www.onkologiecs.cz 17 / Onkologie. 2025;19(1):15-17 / ONKOLOGIE HLAVNÍ TÉMA Akcelerovaná parciální radioterapie časného karcinomu prsu pomocí perioperační intersticiální HDR brachyterapie Čtvrtý až pátý den po operaci jsou pacientky přeloženy z Chirurgické kliniky na Kliniku onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V den překladu je pacientkám provedeno plánovací CT, před kterým je odstraněn drén z operační rány. Plánovací CT je provedeno s 1 mm vzdálenostmi mezi jednotlivými řezy, abychom mohli exaktně zobrazit pozice brachyterapeutických vodičů (Obr. 4). Do plánovacího systému je zakreslena 3D pozice brachyterapeutických katétrů, chirurgické titanové klipy a kůže. Umístění tumoru je zrekonstruováno pomocí chirurgické jizvy, klipů a preoperativní mamografie. CTV je zakresleno tak, aby byl bezpečnostní okraj alespoň 20 mm v okolí předpokládaného nádorového lůžka. Léčba je zahájena přibližně 6. den od operace, vždy po verifikaci výsledku finální histologie (Obr. 5). Dávka na oblast CTV je 34 Gy/10 frakcí aplikovaná 2× denně s minimálním rozestupem 6 hodin mezi jednotlivými frakcemi, o víkendech ozařování neprobíhá. Po poslední frakci jsou odstraněny brachyterapeutické katétry a pacientka je propuštěna do domácí péče s nově zahájenou adjuvantní hormonální terapií (anastrozol nebo tamoxifen) na 5 let. Vzhledem k tomu, že při samotném zavádění brachyterapeutických vodičů v průběhu operace ještě není známá finální histologie, objevuje se přibližně u 10% pacientek v této histologii nepříznivý prognostický faktor, kvůli kterému nemůže být provedená plánovaná APBI (pozitivní sentinelová lymfatická uzlina, multicentricita tumoru, pozitivní resekční okraje). Zavedené katétry ale velmi dobře v tuto chvíli poslouží k podání boostu do kavity nádoru v kombinaci s WBI, kdy se nejdříve aplikuje boost na lůžko tumoru pomocí brachyterapeutických vodičů, které jsou následně odstraněny a pacientky podstoupí zevní radioterapii. Mezi akutními komplikacemi APBI se mohou objevit dehiscence rány, infekce, sérom, přechodná radiodermatitida grade I. Pozdní toxicita se objevuje v malém počtu případů, jedná se zejména o vznik fibróz či angiektázií. Poléčebné sledování První kontrola v ambulanci radiačního onkologa je přibližně za 1 měsíc po dokončení brachyterapeutického kurzu, poté každé 3 měsíce po dobu 5 let a 1× ročně po tomto období. První mamografie a UZ vyšetření je u pacientek prováděno za 6 měsíců od brachyterapie, poté 1× ročně. Závěr Perioperativní MIB APBI je léčebnou metodou u dobře selektovaných pacientek s časným karcinomem prsu, která vede k velmi dobrým léčebným i kosmetickým výsledkům. Výhodou je zkrácení celkové doby léčby z několika týdnů na přibližně 14 dní (doba od operace po vytažení vodičů) a možnost využití vizuální kontroly při zavádění brachyterapeutických vodičů perioperačně. LITERATURA 1. Úzis. Available from: https://www.uzis.cz/res/f/008447/novotvary2019-2021.pdf. 2. SVOD. Available from: https://old.svod.cz/analyse.php?- modul=stadia#. 3. Prausová J. Karcinom prsu – problém i v 21. století. Interní Med. 2010;12(1):26-32. 4. Polgár C, Major T, Fodor J, et al. Accelerated partial-breast irradiation using high-dose-rate interstitial brachytherapy: 12-year update of a prospective clinical study. Radiother Oncol. 2010;94(3):274-279. 5. Kauer-Dorner D, Berger D. The Role of Brachytherapy in the Treatment of Breast Cancer. Breast Care. 2018;13(3):157-161. 6. Pohanková D, Sirák I, Jandík P, et al. Accelerated partial breast irradiation with perioperative multicatheter interstitial brachytherapy – a feasibility study. Brachytherapy. 2018;17(6):949-955. Obr. 1. Perioperační zavedení brachyterapeutických vodičů Obr. 2. Zavedené brachyterapeutické vodiče Obr. 3. Zavedené brachyterapeutické vodiče Obr. 4. Příprava ozařovacího plánu Obr. 5. Příprava pacientky na ozáření
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=