) nebo velmi dobré parciální remise (very good partial remission – VGPR) po provedení první transplantace. Imunomodulační léky a bortezomib, podávané po první vysokodávkované chemoteObr. 2.10 MAIA trial: Délka bezpříznakového přežití (PFS) a celkového přežití (OS) u pacientů s nově diagnostikovanýmmyelomem, léčených s nebo bez daratumumabu (Facon T, Kumar SK, et al. Daratumumab, lenalidomide, and dexamethasone versus lenalidomide and dexamethasone alone in newly diagnosed multiple myeloma (MAIA): overall survival results from a randomised, open-label, phase 3 trial. Lancet Oncol. 2021, [Internet], October 13, 2021. Available from: https://doi.org/10.1016/S1470-2045(21)00466-6) A B Daratumumab plus lenalidomide and dexamethasone Number at risk (number censored) Lenalidomide and dexamethasone Daratumumab plus lenalidomide and dexamethasone Number at risk (number censored) Lenalidomide and dexamethasone Daratumumab plus lenalidomide and dexamethasone Lenalidomide and dexamethasone HR 0,53 (95 % CI 0,43–0,66); p < 0,0001 0 6 12 18 24 30 36 42 48 54 60 66 72 0 6 12 18 24 30 36 42 48 54 60 66 72 369 (0) 307 (29) 255 (41) 220 (44) 196 (46) 172 (49) 146 (55) 123 (58) 105 (64) 63 (95) 12 (140) 2 (150) 0 (152) HR 0,68 (95 % CI 0,53–0,86); p = 0,0013 Time since randomisation (months) 368 (0) 335 (6) 309 (9) 290 (14) 266 (16) 246 (18) 232 (20) 210 (25) 195 (30) 123 (92) 51 (158) 5 (203) 0 (208) 369 (0) 343 (13) 324 (14) 308 (16) 294 (16) 270 (17) 251 (20) 232 (22) 213 (24) 134 (85) 42 (171) 5 (208) 0 (213) 368 (0) 346 (3) 338 (3) 328 (5) 305 (6) 297 (8) 280 (9) 266 (9) 249 (10) 170 (86) 63 (189) 6 (245) 0 (251) 100 80 60 40 20 0 100 80 60 40 20 0 Progression-free survival (%) Overrall survival (%)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=