www.onkologiecs.cz 146 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vitamin D a jeho klinické využití ONKOLOGIE ním systémem, aktivaci adaptivní imunitní odpovědi a také zlepšení funkce fyzikálních a chemických bariér proti vstupu infekčních agens. Prostřednictvím aktivace T-lymfocytů a funkce antigen prezentujících buněk je také schopen modulovat adaptivní imunitní systém, a to jak humorální, tak buněčnou imunitní odpověď. Vitamin D je pravděpodobně také důležitý v patogenezi autoimunitních onemocnění. Vitamin D je dále důležitým faktorem v procesech navození imunologické tolerance a deficit vitaminu D je podle některých studií spojen se zvýšenou incidenci a také těžším průběhem autoimunitních onemocnění (11). Kardiovaskulární systém je dalším orgánovým systémem ovlivňovaným vitaminem D. Na zvířecím modelu bylo prokázáno, že deficit vitaminu D vede ke zvýšení aktivity systému renin-angiotensin s hypertenzí a hypertrofií srdce, snížením biologické dostupnosti vazodilatačně působícího NO s následnou poruchou relaxace cév, endoteliální dysfunkcí, zvýšenou produkcí prozánětlivých cytokinů a zvýšením proliferace a migrace buněk hladké svaloviny cév (8, 12). Klinické observační a intervenční randomizované studie studující vliv suplementace vitaminu D na kardiovaskulární riziko však nepřinesly jednoznačné závěry a role saturace organismu vitaminem D v patogenezi kardiovaskulárního postižení nebyla dosud jednoznačně prokázána. Deficit vitaminu D Nedostatečné zásobení organismu vitaminem D se stává významným problémem a jeho incidence a prevalence má vzrůstající tendenci. Dle dostupných dat předpokládáme, že v Evropě je má 40 % obyvatel deficit a 13 % těžký deficit vitaminu D (13). Saturaci organismu vitaminem D posuzujeme podle sérových koncentrací 25(OH)vitaminu D. Jako deficit vitaminu D označujeme jeho koncentrace pod 75 nmol/l (30 ng/ml). Koncentrace pod 30 nmol/l (12 ng/ml) označujeme jako těžký deficit vitaminu D (14). Při rozhodování, zdali testovat koncentrace vitaminu D, bychom měli brát do úvahy klinické faktory zvyšující riziko vzniku deficitu vitaminu D. Tyto faktory jsou shrnuty formou tabulky 2 (15). Těžký deficit vitaminu D se u rostoucího organismu projevuje jako křivice (rachitis) a u dospělých osob po dokončení růstu jako osteomalacie. Obě tyto jednotky jsou charakterizovány defektní mineralizací skeletu, zatímco osteoblasty produkují osteoid, který se v kostní tkáni akumuluje v nadbytku. Výsledkem tohoto procesu je snížení pevnosti kosti. Křivice z nedostatku vitaminu D je pouze jednou z forem křivice. Klinicky se může projevovat již u novorozenců a kojenců, u nichž dochází k opožděnému uzávěru fontanel a v některých případech k rozvoji tzv. caput quadratum. V oblasti hrudníku se vytváří specifické deformace, respektive rozšíření přechodu kostní a chrupavčité části žeber a vytváří se typický tzv. rachitický růženec. Distální část hrudníku bývá deformována do tzv. Harrisonovy (šněrovací) rýhy. Deformují Tab. 1. Hlavní biologické účinky vitaminu D Systém/skupina Účinek Kalciofosfátový metabolismus Zvýšení absorpce kalcia ve střevě a syntézy intestinálního kalciového transportéru Zvýšení absorpce fosfátů ve střevě Zvýšení reabsorpce kalcia a fosfátů v ledvinných tubulech Indukce diferenciace prekurzorových buněk v osteoblasty Stimulace kostní resorpce Imunomodulační účinky Zvýšení vrozené imunity Zvýšení adaptivní imunity Indukce diferenciace monocytů na makrofágy Stimulace fagocytózy Zvýšení produkce lysozomálních enzymů Snížení produkce interleukinu-2 Zvýšení produkce interleukinu-10 Protinádorové účinky Indukce buněčné diferenciace Zvýšení apoptózy nádorových buněk Kardiovaskulární účinky Snížení plazmatické reninové aktivity a koncentrací angiotenzinu-II Upraveno dle: Dominguez LJ, Farruggia M, Veronese N, et al. Vitamin D sources, metabolism, and deficiency: available compounds and guidelines for its treatmend. Metabolites. 2021;11:255. Tab. 2. Skupiny obyvatel se zvýšeným rizikem vzniku deficitu vitaminu D Skupina Konkrétní případy Lidé pobývající trvale doma Hendikepovaní lidé Institucionalizovaní lidé (azylové domy, léčebny) Lidé pracující dlouhodobě v interiérech Kancelářské práce Zaměstnanci v obchodních domech Řidiči taxi Pracující na noční směny Lidé s pigmentovanou kůží Lidé s nízkou fyzickou aktivitou Lidé s invalidizujícími a těžkými chronickými nemocemi Diabetes Chronické onemocnění ledvin Malabsorpční syndromy Onemocnění příštítných tělísek Jaterní onemocnění Obezita Zejména viscerální / s vysokým obvodem pasu Stav po bariatrických operacích Pacienti užívající léky zvyšující, katabolismus vitaminu D Fenobarbital Carbamazepin Glukokortikoidy Rifampicin Nifedipin Spironolakton Ritonavir Cyproteron acetát Děti matek s deficitem vitaminu D Upraveno dle: Giustina A, Bilezikian JP, Adler RA, et al. Consensus statement on vitamin D status assessment and supplementation: whys, whens, and hows. Endocrine Reviews. 2024;45:625-654.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=