ONKOLOGIE www.onkologiecs.cz 54 MONOKLONÁLNÍ GAMAPATIE Monoklonální gamapatie nejistého významu a monoklonální gamapatie klinického významu noglobulin-Storing Histiocytosis: A Case Based Systemic Review. J Clin Med. 2021;10(9):1834. doi: 10.3390/jcm10091834. 65. Riefolo M, Malvi D, Bertuzzi C, et al. Intrahepatocellular crystal storing mimicking a clinical liver disease during monoclonal gammopathy: report of a case and review of the literature. Ultrastruct Pathol. 2020;44(1):153-157. doi: 10.1080/01913123.2020.1725697. 66. Milman T, Kao AA, Chu D, et al. Paraproteinemic keratopathy: the expanding diversity of clinical and pathologic manifestations. Ophthalmology. 2015;122(9):1748-1756. 67. Skalická P, Ďuďáková L, Palos M, et al. Paraproteinemic keratopathy associated withmonoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS): clinical findings in twelve patients including recurrence after keratoplasty. Acta Ophthalmologica. 2019;97(7):e987-e992. 68. Palos M. Krystalinová keratopatie u mnohočetného myelomu. Lékařské listy. 2005;(5):14-16. 69. Ščudla V, Tichý T, Minařík J, et al. Onemocnění z depozice lehkých řetězců imunoglobulinu (light chain deposition disease). Klinická biochemie a metabolismus. 2012;20(2):52-58. 70. Harel S, Mohr M, Jahn I, et al. Clinico-biological characteristics and treatment of type I monoclonal cryoglobulinaemia: a study of 64 cases. Br J Haematol. 2015;168(5):671-678. 71. Nasr SH, Fidler ME, Cornell LD, et al. Immunotactoid glomerulopathy: clinicopathologic and proteomic study Nephrol Dial Transplant. 2012;27(11):4137-4146. 72. Castillo JJ, Callander NS, Baljevic M, et al. The evaluation and management of monoclonal gammopathy of renal significance and monoclonal gammopathy of neurological significance. Am J Hematol. 2021;96(7):846-853. doi: 10.1002/ajh.26155. 73. Nasr SH, Valeri AM, Cornell LD, et al. Renal monoclonal immunoglobulin deposition disease: a report of 64 patients from a single institution. Clin J Am Soc Nephrol. 2012;7(2):231-239. 74. Ščucla V, Minařík J, Pika T, et al. Nemoc z ukládání lehkých řetězců imunoglobulinu (light chain deposition disease). Vnitřní lék. 2012;58(1):38-43. 75. Adam Z, Nedbálková M, Krejčí M, et al. Více než 10 let trvající kompletní remise monoklonální gamapatie nejistého významu a vymizení nefrotického syndromu vzniklého na podkladě light chain deposition disease po léčbě vinkristinem, adriamycinem a vysokými dávkami dexametazonu (VAD) Vnitřní lék. 2010;56(3):240-246. 76. Adam Z, Krejčí J, Pour L, et al. Vymizení nefrotického syndromu a zlepšení funkce ledvin u nemocné s light chain deposition disease po vysokodávkované chemoterapii s autologní transplantací kmenových krvetvorných buněk. Popis případu a přehled literatury Vnitřní lék. 2009;55(11):1089-1096. 77. Bridoux F, Javaugue V, Nasr SH, Leung N. Proliferative glomerulonephritis with monoclonal immunoglobulin deposits: a nephrologist perspective. Nephrol Dial Transplant. 2021;36(2):208-215. doi: 10.1093/ndt/gfz176. 78. Camp BJ, Magro CM. Cutaneous macroglobulinosis: a case series J Cutan Pathol. 2012;39(10):962-970. 79. Chauvet S, Bridoux F, Ecotière L, et al. Kidney diseases associated with monoclonal immunoglobulin M-secreting B-cell lymphoproliferative disorders: a case series of 35 patients. Am J Kidney Dis. 2015;66(5):756-767. 80. Hutchison CA, Batuman V, Behrens J, et al. International Kidney and Monoclonal Gammopathy Research Group The pathogenesis and diagnosis of acute kidney injury in multiple myeloma. Nat Rev Nephrol. 2011;8(1):43-51. 81. Adam Z, Pour L, Krejčí M, e al. Poškození ledvin při mnohočetnémmyelomu a dalších monoklonálních gamapatiích. Vnitř lék. 2008;54(9):847-861. 82. Ryšavá R. Postižení ledvin u mnohočetného myelomu a novinky v léčbě. Postgraduální medicína. 2015;17(5):489498. 83. Borza DB, Chedid MF, Colon S, et al. Recurrent Goodpasture‘s disease secondary to a monoclonal IgA1-kappa antibody autoreactive with the alpha1/alpha2 chains of type IV collagen. Am J Kidney Dis. 2005;45(2):397-406. 84. Debiec H, Martin L, Jouanneau C, et al. Autoantibodies specific for the phospholipase A2 receptor in recurrent and de novo membranous nephropathy Am J Transplant. 2011;11(10):2144-2152. 85. Young PA, Bae GH, Konia TH. Subcorneal pustular dermatosis associated with IgGmonoclonal gammopathy of undetermined significance. Dermatol Online J. 2021;27(4):13030/ qt71k801d3. 86. Adam Z, Feit J, Krejčí M, et al. IgA pemfigus provázející mnohočetný myelom vymizel při léčbě bortezomibem (Velcade), cyklofosfamidem a dexametazonem. Popis případu a přehled literatury. Vnitř lék. 2009;55(10):981-990. 87. Claveau JS, Wetter DA, Kumar S. Cutaneous manifestations of monoclonal gammopathy. Blood Cancer J. 2022;11;12(4):58. doi:10.1038/s41408-022-00661-1. 88. Nobile-Orazio E, Bianco M, Nozza A. Advances in the treatment of paraproteinemic neuropathy Curr Treat Options Neurol. 2017;19(12):43-57. 89. Willison HJ, O‘Leary CP, Veitch J, et al. The clinical and laboratory features of chronic sensory ataxic neuropathy with anti-disialosyl IgM antibodies. Brain. 2001;124(10):1968-1977. 90. Bardel B, Molinier-Frenkel V, Le Bras F, et al. Revisiting the spectrum of IgM-related neuropathies in a large cohort of IgM monoclonal gammopathy. J Neurol. 2022 May; 3. doi: 10.1007/s00415-022-11139-2. Epub ahead of print. 91. Beecher G, Shelly S, Dyck PJB, et al. Pure Motor Onset and IgM-Gammopathy Occurrence in Multifocal Acquired Demyelinating Sensory and Motor Neuropathy. Neurology. 2021 Aug 10;10.1212/WNL.0000000000012618. doi: 10.1212/ WNL.0000000000012618. 92. Girard LP, Soekojo CY, Ooi M, et al. Immunoglobulin M Monoclonal Gammopathies of Clinical Significance. Front Oncol. 2022 Jun 9;12:905484. doi: 10.3389/fonc.2022.905484. 93. Koike H, Katsuno M. Paraproteinemia and neuropathy. Neurol Sci. 2021;42(11):4489-4501. doi: 10.1007/s10072-02105583-7. 94. Le Cann M, Bouhour F, Viala K, et al. CANOMAD: a neurological monoclonal gammopathy of clinical significance that benefits from B-cell-targeted therapies. Blood. 2020;136(21):2428-2436. doi: 10.1182/blood.2020007092. 95. Raheja D, Specht C, Simmons Z. Paraproteinemic neuropathies. Muscle Nerve. 2015;51(1):1-13. doi: 10.1002/mus.24471. 96. Scarpato S, Galassi G, Monti G, et al. Peripheral neuropathy in mixed cryoglobulinaemia: clinical assessment and therapeutic approach. Clin Exp Rheumatol. 2020;38(6):1231-1237. 97. Steck AJ. Anti-MAG neuropathy: From biology to clinical management. J Neuroimmunol. 2021;361:577725. doi: 10.1016/j.jneuroim.2021.577725. 98. Vallat JM, Duchesne M, Corcia P, et al. The Wide Spectrum of Pathophysiologic Mechanisms of Paraproteinemic Neuropathy. Neurology. 2021;96(5):214-225. doi: 10.1212/ WNL.0000000000011324. 99. Leavell Y, Shin SC. Paraproteinemias and Peripheral Nerve Disease. Clin Geriatr Med. 2021;37(2):301-312. doi: 10.1016/j. cger.2021.01.004. 100. Vlam L, Piepers S, Sutedja NA, et al. Association of IgM monoclonal gammopathy with progressive muscular atrophy and multifocal motor neuropathy: a case-control study. J Neurol. 2015;262(3):666-673. 101. Turčanová Koprušáková M, Kurča E. Paraproteinemické neuropatie Neurolog praxi. 2016;17(1):28-33 102. Rosenbaum E, Marks D, Raza S. Diagnosis and management of neuropathies associated with plasma cell dyscrasias. Hematol Oncol. 2018;36(1):3-14. doi: 10.1002/hon.2417. 103. Stork AC, Lunn MP, Nobile-Orazio E, et al. Treatment for IgG and IgA paraproteinaemic neuropathy. Cochrane Database Syst Rev. 2015;2015(3):CD005376. doi: 10.1002/14651858. CD005376.pub3. 104. Pika T, Folprechtová P, Roubalová L, et al. Úspěšná léčba antiMAG neuropatie asociované s monoklonální gamapatií nejistého významu kombinací rituximabu s dexametazonem – kazuistika. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2015;78(4):474-476. 105. Gobert D, Paule R Ponard D, et al. A nationwide study of acquired C1-inhibitor deficiency in France: Characteristics and treatment responses in 92 patients. Medicine. 2016;95(33):e4363. 106. Shi Y, Wang C. Where we are with acquired angioedema due to C1 inhibitor deficiency: A systematic literature review. Clin Immunol. 2021;230:108819. doi: 10.1016/j. clim.2021.108819. 107. Castelli R, Zanichelli A, Cicardi M, et al. Acquired C1-inhibitor deficiency and lymphoproliferative disorders: a tight relationship. Crit Rev Oncol Hematol. 2013;87(3):323-332. doi: 10.1016/j.critrevonc.2013.02.004. 108. Wu MA, Castelli R. The Janus faces of acquired angioedema: C1-inhibitor deficiency, lymphoproliferation and autoimmunity. Clin Chem Lab Med. 2016;54(2):207-214. doi: 10.1515/cclm-2015-0195. 109. Dicke C. Schneppenheim S, Holstein K, et al. Distinct mechanisms account for acquired von Willebrand syndrome in plasma cell dyscrasias. Ann Hematol. 2016;95(6):945-957. 110. Swiecicki PL, Hegerova LT, Gertz MA. Cold agglutinin disease. Blood. 2013;122(7):1114-1121. 111. Adam Z, Pejchalová A, Chlupová G. Nemoc chladových aglutininů nereagující na léčbu glukokortikoidy a na léčbu rituximabem. Jaký postup zvolit pro III. linii léčby? Popis případu a přehled literatury. Vnitřní lék. 2013;59(9):828-840. 112. Berentsen S, Barcellini W, D´Sa S, et al. Cold aglutinin disease revisited. A multinational observational study od 232 patients. Blood. 2020;136(4):480-488. 113. Tichý M, Hrnčíř Z, Urban P, et al. Monoklonální kryoglobuliny. Klinická biochemie a metabolismus. 2004;12/33(2):84-87. 114. Muchtar E, Magen H, Gertz MA. How I treat cryoglobulinemia. Blood. 2017;129(3):289-298. 115. Minařík J, Pika T, Bačovská J, et al. Kryoglobulinemická vaskulitida u nemocného s mnohočetným myelomem. Interní med. 2012;14(12):478-480. 116. Kojanová M, Lacina L, Bäumeltová I Klinický případ: Recidivující ulcerace bérců. Československá dermatologie. 2008;83(5):265-267. 117. Szalat R, Arnulf B, Karlin L, et al.Pathogenesis and treatment of xanthomatosis associated with monoclonal gammopathy. Blood. 2011;118(14):3777-3784. 118. Adam Z, Szeligová L, Krejčí M, et al. Difuzní plošná normolipemická xantomatóza a nekrobiotický xantogranulom, asociované s monoklonální gamapatií – přínos PET-CT pro stanovení rozsahu nemoci a zkušenosti s léčbou. Popis dvou případů a přehled literatury. Vnitř. lék. 2010;56(11):1158-1159. 119. Adam Z, Veselý K, Motyčková I, et al. Oční víčka se žlutými granulomy a kašel – periokulární xantogranulom dospělých spojený s astmatem. Popis případu a přehled klinických forem juvenilního xantogranulomu a terapie. Vnitř. lék. 2012;58(5):365-377. 120. Adam Z, Pour L Řehák Z, et al. FDG-PET/CT dokumentované vymizení nekrobiotického xantogranulomu při potlačení tvorby monoklonálního imunoglobulinu bortezomibem, lenalidomidem a dexametazonem. Popis případu a přehled literatury o léčbě nekrobiotického xantogranulomu Vnitř. Lék. 2021;67(6):352-356. doi: 10.36290/vnl.2021.092. 121. Higgins LS, Go RS, Dingli D, et al. Clinical features and treatment outcomes of patients with necrobiotic xanthogranuloma associated with monoclonal gammopathies. Clin Lymphoma Myeloma Leuk. 2016;16(8):447-452. 122. Sethi S, Sukov WR, Zhang Y, et al. Dense deposit disease associated with monoclonal gammopathy of undetermined signifikance. Am J Kidney Dis. 2010;56(5):977-982. 123. Chauvet S, Frémeaux-Bacchi V, Petitprez F, et al. Treatment of B-cell disorder improves renal outcome of patients with monoclonal gammopathy-associated C3 glomerulopathy. Blood. 2017;129(11):1437-1447. 124. Gomes-Alves I, Castro-Ferreira I. C3 Glomerulonephritis Associated with Monoclonal Gammopathy of Renal Significance. Acta Med Port. 2021;34(5):372-377. doi: 10.20344/ amp.13823. 125. Sládková E, Pivovarčíková K, Sýkora J, et al. C3 glomerulopatie – nově definovaná klinická jednotka. Československá
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=