ONKOLOGIE www.onkologiecs.cz 60 MONOKLONÁLNÍ GAMAPATIE Nekrobiotický xantogranulom a monoklonální gamapatie nymum CRAB. Je to tím, že část příznaků je tvořena útlakem kostní dřeně myelomovými buňkami a tvorbou cytokinů zodpovědných za osteolýzu a systémovou zánětlivou reakci. Kompletní molekula monoklonálního imunoglobulinu a klonální volné lehké řetězce, tvořené myelomovými buňkami, mohou být někdy pouze markerem aktivity mnohočetného myelomu, ale v jiných případech mohou vyvolávat velmi různorodé patologické projevy, jak je popsáno v textu o monoklonální gamapatii klinického významu. Možná existují ještě i další formy poškození organismu monoklonálním imunoglobulinem, které čekají na popis souvislosti, jak ilustruje tento případ. LITERATURA 1. Kyle RA, Rajkumar V. Monoclonal gammopathies of undetermined significance. Myeloma. London: Martin Dunitz Ltd. 2002:415-432. 2. Rajkumar SV, Dimopoulos MA, Palumbo A, et al. International myeloma working group updated criteria for the diagnosis of multiple myeloma. Lancet Oncol. 2014;15:538-548. 3. Rajkumar SV. CME Information: Multiple Myeloma: 2016 update on diagnosis, risk-factors and management. Am J Hematol. 2016;91:719-734. 4. Landgren O, Kyle RA, Pfeiffer RM, et al. Monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) consistently precedes multiple myeloma: a prospective study. Blood. 2009;113:5412-5417. 5. Zahradová L, Adam Z, Feit J, et al. Nekrobiotický xantogranulom – vzácná kožní komplikace u nemocného s mnohočetným myelomem. Vnitřní lékařství. 2010;56(Supplementum 2):179-182. 6. Fermand JP, Bridoux F, Dispenzieri A, et al. Monoclonal gammopathy of clinical significance: a novel concept with therapeutic implications. Blood. 2018;132(14):1478-1485. 7. Go RS, Rajkumar SV. How I manage monoclonal gammopathy of undetermined significance. Blood. 2018;131(2):163173. doi:10.1182/blood-2017-09-807560. 8. Dispenzieri A. Monoclonal gammopathies of clinical significance Hematology Am Soc Hematol Educ Program. 2020;(1):380-388. doi: 10.1182/hematology.2020000122. 9. Kossard S, Winkelmann RK. Necrobiotic xanthogranuloma with paraproteinemia. J AmAcad Dermatol. 1980;3(3):257-270. doi: 10.1016/s0190-9622(80)80189-7. PMID: 7451693. 10. Kossard S, Winkelmann RK. Necrobiotic xanthogranuloma. Australas J Dermatol. 1980;21(2):85-88. doi: 10.1111/j.14400960.1980.tb00148.x. PMID: 7447815. 11. Szalat R, Arnulf B, Karlin L, et al. Pathogenesis and treatment of xanthomatosis associated with monoclonal gammopathy. Blood. 2011;118(14):3777-3784. doi: 10.1182/blood-2011-05-356907. Epub 2011 Jul 14. PMID: 21757618. 12. Finan MC, Winkelmann RK. Necrobiotic xanthogranuloma with paraproteinemia. A review of 22 cases. Medicine (Baltimore). 1986;65(6):376-388. doi: 10.1097/00005792-19861100000003. PMID: 3097454. 13. Spicknall KE, Mehregan DA. Necrobiotic xanthogranuloma. Int J Dermatol. 2009 Jan;48(1):1-10. doi: 10.1111/j. 1365-4632.2009.03912.x. PMID: 19126043. 14. Miguel D, Lukacs J, Illing T, Elsner P. Treatment of necrobiotic xanthogranuloma – a systematic review. J Eur Acad Dermatol Venereol. 2017;31(2):221-235. doi: 10.1111/jdv.13786. Epub 2016 Jul 19. PMID: 27436448. 15. Steinhelfer L, Kühnel T, Jägle H, et al. Systemic therapy of necrobiotic xanthogranuloma: a systematic review. Orphanet J Rare Dis. 2022;17(1):132. doi: 10.1186/s13023022-02291-z. 16. Nelson CA, Zhong CS, Hashemi DA, et al. A Multicenter Cross-Sectional Study and Systematic Review of Necrobiotic Xanthogranuloma With Proposed Diagnostic Criteria. JAMA Dermatol. 2020;156(3):270-279. doi: 10.1001/jamadermatol.2019.4221. 17. Adam Z, Pour, L, Řehák Z, et al. FDG-PET/CT dokumentované vymizení nekrobiotického xantogranulomu při potlačení tvorby monoklonálního imunoglobulinu bortezomibem, lenalidomidem a dexametazonem : Popis případu a přehled literatury o léčbě nekrobiotického xantogranulomu. Vnitř lek. 2021;67(6):352-356.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=