www.onkologiecs.cz ONKOLOGIE 5 MONOKLONÁLNÍ GAMAPATIE Monoklonální gamapatie – úvodní slovo k supplementu letech minulého stolení v Československé republice (18). Analýze monoklonálních imunoglobulinů a monoklonálním gamapatiím se historicky nejvíce věnuje pracoviště Mayo Clinic v USA a nestorem této oblasti medicínského pozvání se stal Robert Kyle (19, 20). Po 12 letech od citovaného popisu benigní gamapatie Janem Waldenströmem zveřejnil v roce 1978 Robert Kyle své zkušenosti se sledováním souboru 241 pacientů s touto benigní gamapatií. V průběhu sledování zjistil, že u části nemocných dochází postupně k transformaci do uvedených maligních chorob. A tak Robert Kyle navrhl změnu termínu z „benign monoclonal gammopathy“ na termín „monoclonal gammopathy of undetermined significance“ – MGUS, do češtiny překládáme jako monoklonální gamapatie nejistého významu. Slovním spojením „nejistého významu“ Robert Kyle řekl, že zpočátku není jasné, zda tato odchylka zůstane benigní až do smrti pacienta z jiného důvodu, či zda se tato odchylka transformuje do maligní krevní nemoci, která bude i příčnou smrti. Robert Kyle zjistil, že ročně u 1% pacientů s MGUS dochází k transformaci v maligní onemocnění typu mnohočetný myelom, morbus Waldenström či AL-amyloidóza (21). Termín monoklonální gamapatie nejistého významu byl přijat i do Mezinárodní klasifikace nemocí v její desáté verzi (MKN-10), kde má MGUS kód D472. Mnohočetný myelom i Waldenströmova makroglobulinemie vznikají transformací z monoklonální gamapatie nejistého významu Do počátku tohoto tisíciletí se připouštělo, že mnohočetný myelom může vzniknout transformací zmonoklonální gamapatie, anebo vznikne de novo v krátké době bez přechozí přítomnosti MGUS. Rozvoj mrazících boxů a uschování vzorku krve od pacientů pro pozdější analýzy však umožnil poznání, že není mnohočetnéhomyelomu či Waldenströmovy makroglobulinemie, kterou by nepředcházela roky před klinickou manifestací přítomnost monoklonálního imunoglobulinu v séru, čili MGUS. Mnohočetnýmyelom, Waldenströmova makroglobulinemie a AL-amyloidóza nevzniknou v člověku ze dne na den, ale postupně se vyvíjejí z předstupně, neboli prekancerózy, kterou je takzvaná monoklonální gamapatie nejistého významu. Postupnou evoluci klonálních buněk v buňky maligního hematologického onemocnění popsal podrobně vídeňský hematolog Petr Valent (22). Nový zastřešující termín monoklonální gamapatie klinického významu Vývoj jde stále kupředu a stále jsou rozpoznávány nemoci, pro něž před lety neexistoval název. A je to opět kolektiv autorů zMayo Clinic s Robertem Kylem ve svém středu, kteří v roce 2018 navrhli další nový termín „monoclonal gammopathy of clinical significance“. Bylo to přesně 40 let od vydání publikace navrhující termín MGUS (23). Termín „monoclonal gammopathy of clinical significance“ byl akceptován Americkou hematologickou společností jako nová užitečná jednotka, a proto se objevil v roce 2020 v edukační knize vydávané vždy u příležitosti sjezdu Americké hematologické společnosti. Tuto kapitolu sepsala Angela Dispenzieri, jejíž články vždy vynikají precizností a dobrým edukačním členěním. Lze tedy očekávat, že když je tento termín akceptován hematologickou veřejností v USA, tak jistě bude akceptován i Evropskou hematologickou komunitou (24). Choroby patřící do skupiny „monoklonální gamapatie klinického významu“ mají podobný nález v kostní dřeni, jak vídáme u pacientů s MGUS, tedy nevelkou populaci klonálních plazmocytů, která nijak neexpanduje, neutlačuje fyziologickou krvetvorbu, takže vlastně tatomalá populace v kostní dřeni by sama o sobě nebyla indikací k léčbě. Jenže na rozdíl od MGUS, kdy je sice malá populace klonálních plazmocytů v kostní dřeni, ale jinak je pacient zcela bez jakýkoliv příznaků, které by MGUS způsoboval, tak pacienti řazení do skupiny „monoclonal gammopathy of clinical significance“ mají velmi různorodá poškození organismu a za toto poškození je zodpovědný monoklonální imunoglobulin produkovaný tímto nevelkým klonem (23, 24). Mnohé z těchto chorob, které autoři z Mayo Clinic řadí do této skupiny, byly rozpoznány teprve v poslednímdesetiletí. Dříve byly tyto choroby nazývány „nemoci asociované s monoklonálním imunoglobulinem” a podobně. Nebyla zde jednotná klasifikace. V první publikaci, která vyšla z Mayo Clinic, jsou tyto choroby řazeny dle etiopatogeneze poškození. V dalším článku z Mayo Clinic, který pojednává sice oMGUS, ale uvádí i přehled chorob indikovanýchmonoklonálním imunoglobulinemdle orgánové lokalizace (25). V červnu roku 2022 se objevila elektronická publikace s názvem The 5th edition of the WorldHealthOrganizationClassificationof Haematolymphoid Tumours. V tomto článku, předbíhajícímvlastní knižní vydání 5. verze WHO klasifikace krevních chorob, jsou plazmocelulární nemoci řazeny do následujících položek. Ponecháme jejich oficiální anglické znění a dáme je do tabulky (26). Tabulka 1.1 Oficiální názvy chorob patřících do skupiny Plasma cell neoplasms and other diseases with paraproteins dle 5. edice klasifikace krevních nemocí dle WHO, která v knižní formě by se měla objevit ještě v roce 2022 Monoclonal gammopathies Cold agglutinin disease (nebylo v předchozí klasifikaci) IgM monoclonal gammopathy of undetermined significance Non-IgM monoclonal gammopathy of undetermined signifikance Monoclonal gammopathy of renal significance (nebylo v přechozí klasifikaci) Diseases with monoclonal immunoglobulin deposition Immunoglobulin-related (AL) amyloidosis v přechozí klasifikaci jako primary amyloidosis Monoclonal immunoglobulin deposition disease v přechozí jako light and heavy chain dep. dis. Mu heavy chain disease Gamma heavy chain disease Alpha heavy chain disease Plasma cell neoplasms Plazmocytoma Plasma cell myeloma Plasma cell neoplasms with associated pareneoplastic syndrome POEMS syndrom Tempi syndrom AESOP syndrom
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=