www.onkologiecs.cz ONKOLOGIE 31 MONOKLONÁLNÍ GAMAPATIE Plazmocelulární malignity (mnohočetný myelom, solitární plazmocytom a plazmocelulární leukemie), přehled klinických příznaků, diagnostických kritérií a léčby 96. Ščudla V. Diagnostický význam a úskalí hodnocení roztěrového preparátu kostní dřeně u mnohočetného myelomu. Vnitř lék. 2006;52(Suppl. 2):55-65. 97. Fabián P, Moulis, M. Možnosti histologického vyšetření kostní dřeně při diagnostice mnohočetného myelomu. Vnitř. lék. 2006;52(Suppl. 2):66-70. 98. Camprt V. Klinické projevy a diagnostika mnohočetného myelomu. Morfologické rysy–Mnohočetný myelom a další monoklonální gamapatie. Praha: Galén; 2005: p. 44-46. 99. Caers J, Garderet L, Kortüm KM, et al. European Myeloma Network recommendations on tools for the diagnosis and monitoring of multiple myeloma: what to use and when. Haematologica. 2018;103(11):1772-1784. doi: 10.3324/ haematol.2018.189159. 100. Maisnar V, Toušková M, Malý J. Význam vybraných laboratorních ukazatelů pro diferenciální diagnostiku a sledování aktivity mnohočetného myelomu. Vnitř lék. 2002;48(4):290-297. 101. Pika T, Balcárková J, Lochman P, et al. Náhlá progrese mnohočetného myelomu charakterizovaná parciálním „light- -chain escape“ fenoménem a sekundární translokací t(8;14). Transfuze a hematologie dnes. 2011;17(1):30-35. 102. Murray D, Puig N, Kristinsson S, et al. Mass spectrometry for the evaluation of monoclonal proteins in multiple myeloma and related disorders: an International Myeloma Working Group Mass Spectrometry Committee Report. Blood cancer journal. 2021;11(2):24-28. 103. Burwick N, Sharma S. Glucocorticoids in multiple myeloma: past, present, and future. Ann Hematol. 2019;98(1):19-28. doi: 10.1007/s00277-018-3465-8. 104. Hájek R. Vývoj diagnostiky a léčby mnohočetného myelomu v průběhu posledních 25 let Transfuze a hematologie dnes. 2019;25(1):96-106. 105. Plonková H, Jelínek T, Popková T, et al. Současná doporučení pro léčbu mnohočetného myelomu. Acta medicinae. 2020;9(11-13):94-98. 106. Nováková D, Radochza J. Management léčby asymptomatického (smoldering) mnohočetného myelomu; strategie „watch and wait“ u monoklonálních gamapatií. Acta medicinae. 2020;9(11-13):99-101. 107. Štork M. Monoklonální protilátky v léčbě relabovaného či refrakterního mnohočetného myelomu. Onkologická revue. 2018;(2):22-26. 108. Jelínek T, Fečková M, Hájek R. CD38 cílená léčba u mnohočetného myelomu. Vnitř lék. 2018;64(10):939-948. 109. Minařík J. Léčba mnohočetného myelomu v roce 2021. Klinická farmakologie a farmacie. 2021;35(3):70-77. 110. Fabiánová J. Daratumumab v monoterapii pacientů s relabujícím či refrakternímmnohočetnýmmyelomem – poolovaná analýza. Farmakoterapie. 2017;13(2):243-245. 111. Jelínek T, Fečková J, Hájek R. CD38 cílená léčba u mnohočetného myelomu. Vnitř lék. 2018;64(10):939-948 112. Jelínek T, Hájek R. Monoclonal antibodies – A new era in the treatment of multiple myeloma. Blood reviews. 2016;30(2):101-110. 113. Jelínek T, Všianská P, Hájek R, et al. Monoklonální protilátky v léčbě mnohočetného myelomu. Transfuze a hematologie dnes. 2015;21(2):74-83. 114. Jungová A. Daratumumab – průlomová monoklonální protilátka v léčbě mnohočetného myelomu. Praha: Remedia. 2017;27(5):457-460. 115. Maisnar V. Postavení daratumumabu v léčbě mnohočetného myelomu z pohledu výsledků posledních studií. Praha: Farmakoterapie. 2017;13(6):909-914. 116. Špička I. Monoklonální protilátky v léčbě relabovaného či refrakterního mnohočetného myelomu. Farmakoterapie. 2019;15(2):161-164. 117. Štork L, Pour L, Sandecká V. Využití monoklonální protilátky daratumumab v léčbě mnohočetného myelomu. Transfuze a hematologie dnes. 2016;22(4):230-237. 118. Menon T, Kataria S, Adhikari R, et al. Efficacy of Daratumumab-Based Regimens Compared to Standard of Care in Transplant-Eligible Multiple Myeloma: A Meta-Analysis. Cureus. 2021;13(5):e15098. doi: 10.7759/cureus.15098. 119. Wang Y, Li Y, Chai Y. Efficacy and safety of daratumumab in the treatment of multiple myeloma: a systematic review and meta-analysis. J Int Med Res. 2021;49(8):3000605211038135. doi: 10.1177/03000605211038135. 120. Bapatla A, Kaul A, Dhalla PS, et al. Role of Daratumumab in Combination With Standard Therapies in Patients With Relapsed and Refractory Multiple Myeloma. Cureus. 2021;13(6):e15440. doi: 10.7759/cureus.15440. 121. Cao C, Zhou X, Ma Q. Daratumumab provides a survival benefit in relapsed and refractory Multiple Myeloma, independent of baseline clinical characteristics: A meta-analysis. Pharmacol Res Perspect. 2021;9(4):e00797. doi: 10.1002/ prp2.797. 122. Kiss S, Gede N, Hegyi P, et al. Addition of daratumumab to multiple myeloma backbone regimens significantly improves clinical outcomes: a systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. Sci Rep. 2021;11(1):21916. doi: 10.1038/s41598-021-01440-x. 123. Kiss S, Gede N, Soós A, et al. Efficacy of first-line treatment options in transplant-ineligible multiple myeloma: A network meta-analysis. Crit Rev Oncol Hematol. 2021 Dec;168:103504. doi: 10.1016/j.critrevonc.2021.103504. 124. Kořístek Z. Belantamab mafodotin, první protilátka konjugovaná s cytotoxickou látkou pro léčbu mnohočetného myelomu. Acta medicinae. 2021;10(16):86-88. 125. Radocha J, van Donk, Weisel K. Monoclonal a antibody and drug conjugate in multiple myeloma Cancers (Basel). 2021;13/7:1571. doi 10,3390cancers 13071571. 126. Snowden JA, Sánchez-Ortega I, Corbacioglu S, et al. Indications for haematopoietic cell transplantation for haematological diseases, solid tumours and immune disorders: current practice in Europe, 2022. Bone Marrow Transplantation. Available from: https://doi.org/10.1038/s41409-022-01691-w. 127. Vokurka S, Fínek J, Svoboda T, et al. Indikace radioterapie u pacientů s hematologickými malignitami v průběhu pěti let provozu modernizovaného centra Onkologické a radioterapeutické kliniky v Plzni. Klinická onkologie. 2016;29(4):313-314. 128. Tsang RW, Campbell BA, Goda JS, et al. Radiation Therapy for Solitary Plasmacytoma and Multiple Myeloma: Guidelines From the International Lymphoma Radiation Oncology Group. Int J Radiat Oncol Biol Phys. 2018;101(4):794-808. doi: 10.1016/j.ijrobp.2018.05.009. 129. Šlampa P, et al. Radiační onkologie. Praha: Maxdorf; 2021, p. 496-499. 130. Chaloupka R. Diagnostické a léčebné ortopedické postupy. Mnohočetný myelom a další monoklonální gamapatie. Brno: Masarykova univerzita; 1999, p. 209-211. 131. Klener J. Terapie mnohočetného myelomu. Neurochirurgická terapie – Mnohočetný myelom a další monoklonální gamapatie. Praha: Galén; 2005, p. 86-88. 132. Krtička M, Chovanec M, Smékal P, et al. Využití metody stabilní osteosyntézy u pacientů s mnohočetným myelomem a patologickou zlomeninou dlouhých kostí, retrospektivní zhodnocení použité terapie. Úrazová chirurgie. 2020;27(1):199-203. 133. Krtička M, Chovanec M, Smékal P, Pour L. Stable osteosynthesis of pathological fracture of long bones in patients with multiple myeloma; retrospective evaluation of the therapy. Úrazová chirurgie. 2020;27(1):204-208. 134. Šmardová L, Neubeuer J, Pour, L, et al. Perkutánní kyfoplastika v léčbě osteolytického postižení obratlů u pacientů s mnohočetnýmmyelomem. Transfuze a hematologie dnes. 2009;15(Suppl. 1):42-43. 135. Neubauer J, RepkoM. Metodika kostních biopsií perkutánnímzpůsobemza navigace CT. Vnitř lék. 2006;52(Suppl. 2):71-75. 136. Repko M, Chaloupka R, Grosman R, et al. Možnosti operačního řešení myelomového postižení páteře. Vnitř lék. 2006;52(Suppl. 2):32-40. 137. Ryška P, Maisnar V, Málek V, et al. Použití perkutánní vertebroplastiky u pacientů s mnohočetným myelomem – zkušenosti jednoho centra. Onkologie. 2011;5(3):155-159. 138. Ryška P, Řehák S, Odrážka K, et al. Postavení perkutánní vertebroplastiky a kyfoplastiky v léčbě onkologického onemocnění páteře. Časopis lékařů českých. 2006;145 (10):804-809. 139. Ryška P, Málek V, Schreiberová J, et al. Perkutánní vertebroplastika a kyfoplastika. Postgraduální medicína. 2008;10(2):222-227. 140. Řehák S, Maisnar V, Málek V, et al. Indikace a radikalita chirurgické léčby myelomu v páteři. Acta medica. 2005;48(Suppl. 1):37-43. 141. Šťastný E, Chaloupka R, Trč T. Ortopedická léčba osteolytických lézí dlouhých kostí při mnohočetném myelomu. Časopis lékařů českých. 2007;146(1):35-39. 142. Šťastný E, Trč T, Chaloupka R, et al. Mnohočetný myelom – léčba osteolytických lézí dlouhých kostí. Praha: Ortopedie. 2011;5(1):22-28. 143. Adam Z, Straub J, Krejčí M, et al. Osteoprotektivní léčba bisfosfonáty nebo denosumabem u nemocných s mnohočetným myelomem: přínos a rizika. Vnitř lék. 2017;63(5): 311-321. 144. Treglerová J, Zelinka J, Adam Z, et al. Osteonekróza čelisti, atypické fraktury kostí a další méně časté nežádoucí účinky bisfosfonátů. Transfuze a hematologie dnes. 2019;25(3): 242-251. 145. Ludwig H, Boccadoro M, Moreau P, et al. Recommendations for vaccination in multiple myeloma: a consensus of the European Myeloma Network. Leukemia. 2021;35(1):31-44. 146. Krejčí M, Pour L, Adam Z, et al. Outcome of COVID-19 infection in 50 multiple myeloma patients treated with novel drugs: single-center experience Annals of hematology. 2021;100(10):2541-2546. 147. Pour L, Křivá J. Kvalita života a tolerance udržovací léčby – monoterapie interferonem alfa nebo kombinace interferonu alfa a dexametazonu – u pacientů s mnohočetným myelomem: 45. Studentská vědecká konference LF MU 2001. Abstrakta. Scripta medica Facultatis medicae Universitatis Brunensis Masarykianae. 2001;74(2):158-159. 148. Adam Z, Pour L, Svobodník A, et al. Kvalita života a tolerance udržovací léčby u pacientů s mnohočetnýmmyelomem. Vnitř lék. 2002;48(3):216-229. 149. Knop S, Mateos M, Dimopoulos M, Pour L. A Health-related quality of life in patients with newly diagnosed multiple myeloma ineligible for stem cell transplantation: results from the randomized phase III ALCYONE trial BMC. Cancer. 2021;21(1):659-680. 150. Slezáčková A, Geprtová A, Světlák M. Protektivní faktory prožívaného stresu u pacientů s mnohočetnýmmyelomem Klinická onkologie. 2021;34(Suppl. 2):111-113. 151. Slováček L, Slováčková B, Jebavý L, et al. Globální kvalita života nemocných s mnohočetnýmmyelomem a maligním lymfomem po transplantaci krvetvorných buněk: výsledky transverzální a retrospektivní studie Edukační sborník. Brno: Masarykův onkologický ústav; 2006, p. 49-50. 152. Adam Z. Psychické faktory ovlivňující průběh a prognózu mnohočetného myelomu – přehled publikovaných studií. Postgraduální medicína. 2020;22(2):162-165. 153. Adam Z, Adamová Z, Klimeš J, et al. Sociální faktory mají vliv na průběh a prognózu maligní nemoci. Klinická onkologie. 2021;34(3):180-184. 154. Adam Z, Klimeš J, Boleloucký Z, et al. Co vše zohledňujeme při hledání odpovědi na otázku pacientů, jak žít s vědomím „mám nádorové onemocnění“. Acta medicinae. 2021;10(5-7):29-33. 155. Klimeš J, Adam Z, et al. Spektrum psychických reakcí na větu: „Máte maligní onemocnění“, je pestřejší, než popsala Elisabeth Kübler-Rossová. Postgraduální medicína. 2020;22(3):238-240. 156. Adam Z, Klimeš J, Boleloucký Z, et al. Slovo lékaře může potencovat účinek podané léčby. Farmakoterapie. 2021;17(4):709-720. 157. Adam Z, Klimeš J, Boleloucký Z. Základní informace pro rozpoznávání psychických poruch vyvolaných maligním onemocněním. Klinická onkologie. 2021;34(4):264-272. 158. Klimeš J, Bolelucký Z, Adam Z. Pestrost lidských povah je příčinou, proč někdy vázne komunikace mezi pacientem a lékařem. Acta medicinae. 2020;9(17):105-118.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=