ONKOLOGIE / Onkologie. 2024;18(2):116-120 / www.onkologiecs.cz 118 HLAVNÍ TÉMA Význam mikrobiomu u hematoonkologických pacientů Dosud bylo také publikováno pět studií zabývajících se složením mikrobioty u pacientů s lymfomy, nejčastěji v těchto studiích byli zastoupeni pacienti s difuzním velkobuněčným B-lymfomem. Největší z těchto studií na 189 pacientech ukázala sníženou druhovou diverzitu a lišící se složení střevní mikrobioty oproti zdravým kontrolám. U pacientů byl zachycen zejména vyšší výskyt bakterií čeledi Enterobacteriaceae (oportunní patogen) oproti zdravým kontrolám, četnost těchto bakterií navíc korelovala s výskytem febrilní neutropenie a odpovědí na terapii R-CHOP. Febrilní neutropenie je potencionálně život ohrožující komplikací, která často vede k odkladu či redukci terapie. V uvedené studii bylo také reportováno, že pacienti, kteří měli epizodu febrilní neutropenie, měli také signifikantně horší přežití bez progrese oproti pacientům, kteří ji neprodělali, a 70 % pacientů ve febrilní neutropenii mělo redukovanou terapii. Hojnost Enterobacteriaceae byla také signifikantně významně spojena se vstupní hladinou prozánětlivých cytokinů (IL-6 a IFN‑γ), což by mohlo naznačovat, že zjištěné změny střevní mikrobioty mohou být spojené s předléčebným zánětlivým stavem, což by mohlo mít potencionální vliv na odpověď (12). Pacienti s mnohočetným myelomem (MM) měli také sníženou diverzitu proti kontrolám a dle různých studií se u těchto pacientů objevovala ve střevní mikrobiotě např. vyšší četnost druhů Pseudomonas aeruginosa (možný původce vzniku bakteriálních infekcí během terapie) a Clostridium leptum. Clostridium leptum je producentem butyrátu skrze zapojení do střevního metabolismu glukózy, což naznačuje dysregulaci metabolismu glukózy ve střevním traktu pacientů s MM. Pianko et al. prokázali vyšší četnost bakterie druhu Eubacterium hallii u pacientů s MM, kteří po indukční terapii (různé režimy imunoterapie bez/včetně autologní transplantace periferních kmenových buněk) dosáhli negativity minimální reziduální nemoci (MRD) oproti těm, kteří byli MRD pozitivní. E. hallii je producentem butyrátu, čímž se může podílet mj. na regulaci osy Treg/ Th17 (9, 13). Myeloidní malignity V oblasti myeloidních malignit bylo publikováno poměrně málo studií zabývajících se složením střevní mikrobioty a vzniku těchto malignit. Nejvíce je výzkum v této oblasti zaměřen na změny mikrobioty v souvislosti s allogenní transplantací (viz níže). Je známo, že složení mikrobioty by mohlo být zodpovědné za „zánětlivý stav“ u pacientů s myeloproliferativním onemocněním, u kterých by to tak mohlo podporovat rozvoj onemocnění, a rovněž se také předpokládá vztah mezi JAK2 mutací a mikrobiotou (14). Podle výzkumu je u pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML) vyšší výskyt kmenů Actinobacteria, Acidobacteria, Chloroflexi a rodu Streptococcus a snížený výskyt kmene Tenericutes. Streptokoky mají zásadní význam v procesu fermentace cukrů a produkují kyselinu mléčnou, jejíž produkce by mohla mít vliv na progresi CML (9). U pacientů s myelodysplastickým syndromem (MDS) bylo popsáno také rozdílné složení střevní mikrobioty oproti zdravým kontrolám – u pacientů s MDS byla vyšší četnost výskytu druhů Haemophilus parainfluenzae, Streptococcus luteciae, Clostridium citroniae a Gemmiger formicilis, zatímco výskyt Prevotella copri byl ve srovnání s kontrolami nižší (15). Stejně jako v předchozích případech i u pacientů s akutní myeloidní leukemií (AML) byla popsána snížená druhová diverzita a dále snížená četnost rodu Faecalibacterium (významný producent butyrátu). Studie na myších s AML ukázala asociaci poškození střeva se zvýšenou hladinou lipopolysacharidu v krvi a na pokusech in vitro a in vivo exacerbaci progrese AML při zvýšení lipopolysacharidu. Tato studie také prokázala pozitivní vliv butyrátu na opravu poškození střevní bariéry (9, 16). Mikrobiom a protinádorová terapie Chemoterapie V oblasti vlivu chemoterapie na střevní mikrobiotu u hematoonkologických pacientů je nejvíce dat o vlivu vysokodávkované chemoterapie podané v průběhu autologní transplantace periferních kmenových buněk (autologous stem cell transplantation, ASCT). Po několika menších jednocentrových studiích na toto téma přišla studie autorů Khan et al., která je stále dosud největší publikovanou studií zabývající se tímto tématem. Autoři studovali střevní mikrobiotu u 534 pacientů (celkem 1 161 vzorků) s diagnózou lymfomu, MM či amyloidózy. Vzorky pacientů odebrané před transplantací měly nižší diverzitu než vzorky zdravých kontrol a vzorky pacientů s lymfomem pak měly nižší diverzitu než u pacientů s MM, během transplantace pak diverzita dále klesala. Větší diverzita (nad medián) během přihojování neutrofilů byla asociována s dvouletým nižším rizikem progrese i úmrtí. Vyšší zastoupení rodu Enterococcus ve střevní mikrobiotě během přihojování bylo asociováno s vyšším rizikem mortality (ale ne s progresí). Po transplantaci byl pozorován návrat ke složení střevní mikrobioty jako před transplantací (17). Allogenní transplantace Allogenní transplantace krvetvorných buněk je jednou z velmi účinných léčebných strategií leukemie, ale i dalších hematologických malignit. Jednotlivé části v rámci allogenní transplantace, ať už je to chemoterapie, radioterapie, širokospektrá antibiotika či imunosuprese, mění složení střevní mikrobioty, snižují zastoupení střevních komenzálů a poškozují střevní bariéru tvořenou intestinálními epiteliálními buňkami. Významnou i život ohrožující komplikací stále zůstává nemoc štěpu proti hostiteli (graft versus host disease, GVHD) s incidencí 40–60 %, která snižuje nejenom kvalitu života pacientů, ale i jejich přežití. GVHD je způsobena aktivací T lymfocytů přítomných v dárcovském štěpu, které rozpoznávají hostitelské antigeny jako cizí, což vede k imunitnímu útoku v různých orgánech příjemce. Snížená diverzita střevní mikrobioty u pacientů po allogenní transplantaci vede k signifikantně vyššímu riziku rozvoje i úmrtí v důsledku GVHD, rovněž je spojena s kratším celkovým přežitím těchto pacientů. Studie také ukázaly, že GVHD je spojena se sníženým výskytem specifických bakterií, včetně Firmicutes (Clostridium, Faecalibacterium, Lachnospiraceae, Ruminococcaceae, Eubacteriaceae a Peptostreptococcaceae), Bac
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=