ONKOLOGIE / Onkologie. 2025;19(4):182-188 / www.onkologiecs.cz 186 HLAVNÍ TÉMA Vliv vybraných faktorů na rozvoj toxicity radioterapie u pacientů s karcinomem laryngu účinků a do budoucna lze proto očekávat nižší míru pozdní toxicity léčby. Prognostický vliv velikosti nádorového cílového objemu (gross tumour volume – GTV) byl potvrzen analýzami souborů pacientů (23). Velikost GTV v našem souboru signifikantně ovlivňovala stupeň celkové pozdní toxicity léčby (Obr. 2), vliv na léčebné výsledky nebyl analyzován. V našem souboru pacientů potvrdilo dávkové zatížení OaR vyjádřené formou gEUD statisticky signifikantní vliv na rozvoj určitých typů toxicit (Tab. 1) (Obr. 3, 4) a pro řadu dalších OaR byl zjištěn statisticky nesignifikantní trend. Byla analyzována data v souboru přibližně 100 pacientů a údaje o toxicitě byly sbírány retrospektivně. Tyto skutečnosti mohou být příčinou některých ne zcela jednoznačných statistických výsledků. Projekt CITOR (15), v němž byl robustně potvrzen vliv dávkového zatížení OaR a dalších parametrů na straně pacienta a tumoru na stupeň různých typů toxicit, byl odvozen z rozsáhlého prospektivního sledování velkého množství standardizovaných parametrů u více než tisíce pacientů. Faktory na straně pacienta a nádorového onemocnění potvrdily v našem souboru signifikantní vliv na některé typy toxicit (Tab. 2). Ve zmiňovaném projektu CITOR (15) byly posuzovány jiné parametry, proto je nemůžeme s našimi daty dobře porovnávat. V souboru 90 pacientů léčených radioterapií pro nádor hlavy a krku byly retrospektivně vyhodnoceny faktory ovlivňující rozvoj poradiační fibrózy v ozařované oblasti (24). Byl potvrzen statisticky signifikantní vliv nikotinismu během radioterapie, abúzu alkoholu nebo věku pod 60 let na incidenci i závažnost poradiační fibrózy. V našem souboru byla pozdní fibróza ovlivněna TNM statusem, klinickým stadiem a počtem cyklů chemoterapie (Tab. 2). Metaanalýza patnácti retrospektivních studií, které se zabývaly vlivem faktorů na závislost na výživové gastrostomii v období po léčbě, potvrdila vliv parametrů DVH (zejména dávky na larynx, konstriktory pharyngu, ústní dutinu, příušní a submandibulární žlázy) na rozvoj této komplikace, dále byl zaznamenán signifikantní vliv pokročilého klinického stadia, váhového úbytku před léčbou, podání konkomitantní chemoterapie, profylaktického zavádění gastrostomie před zahájením léčby (25). Byl vyvinut interně validovaný model pro predikci rizika polykacích obtíží jako nástroj pro rozhodování o nutnosti zavedení gastrostomie před zahájením radioterapie (26). Parametry pro predikci jsou: body mass index, změna diety, váhový úbytek, celkový stav (PS), lokalizace tumoru, TNM status, konkomitantní chemoterapie/bioterapie, Dmean na kontralaterální submandibulární a příušní žlázu (26). V našem souboru pacientů byl potvrzen vliv TNM statusu, klinického stadia a podání konkomitantní chemoterapie na rozvoj akutní dysfagie a vliv více faktorů na rozvoj pozdní dysfagie, pozdní slizniční toxicity a celkové pozdní toxicity (Tab. 2), ale signifikantní působení konkrétních faktorů na vznik dlouhodobé závislosti na gastrostomii jsme nezaznamenali. Vliv radiační zátěže na rizikové orgány nezbytné pro zachování polykání byl vícekrát prokázán (27). V našem souboru pacientů ozařovaných pro karcinom laryngu byla poměrně Tab. 2. Vybrané signifikantní faktory ve vztahu ke zkoumaným projevům toxicity. Pearsonův test – chí kvadrát Faktor Projev toxicity p hodnota TNM stadium Xerostomie – akutní 0,011 Dysfagie – akutní 0,006 PS (performance status) po léčbě 0,03 Slizniční toxicita – pozdní < 0,001 Podkožní tkáně – pozdní 0,04 KS – klinické stadium Xerostomie – akutní < 0,001 Dysfagie – akutní 0,01 Celková akutní toxicita 0,009 PS (performance status) po léčbě 0,004 Slizniční toxicita – pozdní < 0,001 Podkožní tkáně – pozdní < 0,001 Kožní toxicita – pozdní < 0,001 Celková pozdní toxicita 0,05 Počet cyklů konkomitantní chemoterapie Hematologická toxicita – akutní < 0,001 Dysfagie – akutní 0,001 Celková akutní toxicita 0,02 Slizniční toxicita – pozdní 0,02 Podkožní tkáně – pozdní < 0,001 Celková pozdní toxicita < 0,001 Vstupní hladina hemoglobinu Hematologická toxicita – akutní 0,02 PS (performance status) po léčbě 0,007 Xerostomie – pozdní 0,004 Slizniční toxicita – pozdní 0,02 Kožní toxicita – pozdní 0,02 Larynx – pozdní < 0,001 Celková pozdní toxicita 0,02 Ethylismus v anamnéze Hematologická toxicita – akutní 0,05 Váhový úbytek před léčbou Celková akutní toxicita 0,03 Slizniční toxicita – pozdní 0,02 Celková pozdní toxicita 0,04 Diabetes mellitus Xerostomie – pozdní < 0,001 Slizniční toxicita – pozdní 0,01 CCI – skóre komorbidit dle Charlsonové Xerostomie – pozdní 0,04 Celková pozdní toxicita 0,005 ASA – skóre komorbidit Hematologická toxicita – akutní < 0,001 Kožní toxicita – pozdní < 0,001 Larynx – pozdní < 0,001 Vstupní PS (performance status) PS (performance status) po léčbě < 0,001 Slizniční toxicita – pozdní 0,009 Kožní toxicita – pozdní 0,05 Nikotinismus v anamnéze Celková pozdní toxicita 0,009 Kouření v době po léčbě Slizniční toxicita – pozdní 0,03
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=