HLAVNÍ TÉMA – NOVÉ MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE A TERAPII KARCINOMU OVARIA Hypertermická intraperitoneální chemoterapie v léčbě pokročilého ovariálního karcinomu – nový trend, anebo slepá cesta? Serózní tubární intraepiteliální karcinom a postup při jeho náhodném nálezu Náhodný nález adenokarcinomu děložního čípku po komplikaci císařského řezu PARP inhibitory v terapii pokročilého, metastatického nebo recidivujícího karcinomu endometria HIPEC – kazuistika ovariálního karcinomu Imunoterapie v léčbě pokročilých a recidivujících stadií karcinomu děložního hrdla PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Inovace a vývoj v terapii chronické lymfocytární leukemie PICC-port – nový druh dlouhodobého žilního vstupu pro onkologické pacienty SDĚLENÍ Z PRAXE Časná oční toxicita cílené léčby metastazujícího melanomu Emicizumab v léčbě získané hemofilie A – naše první zkušenost Léčba sekundární imunodeficience u hematoonkologických pacientů www.solen.cz | www.onkologiecs.cz | ISSN 1802-4475 | Ročník 18 | 2024 Onkologie 20245 Časopis je indexován v: EMBASE, Scopus
Zkrácená informace o přípravku Uperold® Složení: Kalcifediol 255 mikrogramů v 1 měkké tobolce. Indikace: Léčba deficience vitaminu D (tj. hladina 25(OH)D < 25 nmol/l) u dospělých. Prevence deficience vitaminu D u dospělých s identifikovanými riziky, jako jsou pacienti s malabsorpčním syndromem, chronickým onemocněním ledvin, minerální a kostní poruchou (CKD-MBD) nebo jinými identifikovanými riziky. Jako adjuvans ke specifické léčbě osteoporózy u pacientů s deficiencí vitaminu D nebo s rizikem deficience vitaminu D. Dávkování: Jedna tobolka jednou měsíčně. U některých pacientů mohou být nutné vyšší dávky, maximálně 1 tobolka týdně. Kontraindikace: Hypersenzitivita na složky přípravku, hyperkalcemie (sérový vápník > 2,6 mmol/l) nebo hyperkalciurie, kalciová litiáza, hypervitaminóza D. Upozornění: Je nutný odpovídající příjem vápníku v potravě. Pro kontrolu terapeutických účinků proto mají být kromě 25(OH)D monitorovány následující parametry: sérový vápník, fosfor a alkalická fosfatáza a také vápník a fosfor v moči za 24 hodin. U poruchy funkce ledvin, srdečního selhání, sarkoidózy, tuberkulózy nebo jiného granulomatózního onemocnění podávat s opatrností a monitorovat – viz plné znění Souhrnu údajů o přípravku (SPC). Kalcifediol může interferovat se stanovením cholesterolu a vést k falešnému zvýšení cholesterolu v séru. Neužívat během těhotenství a při kojení. Symptomy a léčba předávkování viz plné znění SPC. Interakce: Fenytoin, fenobarbital, primidon a další induktory enzymů; srdeční glykosidy; léky, které snižují absorpci kalcifediolu, jako je kolestyramin, kolestipol nebo orlistat; parafin a minerální olej; thiazidová diuretika; některá antibiotika, jako je penicilin, neomycin a chloramfenikol; látky vázající fosfáty, jako jsou soli hořčíku; verapamil, vitamin D; doplňky vápníku; kortikosteroidy. Viz plné znění SPC. Nežádoucí účinky: Neznámá frekvence: hypersenzitivní reakce (jako je anafylaxe, angioedém, dyspnoe, vyrážka, lokalizovaný edém / lokální otok a erytém); hyperkalcemie a hyperkalciurie. Balení: 5 měkkých tobolek. Držitel registrace: Berlin-Chemie AG, Berlín, Německo. Reg. číslo: 86/035/22-C. Datum poslední revize: 17. 10. 2023. Přípravek je vydáván pouze na lékařský předpis, není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním si přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku, kde najdete úplný seznam nežádoucích účinků, kontraindikací a opatření pro použití. Reference: 1. Souhrn údajů o přípravku Uperold 255 mikrogramů měkké tobolky, poslední revize textu 17. 10. 2023. 2. Pérez-Castrillon JL, Duenas-Laita A, Brandi ML, et al. Calcifediol is superior to cholecalciferol in improving vitamin D status in postmenopausal women: a randomized trial. J Bone Miner Res. 2021;36(10):1967-1978. 3. PérezCastrillon JL, Usategui-Martin R, Pludowski P. Treatment of Vitamin D Deficiency with Calcifediol: Efficacy and Safety Profile and Predictability of Efficacy. Nutrients. 2022;14(9):1943. 4. Amrein K, Scherkl M, Hoffmann M, et al. Vitamin D deficiency 2.0: an update on the current status worldwide. Eur J Clin Nutr. 2020;74(11):1498-1513. Popis studie ref. č. 2 (Peréz et al., 2021): Design studie: Roční dvojitě zaslepená randomizovaná kontrolovaná multicentrická mezinárodní klinická studie fáze III-IV pro posouzení superiority. Cíl studie: Vyhodnotit účinnost a bezpečnost kalcifediolu 255 μg ve formě měkkých tobolek u postmenopauzálních žen s nedostatkem vitaminu D ve srovnání s cholekalciferolem. Pacienti: Pacientky (n = 303) s výchozí sérovou hladinou 25(OH)D < 50 nmol/l byly randomizovány v poměru 1:1:1 k užívání kalcifediolu 255 μg/ měsíc po dobu 12 měsíců (skupina A1), kalcifediolu 255 μg/měsíc po dobu 4 měsíců a placeba po dobu následujících 8 měsíců (skupina A2), nebo k užívání cholekalciferolu 25 000 IU/měsíc po dobu 12 měsíců (skupina B). Primární cílový parametr: Procentuální podíl pacientek se sérovými hladinami 25(OH) D > 75 nmol/l po 4 měsících. Výsledky: Ve 4. měsíci dosáhlo sérových hladin 25(OH)D > 75 nmol/l 35,0% postmenopauzálních žen léčených kalcifediolem a 8,2 % žen léčených cholekalciferolem (p < 0,0001). V žádné ze studovaných skupin nebyly hlášeny relevantní bezpečnostní problémy související s léčbou. Určeno pouze odborníkům ve smyslu zákona 40/1995 Sb. Berlin-Chemie/A.Menarini Ceska republika s.r.o., Budějovická 778/3, 140 00 Praha 4 – Michle, tel.: 267 199 333, e-mail: office@berlin-chemie.cz CZ-UPE-04-2024-v02-press Materiál schválen: červenec 2024 Indikace přípravku Uperold®:1 • Léčba deficience vitaminu D (tj. hladina 25(OH)D < 25 nmol/l) u dospělých. • Prevence deficience vitaminu D u dospělých s identifikovanými riziky, jako jsou pacienti s malabsorpčním syndromem, chronickým onemocněním ledvin, minerální a kostní poruchou (CKD-MBD) nebo jinými identifikovanými riziky. • Jako adjuvans ke specifické léčbě osteoporózy u pacientů s deficiencí vitaminu D nebo s rizikem deficience vitaminu D. JEDNA TOBOLKA JEDNOU MĚSÍČNĚ ŘEŠENÍ PRO MNOHO PACIENTŮ1,4 JEDNODUCHÉ DÁVKOVÁNÍ1 RYCHLEJŠÍ EFEKT2 ÚČINNÁ LÉČBA1,2 PREDIKOVATELNÉ VÝSLEDKY3 O KROK NAPŘED V LÉČBĚ I PREVENCI1 NEDOSTATKU VITAMINU D Novinka
www.onkologiecs.cz ONKOLOGIE 287 SLOVO ÚVODEM Nové možnosti v diagnostice a terapii karcinomu ovaria Nové možnosti v diagnostice a terapii karcinomu ovaria Vážení kolegové, přátelé, zdravíme srdečně z Brna, po úspěšně proběhlém již 48. ročníku Brněnských onkologických dnů. Letos podruhé je hlavním tématem čísla onkogynekologická problematika. Sdělení si pro vás připravil autorský kolektiv lékařů Oddělení gynekologické onkologie v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Vybrali jsme témata rezonující moderní onkogynekologií, začlenili jsme také informace z kongresu Evropské společnosti gynekologické onkologie (ESGO), který se konal v březnu v Barceloně. Pravděpodobně nejkontroverznějším postupem v posledních dvaceti letech je využití intraperitoneální hypertermické chemoterapie navazující na cytoredukční operaci (HIPEC). Právě na letošním kongresu ESGO byly prezentovány výsledky longitudinální prospektivní studie, které usazují tuto velmi specializovanou kombinovanou terapii do léčebného portfolia primárně inoperabilních pacientek s pokročilým karcinomem ovaria, tuby a primárním peritoneálním karcinomem. Vůbec celá problematika karcinomu ovaria je drásající vzhledem k dosud nepoznaným možnostem záchytu časných fází onemocnění. Tomu se věnuje částečně i sdělení o zatím identifikovaných prekurzorových lézích především high grade serózního ovariálního karcinomu a deklaruje doporučené postupy při jejich náhodném záchytu při operačních výkonech na vejcovodech z neonkologické indikace. Karcinom endometria prošel v posledních asi pěti letech nejturbulentnějším procesem ze všech onkogynekologických diagnóz: byly identifikovány molekulární prediktory, které mají jasný přesah do terapeutických postupů, z čehož rezultovala i nutnost změn ve FIGO klasifikačním systému, jež tyto molekulární prediktory implementoval k histopatologickým. Uvedená cesta otevřela možnosti k využití imunoterapie a cílené léčby u karcinomu endometria. Přestože máme všichni inhibitory PARP spojené s udržovací léčbou u karcinomu ovaria, u pokročilého, metastatického, a recidivujícího karcinomu endometria se pravděpodobně budou iPARP využívat v kombinované léčbě nejen pro svůj vlastní účinek na inhibici oprav DNA v nádorových buňkách, ale i pro svůj podpůrný účinek k efektu checkpoint inhibitorů. Druhou diagnózou, kde checkpoint inhibitory patří do léčebné strategie, je pokročilý, metastatický a recidivující karcinom čípku děložního. Poslední sdělení propojuje mateřský obor gynekologie a porodnictví, a formou komentované kazuistiky se pasuje s nočními můrami této specializace: placenta accreta, život ohrožující peripartální krvácení, náhodný nález adenokarcinomu čípku děložního. Přejeme vám pokud možno krásné dny pravděpodobně historicky nejteplejšího podzimu. A samozřejmě, co by to bylo za zdravici z Moravy bez naděje na jistě historicky nejlepší vinařský ročník. Na zdraví, přátelé! Josef Chovanec Oddělení gynekologické onkologie Kliniky operační onkologie v Masarykově onkologickém ústavu v Brně ONKOLOGIE ROČNÍK 18, 2024, ČÍSLO 5 TIRÁŽ Redakční rada: prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc., MUDr. Viera Bajčiová, CSc., prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D., MUDr. Miroslav Důra, doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., MUDr. Josef Chovanec, Ph.D., doc. MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D., MUDr. Ivana Krajsová, MUDr. Juraj Kultan, MUDr. Marián Liberko, MUDr. Zdeněk Linke, prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D., prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D., doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MUDr. Vladimíra Stáhalová, doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., MUDr. Hana Šiffnerová, Ph.D., MUDr. Martin Špaček, Ph.D., doc. MUDr. Hana Študentová, Ph.D., doc. MUDr. Jaroslav Vaňásek, CSc. Vydavatel: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, IČ 25553933 Adresa redakce: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc tel: 582 397 407, fax: 582 396 099, www.solen.cz Redaktorka: Mgr. Eva Kultanová, kultanova@solen.cz Grafická úprava a sazba: DTP SOLEN, Aneta Děrešová Obchodní oddělení: Ing. Lenka Mihulkova, mihulkova@solen.cz, Charlese de Gaulla 3, 160 00 Praha 6, mob.: 734 567 854 Daniela Stojanovski, stojanovski@solen.cz Charlese de Gaulla 3, 160 00 Praha 6, mob.: 721 603 709 Citační zkratka: Onkologie. Registrace MK ČR pod číslem 17305 ISSN 1802-4475 (print) ISSN 1803-5345 (on-line) Časopis je indexován v: EMBASE, Scopus. Články prochází recenzí. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých článků či inzerátů. Reprodukce obsahu je povolena pouze s přímým souhlasem redakce. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit či stylisticky upravovat. Na otištění rukopisu není právní nárok. Předplatné pěti čísel časopisu včetně supplement na rok 2025. ČR: tištěná 1 350 Kč, elektronická 810 Kč. Objednávky na www.solen.cz ➜ predplatne@solen.cz nebo 585 204 335.
ONKOLOGIE www.onkologiecs.cz 288 OBSAH SLOVO ÚVODEM 287 Josef Chovanec Nové možnosti v diagnostice a terapii karcinomu ovaria HLAVNÍ TÉMA – NOVÉ MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE A TERAPII KARCINOMU OVARIA 291 Richard Feranec, Josef Chovanec, Gabriel Jelenek, Magdalena Plch, Jana Kalvodová, Lucie Mouková Hypertermická intraperitoneální chemoterapie v léčbě pokročilého ovariálního karcinomu – nový trend, anebo slepá cesta? 296 Magdalena Plch, Gabriel Jelenek, Richard Feranec, Josef Chovanec Serózní tubární intraepiteliální karcinom a postup při jeho náhodném nálezu 300 František Velčický, Monika Náležinská, Jiří Nagy, Josef Chovanec Náhodný nález adenokarcinomu děložního čípku po komplikaci císařského řezu 305 Monika Náležinská, Josef Chovanec PARP inhibitory v terapii pokročilého, metastatického nebo recidivujícího karcinomu endometria 311 Gabriel Jelenek, Libor Němec, Magdalena Plch, Jana Kalvodová HIPEC – kazuistika ovariálního karcinomu 315 Helena Kolářová, Monika Náležinská, Josef Chovanec Imunoterapie v léčbě pokročilých a recidivujících stadií karcinomu děložního hrdla PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY 318 Martin Šimkovič Inovace a vývoj v terapii chronické lymfocytární leukemie 322 Viktor Maňásek PICC-port – nový druh dlouhodobého žilního vstupu pro onkologické pacienty
Zkrácená informace o přípravku Lonsurf® SLOŽENÍ*: Lonsurf 15 mg/6,14 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje trifluridinum 15 mg a tipiracilum 6,14 mg (jako tipiracili hydrochloridum). Lonsurf 20 mg/8,19 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje trifluridinum 20 mg a tipiracilum 8,19 mg (jako tipiracili hydrochloridum). INDIKACE*: V kombinaci s bevacizumabem k léčbě dospělých pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem (CRC), kteří podstoupili dva předchozí režimy protinádorové EGFR látky**. V monoterapii k léčbě dospělých pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem, kteří byli v minulosti léčeni nebo nejsou vhodnými kandidáty pro dostupné terapie zahrnující chemoterapie založené na fluorpyrimidinu, oxaliplatině a irinotekanu, anti-VEGF látek a anti-EGFR látek. V monoterapii k léčbě dospělých pacientů s metastazujícím karcinomem žaludku včetně adenokarcinomu gastroesofageální junkce, kteří byli dříve léčeni alespoň dvěma režimy systémové terapie pro pokročilé stadium onemocnění. DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ*: Dávkování: Doporučená úvodní dávka je 35 mg/m2/dávku, podávaných perorálně dvakrát denně 1. až 5. den a 8. až 12. den každého 28denního cyklu do1 hodiny po ranním a večerním jídle. Dávka přípravku se počítá podle plochy povrchu těla a nesmí překročit 80 mg v 1 dávce. Úpravy dávky jsou možné podle individuální bezpečnosti a snášenlivosti: je povoleno snížení dávky na minimální hodnotu dávky 20 mg/m2 dvakrát denně, zvýšení dávky není povoleno poté, co byla snížena. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin se doporučuje úvodní dávka 20 mg/m2 dvakrát denně. Na základě individuální bezpečnosti a snášenlivosti je povoleno jedno snížení dávky na minimální dávku 15 mg/m2 dvakrát denně. Zvýšení dávky není povoleno poté, co byla snížena. V případě hematologické a/nebo nehematologické toxicity mají pacienti dodržovat kritéria pro přerušení dávkování, opětovné zahájení léčby a snížení dávky viz Souhrn údajů o přípravku. Při použití přípravku Lonsurf v kombinaci s bevacizumabem k léčbě metastazujícího CRC je dávka bevacizumabu 5 mg/kg tělesné hmotnosti podávaná jednou za 2 týdny**. KONTRAINDIKACE*: Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ*: Útlum kostní dřeně: Před zahájením terapie, a dále v intervalech potřebných k monitorování toxicity je nutno provádět vyšetření kompletního krevního obrazu, minimálně však před každým léčebným cyklem. Léčba nesmí být zahájena, je-li absolutní počet neutrofilů < 1,5 × 109/l, počet trombocytů < 75 × 109/l, nebo pokud má pacient nevyřešenou klinicky významnou nehematologickou toxicitu stupně 3 nebo 4 z předchozí léčby. Stav pacienta je třeba pečlivě sledovat a, je-li to klinicky indikováno, mají být nasazena adekvátní opatření. Gastrointestinální toxicita: antiemetika, léky proti průjmu a další opatření mají být nasazena, je-li to klinicky indikováno, úpravy dávkování (odložení a/nebo snížení) se mají aplikovat tak, jak je třeba. Porucha funkce ledvin: Přípravek Lonsurf se nedoporučuje k použití u pacientů s terminálním stadiem onemocnění ledvin (s clearance kreatininu [CrCl] < 15 ml/min nebo vyžadujících dialýzu). Pacienti s poruchou funkce ledvin mají být pečlivě monitorováni v průběhu léčby přípravkem Lonsurf; pacienti se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin mají být častěji monitorováni kvůli hematologické toxicitě. Porucha funkce jater: přípravek Lonsurf se nedoporučuje k použití u pacientů s výchozí středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater. Proteinurie: doporučuje se sledovat proteinurii za pomoci diagnostického proužku pro analýzu moči před zahájením a během léčby. Pomocné látky: laktosa. INTERAKCE*: Opatrnosti je zapotřebí při používání léčivých přípravků, které jsou substráty pro nukleosidové transportéry CNT1, ENT1 a ENT2, inhibitory OCT2 a MATE1, a substráty lidské thymidin-kinázy (zidovudin). FERTILITA*: Pacientům, kteří si přejí počít dítě, se doporučuje, aby před zahájením léčby přípravkem Lonsurf vyhledali reprodukční poradenství ohledně kryokonzervace vajíček nebo spermií**. TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ*: Nedoporučuje se. ANTIKONCEPCE*: Muži i ženy musí používat účinnou antikoncepci v průběhu léčby a ještě 6 měsíců po ukončení léčby. ÚČINKY NA SCHOPNOST ŘÍDIT A OBSLUHOVAT STROJE*: může být pozorována únava, závratě nebo malátnost. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY*: Velmi časté: Neutropenie, leukopenie, anemie, trombocytopenie, snížená chuť k jídlu, průjem, nauzea, zvracení, únava, stomatitida. Časté: Infekce dolních cest dýchacích, infekce, febrilní neutropenie, lymfopenie, hypalbuminemie, dysgeuzie, závratě, bolest hlavy, hypertenze, dušnost, bolest břicha, zácpa, ulcerace v ústech, orální poruchy, hyperbilirubinemie, vyrážka, artralgie, myalgie, alopecie, pruritus, suchá kůže, proteinurie, pyrexie, edém, zánět sliznic, malátnost, zvýšená hladina jaterních enzymů, zvýšená hladina alkalické fosfatázy v krvi, snížení tělesné hmotnosti. Méně časté: Infekce žlučových cest, chřipka, infekce močových cest, gingivitida, herpes zoster, kandidózní infekce, bakteriální infekce, neutropenická sepse, infekce horních cest dýchacích, konjuktivitida, nádorová bolest, pancytopenie, monocytopenie, erytropenie, leukocytóza, monocytóza, dehydratace, hyperglykemie, hyperkalemie, hypokalemie, hypofosfatemie, hyponatremie, hypokalcemie, dna, úzkost, insomnie, periferní neuropatie, neurotoxicita, parestezie, letargie, vertigo, angina pectoris, arytmie, palpitace, hypotenze, zrudnutí, plicní embolie, dysfonie, epistaxe, rinorea, kašel, gastrointestinální krvácení, ileus, kolitida, gastritida, porucha vyprazdňování žaludku, abdominální distenze, anální zánět, dyspepsie, gastroesofageální refluxní nemoc, glositida, onemocnění zubu, říhání, flatulence, hepatotoxicita, syndrom palmárně- -plantární erytrodysestezie, kopřivka, akné, hyperhidróza, porucha nehtů, bolest kostí, svalová slabost, svalové křeče, bolest končetin, renální selhání, porucha mikce, hematurie, menstruační porucha, zhoršení celkového tělesného zdravotního stavu, bolest, pocit změn tělesné teploty, nepříjemné pocity v končetinách, zvýšená hladina kreatininu v krvi, zvýšení INR, zvýšená hladina urey v krvi, zvýšená hladina laktátdehydrogenázy v krvi, vzestup C-reaktivního proteinu, pokles hematokritu. Vzácné**: Infekční enteritida, tinea pedis, septický šok, granulocytopenie, dna, hypernatremie, pocit pálení, dysestezie, hyperestezie, hypoestezie, synkopa, katarakta, suché oči, rozostřené vidění, diplopie, snížení zrakové ostrosti, ušní diskomfort, embolie, orofaryngeální bolest, pleurální výpotek, ascites, akutní pankreatitida, subileus, zápach z úst, bukální polyp, hemoragická enterokolitida, krvácení z dásní, ezofagitida, periodontální nemoc, proktalgie, refluxní gastritida, biliární dilatace, puchýř, erytém, hypersenzitivní reakce na světlo, olupování kůže, otok kloubů, neinfekční cystitida, leukocyturie, xeróza, prodloužení aktivovaného parciálního tromboplastinového času, prodloužení QT intervalu na EKG, pokles celkové hladiny proteinů. Post-marketingové zkušenosti: hlášeny případy intersticiálního plicního onemocnění. PŘEDÁVKOVÁNÍ* VLASTNOSTI*: Trifluridin je antineoplastický analog nukleosidů založený na thymidinu a tipiracil-hydrochlorid je inhibitor thymidin-fosforylázy (TPázy). Po zachycení nádorovými buňkami je trifluridin fosforylován thymidin-kinázou, dále metabolizován v buňkách na substrát kyseliny deoxyribonukleové (DNA) a přímo inkorporován do DNA, čímž narušuje funkci DNA a brání proliferaci buněk. Po perorálním podání je však trifluridin rychle rozkládán TPázou a ihned metabolizován efektem prvního průchodu, proto je do složení přidán inhibitor TPázy, tipiracil-hydrochlorid. PODMÍNKY UCHOVÁVÁNÍ*: Nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. BALENÍ*: Balení obsahuje 20, 40 nebo 60 potahovaných tablet. Datum poslední revize textu: 07/2023. Registrační číslo: EU/1/16/1096/001-006. Držitel registračního rozhodnutí: Les Laboratoires Servier, 50 rue Carnot, 92284 Suresnes cedex, Francie, www.servier.com. Před předepsáním přípravku si přečtěte Souhrn údajů o přípravku. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění v monoterapii v indikaci kolorektální karcinom, není hrazen v kombinaci s bevacizumabem v indikaci kolorektální karcinom a není hrazen v indikaci karcinom žaludku, viz Seznam cen a úhrad léčivých přípravků: https://sukl.gov.cz/. Přípravek k dispozici v lékárnách. Další informace lze vyžádat na adrese Servier s.r.o., Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, tel.: (+420) 222 118 111, www.servier.cz * pro úplnou informaci si prosím přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku ** všimněte si prosím změn v informaci o léčivém přípravku Lonsurf 94 avenue Gambetta - 75020 PARIS Ce fichier est un document d’exécution créé sur Illustrator version CS6. SERVIER SER_21_00001_Logo_Sign_RVB JFB Date : 19/07/2021 Moving forward Reference: 1. Prager GW, for the SUNLIGHT investigators. N Engl J Med. 2023;388(18):1657–1667 Otevírá nové obzory ve 3. linii mCRC CELKOVÉ PŘEŽITÍ VÍCE NEŽ 10 MĚSÍCŮ1 Kombinace Lonsurf® s bevacizumabem dosahuje dosud nepřekonaných výsledků ve 3. linii léčby mCRC, mediánu OS 10,8 měsíce, kdy téměř polovina pacientů přežívá více než 12 měsíců.1
ONKOLOGIE www.onkologiecs.cz 290 OBSAH SDĚLENÍ Z PRAXE 325 Miroslav Důra, Johana Glezgová, Ivana Krajsová Časná oční toxicita cílené léčby metastazujícího melanomu 330 Eva Drbohlavová Emicizumab v léčbě získané hemofilie A – naše první zkušenost 334 Alexandra Jungová Léčba sekundární imunodeficience u hematoonkologických pacientů INFORMACE 339 Tým Mediately Cesta k digitální medicíně: Rozhovor s MUDr. Katarínou Petrákovou, Ph.D. Pohled onkologa na výhody i limity technologií
www.onkologiecs.cz 291 / Onkologie. 2024;18(5):291-295 / ONKOLOGIE HLAVNÍ TÉMA Hypertermická intraperitoneální chemoterapie v léčbě pokročilého ovariálního karcinomu – nový trend, anebo slepá cesta? Hypertermická intraperitoneální chemoterapie v léčbě pokročilého ovariálního karcinomu – nový trend, anebo slepá cesta? Richard Feranec, Josef Chovanec, Gabriel Jelenek, Magdalena Plch, Jana Kalvodová, Lucie Mouková Oddělení gynekologické onkologie Kliniky operační onkologie Masarykova onkologického ústavu, Brno Ovariální karcinom představuje nejčastější příčinu úmrtí z gynekologických malignit. U dvou třetin pacientek je nemoc diagnostikována v pokročilém stadiu s peritoneální karcinomatózou. Základem léčby je v současné době primární cytoredukční výkon s cílem dosažení mikroskopického rezidua s následnou systémovou léčbou chemoterapií. V případech, kdy není možné dosáhnout optimální cytoredukci, je alternativou podání neoadjuvantní chemoterapie s následnou operací. V současné době lze pozorovat rostoucí zájem o zhodnocení potenciálního přínosu radikální cytoredukční operace v kombinaci s hypertermickou intraperitoneální chemoterapií (HIPEC) především v primární léčbě pokročilého ovariálního karcinomu. Nově jsou k dispozici výsledky III. fáze multicentrických prospektivních studií. Klíčová slova: karcinom ovaria, HIPEC. The hyperthermic intraperitoneal chemotherapy in the treatment of advanced ovarian cancer – new trend, or a dead end? Ovarian cancer is the most common cause of death in gynaecological malignancies. The disease is diagnosed in advanced stage with peritoneal carcinomatosis in twothirds of cases. The treatment is based on primary cytoreductive surgery with the aim of microscopic residual disease, followed by chemotherapy. In cases where optimal cytoreduction cannot be achieved, the administration of neoadjuvant chemotherapy followed by surgery is an alternative. Currently, the increasing interest in evaluation of potential benefit of radical cytoreductive surgery plus hyperthermic intraperitoneal chemotherapy (HIPEC) especially in frontline ovarian cancer treatment can be noticed. Newly, the results of ongoing phase III prospective multicentric trials are available. Key words: ovarian cancer, HIPEC. Úvod Ovariální karcinom postihuje každoročně více než 200 tisíc žen na celém světě a způsobí celosvětově 125 tisíc úmrtí. V roce 2021 bylo v ČR nově diagnostikováno celkem 925 nových případů karcinomu ovaria, což odpovídá incidenci 17,36 na 100 000 žen. Mortalita je dlouhodobě vysoká, v roce 2021 byla 11,6 na 100 000 žen, což představovalo celkem 618 případů (1). Celosvětově je pro ovariální karcinom typický pozdní záchyt. Až 2/3 pacientek přichází v pozdním stadiu III a IV. Typické je vysoké procento rekurencí. Pouze 46–49 % pacientek s epiteliálním karcinomem vaječníku přežívá 5 let. Základem léčby je radikální operační výkon a systémová léčba chemoterapií založená na bázi platiny. V posledních letech byl potvrzen přínos implementace normotermické intraperitoneální chemoterapie do 1. linie léčby pokročilého onemocnění. K širšímu využití metodiky ale plošně nedošlo. DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethical principles compliance: The authors attest that their study was approved by the local Ethical Committee and is in compliance with human studies and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018, including patient consent where appropriate. Conflict of interest and financial disclosures: None. Funding/Support: Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805). Supported by MH CZ – DRO (MMCI, 00209805). Cit. zkr: Onkologie. 2024;18(5):291-295 https://doi.org/10.36290/xon.2024.060 Článek přijat redakcí: 28. 8. 2024 Článek přijat k tisku: 5. 9. 2024 MUDr. Richard Feranec, Ph.D. richard.feranec@mou.cz
ONKOLOGIE / Onkologie. 2024;18(5):291-295 / www.onkologiecs.cz 292 HLAVNÍ TÉMA Hypertermická intraperitoneální chemoterapie v léčbě pokročilého ovariálního karcinomu – nový trend, anebo slepá cesta? Dlouhodobě se hledá význam hypertermické intraperitoneální chemoterapie (HIPEC). Intraperitoneální aplikace chemoterapie působí i na spoře vaskularizované nádorové tkáně díky vysokým koncentracím cytotoxických agents. Peritoneální bariéra limituje systémový účinek a toxicitu chemoterapeutik. Vysoká teplota navíc vykazuje přímý cytotoxický efekt a potencuje penetraci chemoterapeutik do tumorózní tkáně i jejich vlastní antimitotický efekt. Hypertermie také redukuje buněčné mechanizmy rezistence na platinu. HIPEC navazuje na radikální cytoredukční výkon s maximální snahou dosažení mikroskopického pooperačního rezidua. Existují dva přístupy k HIPEC. V případě uzavřené techniky se po uzavření laparotomie dutina břišní proplachuje zahřátým chemoterapeutikem pomocí systému hadic. Naopak otevřená technika je založená na distribuci farmaka v dutině břišní v rukou chirurga. Standardní teplota proplachovacího média je 42 stupňů Celsia. Z chemoterapeutických agents se používají především cisplatina, karboplatina, oxaliplatina, mitomycin a taxany (paklitaxel/docetaxel) (2). Mortalita a morbidita HIPEC Toxicita HIPEC v kombinaci s cytoredukčním operačním výkonem mírně narůstá. Celkově převyšuje riziko chirurgických komplikací, jako jsou intraperitoneální septické komplikace, leakage v oblasti anastomóz, krvácení apod. Na druhou stranu, komplikace specifické pro HIPEC, jsou především hematologické. V případě použití cisplatiny se také zvyšuje riziko renálního selhání (2, 3). HIPEC v primární léčbě karcinomu ovaria Standardní léčbou pokročilého ovariálního karcinomu je cytoredukční operace a chemoterapie. Zlatým standardem zůstává režim paklitaxel/CBDCA. Nejdůležitějším prognostickým faktorem v léčbě pokročilého ovariálního karcinomu je dle závěrů recentních studií dosažení mikroskopického pooperačního rezidua primární cytoredukční operací. Již v roce 1998 Eisenkop et al. (4) prokázal na souboru 163 pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem FIGO III–IV, že kompletní cytoredukce (83 %) je spojená s lepším celkovým přežitím než ponechání reziduální nemoci do 1 cm. V roce 2005 Chi et al. zveřejnil výsledky přežití u 465 pacientek ve stadiu III ovariálního karcinomu v závislosti na ponechaném reziduu po primární cytoredukční operaci. Práce opět prokázala signifikantně lepší přežití ve skupině s nulovým makroskopickým reziduem ve srovnání s ponechanou zbytkovou nemocí (5). Následně v roce 2007 bylo retrospektivně zhodnocených 1 895 pacientek FIGO III, které se účastnily šesti studií skupiny GOG (studie GOG 111, 114, 132, 152, 158, 172). Pacientky s mikroskopickou reziduální nemocí vykazovaly nejlepší celkové přežití (medián 71,9 vs. 42,4 vs. 35 měsíců) ve srovnání s reziduem 0,1–1 cm a nad 1 cm. Prognostický význam kompletní cytoredukce byl opakovaně prokázán autorem du Bois et al. (6) v roce 2009 analýzou 3126 pacientek stadia IIB–IV (AGO-OVAR 3, 5, 7). V případech, kdy se nepředpokládá dosažení optimálního pooperačního rezidua primárním výkonem, je akceptovanou alternativou zahájení léčby neoadjuvantní chemoterapií (NACT). Po 3–4 cyklech NACT je zvažován operační výkon (interval debulking surgery). Obecně se za inoperabilní podmínky považuje hluboká infiltrace radixu mezenteria tenkých kliček, karcinomatóza tenkých kliček takového rozsahu, že případná resekce by vedla k syndromu krátkého střeva, difuzní postižení žaludku, duodena, hlavy anebo střední části těla pankreatu, infiltrace trunkus coeliakus, hepatických arterií anebo levé gastrické arterie, centrální anebo multisegmentální metastázy parenchymu jater, mnohočetné parenchymatózní plicní metastázy, neresekabilní uzlinové metastázy a metastázy mozku. NACT představuje metodu volby i pro pacientky ve špatném nutričním a performance stavu. Dvě velké studie fáze III, EORTC 55971 a studie CHORUS, prokázaly obdobné PFS i OS ve skupině NACT s interval debulking surgery ve srovnání s pacientkami, jenž podstoupily primární cytoredukční výkon a adjuvantní chemoterapii. Tyto studie jsou obecně kritizovány pro nízké procento dosažených kompletních cytoredukcí v obou skupinách (7). Studie SCORPION na 171 pacientkách demonstrovala obdobné výsledky. V současné době očekáváme výsledky studie TRUST skupiny ENGO a AGO-OVAR a SUNNY šanghajské, korejské a japonské GOG. Tyto studie mají posoudit případnou superioritu primární cytoredukce ve srovnání s NACT. Do studie TRUST bylo zařazeno celkově 797 pacientek a cílem je zhodnocení celkového přežití (OS). Výsledky 5letého follow-up očekáváme koncem letošního roku (8). Efektivita přidání intraperitoneální chemoterapie k první linii systémové protinádorové léčby u pokročilého karcinomu ovaria byla demonstrována v několika velkých randomizovaných studiích (9, 10, 11). Teoretickou výhodou HIPEC ve srovnání s normotermickou intraperitoneální chemoterapií se jeví možnost aplikace cytotoxického agents do dutiny břišní přímo po operačním výkonu. Zvýšená teplota roztoku navíc sama vykazuje cytotoxický efekt a možnost destrukce mikroskopických tumorózních ložisek. Landrum et al. zveřejnil data z III. fáze studií GOG114 a GOG172 u pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem s mikroskopickým pooperačním reziduem po primárním cytoredukčním výkonu léčených sekvenční i.v. plus i. p. chemoterapií. Publikovaný medián 110 měsíců znamená dosud nejlepší publikované výsledky celkového přežití (12). Navíc u stejné kohorty pacientek Tewari et al. prokázal, že 5leté přežití se zvyšuje s počtem podaných cyklů intraperitoneální chemoterapie (13). Počty pacientek v dříve publikovaných studiích zaměřených na evaluaci efektivity HIPEC v primární léčbě ovariálního karcinomu byly dosud limitované (Tab. 1). Jednalo se o studie s malým počtem zařazených pacientek, navíc převážně vedené jako single institution. Aktuálně jsou k dispozici výsledky prospektivních randomizovaných studií. Tab. 1. HIPEC v první linii léčby pokročilého ovariálního karcinomu – výsledky přežití (single institution) Autor Počet pacientek Medián OS 5leté přežití Helm, 2010 20 58 Pomel, 2010 31 67 % (2leté) Deraco, 2011 26 61 % Bakrin, 2013 92 42 17 % Gonzalez Bayon, 2013 15 75 72 %
www.onkologiecs.cz 293 / Onkologie. 2024;18(5):291-295 / ONKOLOGIE HLAVNÍ TÉMA Hypertermická intraperitoneální chemoterapie v léčbě pokročilého ovariálního karcinomu – nový trend, anebo slepá cesta? Na ASCO v roce 2017 byly prezentovány výsledky III. fáze studie Lim et al. (Korea). Randomizováno bylo 184 pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem stadia III–IV, u kterých bylo primární cytoredukční operací dosaženo rezidua menšího než 1 cm. Pacientkám v rameni s HIPEC byla uzavřenou technikou aplikována cDDP v dávce 75 mg/m² zahřátá na 41,5 °C. Mezi oběma skupinami nebyly zaznamenány žádné rozdíly v PFS ani OS. V roce 2022 autor publikoval doplněné výsledky, medián follow-up byl 69,4 měsíců (14). U pacientek, které podstoupily NACT + IDS, bylo zaznamenáno PFS 17,4 měsíců ve skupině s HIPEC vs. 15,4 měsíců ve skupině kontrolní. Medián celkového přežití (OS) byl 61,8 měsíců vs. 48,2 měsíců v prospěch skupiny s HIPEC. U pacientek po primární cytoredukční operaci benefit přidání HIPEC nebyl opět prokázán. V roce 2018 byly publikovány výsledky III. fáze multicentrické randomizované studie nizozemské skupiny vedené W. J. van Driel (17). Zařazeno bylo celkově 245 pacientek, které podstoupily alespoň tři cykly neoadjuvantní chemoterapie režimu paklitaxel/karboplatina. Následovala IDS s anebo bez HIPEC (cisplatina 100 mg/m², 40 °C). Randomizace proběhla na operačním sále v případě dosažení kompletního anebo optimálního (méně než 1 cm) pooperačního rezidua. Po operaci byly standardně aplikovány 3 cykly adjuvantní chemoterapie. Cílem studie bylo primárně zhodnotit recurrence-free survival. Celkové přežití a nežádoucí účinky byly sekundárním cílem. Medián PFS byl ve skupině chirurgie 10,7 měsíců ve srovnání se 14,2 měsíci ve skupině chirurgie s HIPEC. Medián follow-up byl 4,7 roku. V době sledování 76 pacientek (62 %) ve skupině chirurgie a 61 pacientek (50 %) ze skupiny chirurgie s HIPEC zemřelo. Medián celkového přežití byl 33,9 měsíce u pacientek s chirurgií versus 45,7 měsíců ve skupině chirurgie s HIPEC. Výsledky studie prokazují, že ve skupině pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem ve stadiu III po NACT a IDS s dosaženým optimálním reziduem je přidání HIPEC spojeno s prodloužením recurrence-free survival i celkového přežití. Studie byla podrobena kritice. Za hlavní limity jsou považovány celkově malý počet zařazených pacientek, nevyrovnané zastoupení histologických typů v obou skupinách, příliš dlouhá doba náboru (9 let), ale i časování randomizace na operační sál a rozhodnutí chirurga. Studie navíc nezohlednila stav BRCA mutace ani případnou maintenance terapii. V roce 2023 byly publikovány výsledky studie OVHIPEC-1 (16) pod vedením autorky S. Lot Aronson ve spolupráci s W. J. van Driel. Jedná se o report výsledků přežití po 10 letech follow-up. Medián celkového přežití byl ve skupině chirurgie 33,3 měsíců, zatímco ve skupině chirurgie s HIPEC 44,9 měsíců. Tyto doplňující výsledky potvrzují benefit přidání HIPEC v dlouhodobém přežití pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem. U pacientek byl dále sledován vliv stavu BRCA 1/2, dosažení optimálního rezidua při operaci, histologického typu a věku pacientek, rozsahu postižení dutiny břišní (počet regionů) a absolvování laparoskopie před výkonem. Pacientky s deficitem homologní rekombinace bez průkazu mutace BRCA 1/2 vykazovaly větší benefit z HIPEC než pacientky s mutací BRCA. Studie dále prokázala signifikantně nižší výskyt peritoneálních rekurencí ve skupině s HIPEC. Přínos HIPEC po neoadjuvantní chemoterapii a intervalové cytoredukční operaci u pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem byl zhodnocen také studií autorů Lee et al., publikované v roce 2023. Do studie bylo zařazeno celkově 196 pacientek. Medián follow-up byl 28,2 měsíců (3,5–58,6). Ve skupině s HIPEC byl zaznamenán signifikantně vyšší medián PFS ve srovnání s pacientkami bez HIPEC (22,9 vs. 14,2 měsíců). Medián celkového přežití byl rovněž vyšší ve skupině s HIPEC (53 měsíců). Frekvence komplikací 3. a 4. stupně byla podobná v obou skupinách (2,8 a 3,4 %). Frekvence peritoneálních relapsů byla nižší ve skupině s HIPEC. Recidivující ovariální karcinom a HIPEC Recidivy karcinomu ovaria vykazují vysokou četnost. Do dvou let zrelabují téměř 2/3 pacientek. Základem léčby relapsů ovariálního karcinomu je systémová léčba chemoterapií. V posledních letech se upozorňuje na význam sekundární cytoredukční operace a upřesňují se i indikační kritéria. U 70 % rekurencí jsou přítomny známky karcinomatózy peritonea. Vzniká tak teoretický předpoklad pro využití HIPEC po radikálním operačním výkonu. Role cytoreduktivních operačních výkonů u recidivujícího ovariálního karcinomu není striktně determinovaná s ohledem na nedostatek prospektivních randomizovaných studií. Dostupná data prokazují, že kompletní resekce rekurentní tumorózní masy vede k prodloužení přežívání. Dle závěrů AGO DESKTOP byla dosažena kompletní resekce v 79 % rekurencí. V případě peroperačního průkazu rozsáhlé karcinomatózy byla úspěšnost výrazně nižší (17, 18). Skórovací systém sekundárního debulkingu byl prezentován autorem Chi et al. (Tab. 3). Dosažení úplného odstranění tumoru se jeví nejsilnějším prediktivním faktorem celkového přežívání. Závěry německé skupiny AGO prokazují prodloužení celkového přežití po kompletní resekci platina senzitivní recidivy onemocnění ve srovnání s případy ponechaného makroskopického rezidua (medián přežití 45 vs. 20 měsíců). HIPEC v kombinaci s kompletní cytoredukcí u relabujícího karcinomu ovaria se jeví jako slibná metoda. Ačkoliv jsou referovány závěry většího počtu studií týkajících se využití HIPEC v této indikaci, jejich interpretace a srovnání je vzhledem k heterogenicitě studií obtížné. Navíc většina dostupných výsledků pochází z retrospektivních studií. Prognostickými faktory pro HIPEC v léčbě recidivujícího karcinomu ovaria se jeví Index peritoneální karcinomatózy (PCI), rozsah operačního výkonu a dosažené pooperační reziduum, PS pacientky, věk, přítomnost metastatického postižení lymfatických uzlin a iniciální odpověď na platinu. HIPEC u pacientek po cytoredukčním výkonu s ponecháním jiného než mikroskopického pooperačního rezidua je neefektivní nebo málo efektivní (19). V retrospektivní studii Bakrin et al. prezentoval výsledky léčby chemorezistentních i chemosenzitivních recidiv ovariálního karcinomu (474 pacientek). Medián celkového přežití (OS) byl 45,7 měsíců, 3leté přežití bylo popsáno u 59 % a 5leté přežití u 37 % případů. Nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v celkovém přežití u pacientek v závislosti na délce DFI (3). Spiliotis et al. ve své práci sledoval roli cytoredukční operace a HIPEC s následnou systematickou chemoterapií versus schéma bez HIPEC u pacientek s recidivou ovariálního karcinomu. Medián přežití byl v obou skupinách 19,5 a 11,2 měsíců a 3leté přežití 50 % vs. 18 % v prospěch HIPEC.
ONKOLOGIE / Onkologie. 2024;18(5):291-295 / www.onkologiecs.cz 294 HLAVNÍ TÉMA Hypertermická intraperitoneální chemoterapie v léčbě pokročilého ovariálního karcinomu – nový trend, anebo slepá cesta? Tato studie srovnává výsledky dosažené u 24 pacientek s kontrolní skupinou bez randomizace (20). Fagotti et al. sestavila studii, ve které srovnala 30 případů s 37 kontrolními pacientkami s platina-senzitivním relapsem karcinomu vaječníku. Sledované pacientky podstoupily sekundární cytoredukční výkon a HIPEC. U kontrolní skupiny nenásledoval po radikálním chirurgickém výkonu HIPEC. Medián follow-up u sledované skupiny byl 46 měsíců, 36 měsíců u kontroly. Autoři zaznamenali 26 měsíců PFS ve sledované skupině ve srovnání s 15 měsíci kontrolní skupiny (21). Je jednoznačné, že k vyhodnocení skutečného přínosu zařazení HIPEC do léčby recidivujícího ovariálního karcinomu jsou nutné výsledky prospektivních randomizovaných studií. V roce 2023 byly publikovány závěry III. fáze multicentrické randomizované studie CHIPOR (Francie), dizajnované k posouzení efektivity HIPEC v léčbě první, platina-senzitivní, recidivy ovariálního karcinomu (12). Zařazeny byly pacientky s relapsem karcinomu ovaria s platina-free intervalem delším než 6 měsíců. Bylo podáno 6 cyklů chemoterapie pakli/CBDCA +/- bevacizumab. Randomizace probíhala v případě kompletního sekundárního cytoredukčního výkonu s pooperačním reziduem menším než 0,25 cm. Pacientky byly náhodně rozděleny do skupiny s HIPEC (cDDP 75 mg/m² při 41 °C po dobu 60 min) a do skupiny bez HIPEC. Cílem studie bylo primárně zhodnocení celkového přežití (OS) a sekundárně PFS, pooperační morbidity a mortality. Randomizovaných bylo celkem 415 pacientek s medián follow-up 6,2 let. Dle závěru studie HIPEC významně zlepšuje OS a peritoneální PFS u žen s prvním relapsem EOC senzitivním na platinu léčených CHT druhé linie na bázi platiny následovaným sekundární kompletní cytoredukční operací. Čeká se na zhodnocení analýzy závislosti na stavu BRCA a předchozí léčbě bevacizumabem. Závěr Radikální cytoreduktivní operační výkon v kombinaci s hypertermickou intraperitoneální chemoterapií má teoretické předpoklady pro zlepšení výsledků léčby pokročilého a recidivujícího karcinomu ovaria. Peritoneální dutina jako predilekční místo šíření ovariálního karcinomu včetně karcinózy představuje ideální teoretický cíl lokoregionální léčby. Morbidita a mortalita spojená s HIPEC v kombinaci s radikálním operačním výkonem zaznamenaná v dosavadních výsledcích studií je srovnatelná s morbiditou a mortalitou samotného cytoredukčního výkonu. Aktuálně největší impakt pro posouzení významu HIPEC v primární léčbě pokročilého ovariálního karcinomu přinesla studie OVHIPEC-1. Dle závěrů studie je HIPEC u pacientek po NACT a optimální cytoredukční operaci (IDS) spojený se zlepšením recurrence-free intervalu i celkového přežití při 10letém follow-up. Závěry studie korelují s doplněnými výsledky studie autorů Lim et al. a práce autorů Lee et al. Výsledky studií se staly v mnoha státech pokladem pro další výzkum, nakolik byl prospektivně demonstrován přínos HIPEC ve skupině po neoadjuvantní chemoterapii s následnou odloženou cytoredukční operací (IDS). Dle NCCN je tak přidání HIPEC v této skupině pacientek možnou volbou. Aktuálně probíhající III. fáze studie OVHPEC-2 si klade za cíl zodpovědět otázku, zda přidání HIPEC k primární cytoredukční operaci zlepší výsledky přežití pacientek s ovariálním karcinomem stadia FIGO III. Primárním cílem studie je celkové přežití (OS). Je zohledněna maintenance terapie bevacizumabem anebo PARP inhibitory. Výsledky jsou očekávány v roce 2026 včetně subanalýz v závislosti na histologickém typu a stavu BRCA. Hodnocení výsledků dosavadních studií zaměřených na léčbu recidivující nemoci je velmi obtížné. Většina dat týkajících se přežití pacientek s relabujícím ovariálním karcinomem léčených HIPEC pochází z retrospektivních studií. Informace jsou nehomogenní, a jejich interpretace je nelehká. Výsledky multicentrické prospektivní studie CHIPOR zaměřené na roli HIPEC u pacientek s platina- -senzitivním relapsem karcinomu ovaria jsou povzbudivé. Pro rutinní zařazení metodiky HIPEC do léčby pokročilého ovariálního karcinomu jsou nutná data z dalších prospektivních randomizovaných studií. LITERATURA 1. Available from: http://www.svod.cz. 2. Feranec R, Chovanec J. Role hypertermické intraperitoneální chemoterapie v léčbě pokročilého a recidivujícího ovariálního karcinomu. Onkologie. 2017;11(5):220-223. 3. Bakrin N, Bereder JM, Decullier E, et al. Peritoneal carcinomtosis treated with cytoreductive surgery and hyperthermic intraperitoneal chemotherapy (HIPEC) for advanced ovarian carcinoma: a French multicentre retrospective cohort study of 566 patients. Eur J Surg Oncol. 2013;39(12):1435-1443. 4. Eisenkop SM, Friedman RL, Wang HJ, et al. Complete cytoreductive surgery is feasible and maximizes survival in patients with advanced epithelial ovarian cancer: a prospective study. Gynecol Oncol. 1998;69(2):103-108. 5. Chi DS, Eisenhauer EL, Lang J, et al. What is the optimal goal of primary cytoreductive surgery for bulky stage IIIC epithelial ovarian carcinoma (EOC)? Gynecol Oncol. 2006;103(2):559-564. 6. du Bois A, Reuss A, Pujade-Lauraine E, et al. Role of surgical outcome as prognostic factor in advanced epithelial ovarian cancer: a combined exploratory analysis of 3 prospectively randomized phase 3 multicenter trials: by the Arbeitsgemeinschaft Gynaekologische Onkologie Studiengruppe Ovarialkarzinom (AGO-OVAR) and the Groupe d’Investigateurs Nationaux Pour les Etudes des Cancers de l’Ovaire (GINECO). Cancer. 2009;115(6):1234-1244. Tab. 3. Sekundární cytoredukční operace u recidivujícího ovariálního karcinomu (11) DFI Jedno ložisko Více ložisek Karcinomatóza 6–12 m Doporučena SC Zvažována NE 12–30 m Doporučena SC Doporučena SC Zvažována SC Více než 30 m Doporučena SC Doporučena SC Doporučena SC DFI – disease-free interval, SC – sekundární cytoredukce Tab. 4. HIPEC u recidivujícího ovariálního karcinomu Medián PFS (měsíce) Medián OS (měsíce) 5leté OS (%) Autor 46 37 Bakrin, 2013 19 50 (3leté) Spiliotis, 2011 26 68 Fagotti, 2012 57 64 Gori, 2005 84 Kim, 2010 69 50 Helm, 2010 58 Roviello, 2010 56 66 Bae, 2007 49 76 63 Ryu, 2004 PFS – progression free survival, OS – overall survival
www.onkologiecs.cz 295 / Onkologie. 2024;18(5):291-295 / ONKOLOGIE HLAVNÍ TÉMA Hypertermická intraperitoneální chemoterapie v léčbě pokročilého ovariálního karcinomu – nový trend, anebo slepá cesta? 7. Kehoe S, Hook J, Nankivell M, et al. Primary chemotherapy versus primary surgery for newly diagnosed advanced ovarian cancer (CHORUS): an open-label, randomised, controlled, non-inferiority trial. Lancet. 2015;386:249-257. 8. Reuss A, du Bois A, Harter P, et al. TRUST: Trial of radical upfront surgical therapy in advanced ovarian cancer (ENGOT ov33/ AGO-OVAR OP7). Int J Gynecol Cancer. 2019;29(8):1327-1331. 9. Alberts DS, Liu PY, Hannigan EV, et al. Intraperitoneal cysplatin plus intravenous cyclophosphamide versus intravenous cisplatin plus intravenous cyclophosphamide for stage III ovarian cancer. N Engl J Med. 1996;335:1950-1955. 10. Armstrong DK, Bundy B, Wenzel L, et al. Intraperitoneal cisplatin and paclitaxel in ovarian cancer. N Engl J Med. 2006;354:34-43. 11. Markman M, Bundy BN, ALberts DS, et al. Phase III trial of standard-dose intravenous cisplatin plus paclitaxel versus moderately high-dose carboplatin followed by intravenous paclitaxel and intraperitoneal cisplatin in small-volume stage III ovarian carcinoma: an intergroup study of the Gynecologic Oncology Group, Southwestern Oncology Group, and Eastern kooperative Oncology group. J Clin Oncol. 2001;19:1001-1007. 12. Landrum LM, Jawa J, Mathews CA, et al. Prognostic factors for stage III epithelial ovarian cancer treated with intraperitoneal chemotherapy: a Gynecologic Oncology Group study: Gynecol Oncol. 2013;130(1):8-12. 13. Tewari J, Jawa J, Salani R, et al. Long-term survival advantage of intraperitoneal chemotherapy treatment in advanced ovarian cancer: an analysis of a Gynecologic Oncology Group ancillary data study. Gynecol Oncol. 2013;130(1):4. 14. Lim MCh, Chang SJ, Park B, et al. HIPEC for Ovarian Cancer Collaborators Survival After Hyperthermic Intraperitoneal Chemotherapy and Primary or Interval Cytoreductive Surgery in Ovarian Cancer: A Randomized Clinical Trial. JAMA Surg, 2022; 157(5):374-383. 15. van Driel WJ, Koole SN, Sikorska K, et al. Hyperthermic Intraperitoneal Chemotherapy in Ovarian Cancer. N Engl J Med. 2018;378(3):230-240. 16. Aronson SL, Lpez-Yurda M, Koole SN, et al. Cytoreductive surgery with or without hyperthermic intraperitoneal chemotherapy in patients with advanced ovarian cancer/OVHIPEC-1): final survival analysis of a randomised, controlled, phase 3 trial. Lancet Oncol. 2023;24(10):1109-1118. 17. Harter P, Hahmann M, Lueck HJ, et al. Surgery for reccurent ovarian cancer: role of peritoneal carcinomatosis: exploratory analysis of the DESKTOP I Trial about risk factors, surgical implications and prognostic value of peritoneal carcinomatosis. Ann Surg Oncol. 2009;16(5):1324-1330. 18. Harter P, Sehouli J, Reuss A, et al. Prospective validation study of a predictive score for operability of recurrent ovarian cancer: the multicenter intergroup study DESKTOP II. A project of the AGO Kommission OVAR, AGO Study Group, NOGGO, AGO Austria, and MITO. Int J Gynecol Cancer. 2011;21(2):289-295. 19. Bakrin N, Cotte E, Golfier F, et al. Cytoreductive surgery and hyperthermic intraperitoneal chemotherapy (HIPEC) for persistent and reccurent advanced ovarian carcinoma: a multicenter, prospective study of 246 patients. Ann Surg Oncol. 2012;19:4052-4058. 20. Spiliotis J, Vaxevanidou A, Sergouniotis F, et al. The role of cytoreductive surgery and hyperthermic intraperitoneal chemotherapy in ther management of recurrent advanced ovarian cancer: a prospective study. J BUON. 2011;16(1):74-9. 21. Fagotti A, Constantini B, Petrillo M, et al. Cytoreductive surgery plus HIPEC in platinum-sensitive recurrent ovarian cancer patients: a case control study on survival in patients with two year follow-up. Gynecol. Oncol. 2012;127(3):502-505. 22. Classe JM, Meeus P, Leblanc E, et al. Hyperthermic intraperitoneal chemotherapy in platinum-sensitive relapsed epithelial ovarian cancer: the CHIPOR randomized phase III trial. J Clin Oncol. 2023;41(suppl 16):5510. 23. Chi DS, McCaughty K, Diaz JP, et al. Guidelines and selection criteria for secondary cytoreductive surgery in patients with recurrent, platinum-sensitive epithelial ovarian carcinoma. Cancer. 2006;109(9):1933-1939. 24. Rosen B, Laframboise S, Ferguson S, et al. The impacts of neoadjuvant chemotherapy and of debulking surgery on survival from advanced ovarian cancer. Gynecol Oncol. 2014;134(3):462-467. 25. Vergote I, Tropé CG, Amant F, et al. Neoadjuvant chemotherapy or primary surgery in stage IIIC or IV ovarian cancer. N Engl J Med. 2010;363(10):943-953. Rádi bychom v tomto předvánočním čase vyjádřili poděkování všem, kteří se podílejí na vzniku časopisu Onkologie. Děkujeme členům redakční rady za četné nápady, podněty, připomínky a doporučení, díky kterým se může časopis neustále rozvíjet. Děkujeme autorům, kteří mezi množstvím dalších povinností našli čas a energii na napsání článků. A – last but not least – děkujeme i recenzentům, díky nimž si časopis udržuje odbornou kvalitu, a to: prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., MUDr. Eduard Cmunt, CSc., MUDr. Martin Čerňan, Ph.D., prof. MUDr. Martin Doležel, Ph.D., MUDr. Miroslav Důra, Ph.D., MUDr. Michal Eid, doc. MUDr. Karel Ettler, CSc., MUDr. František Folber, Ph.D., MUDr. Stanislav John, MUDr. Bohdan Kadlec, Ph.D., MUDr. Jana Katolická, Ph.D., MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D., Mgr. Pavla Kordulová, MUDr. Juraj Kultan, MUDr. Marián Liberko, MUDr. Jana Mergancová, Ph.D., MUDr. Monika Náležinská, MUDr. Zdeňka Pechačová, Ph.D., MUDr. Ján Podhorec, MUDr. Nátalia Podstavková, doc. MUDr. Igor Sirák, Ph.D., MUDr. Martin Šimkovič, Ph.D., MUDr. Martin Špaček, Ph.D., MUDr. Martin Troubil, MUDr. Peter Turcsányi, Ph.D., doc. MUDr. David Vrána, Ph.D., MUDr. Miroslav Žiaran. A děkujeme i vám – čtenářům – pro vás to děláme a díky vám nás tato práce baví. redakce časopisu Onkologie Poděkování za spolupráci
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=