ONKOLOGIE / Onkologie. 2025;19(4):208-213 / www.onkologiecs.cz 210 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Trifluridin-tipiracil + bevacizumab v léčbě metastatického kolorektálního karcinomu – od studie SUNLIGHT k běžné klinické praxi minimem před zahájením systémové terapie testování RAS (rat sarcoma virus) a BRAF (v-raf murine sarcoma viral oncogene homolog B) onkogenu, MMR (miss-match repair), resp. MSI (mikrosatelitová instabilita) statutu. Navíc přibývá důkazů o významu vyšetření Her2 overexprese nebo amplifikace u mCRC (2). Stanovení těchto markerů má jak prediktivní, tak prognostický význam. Léčba 1. a 2. linie mCRC V rámci 1. linie léčby mCRC s nemutovaným (wt) RAS a BRAF onkogenem je lékem volby chemoterapie v kombinaci s anti-EGFR terapií s jasným benefitem u levostranných nádorů. Postavení anti-EGFR preparátů v léčbě pacientů s pravostranným mCRC není zcela jasně definováno. Obecně chemoterapie v kombinaci s anti-EGFR terapií vede k vyšší hloubce odpovědi nádoru/metastáz a rychlejšímu nástupu odpovědi na terapii bez ohledu na stranovou lokalizaci primárního nádoru, a tím zvyšuje možnost sekundárních resekcí. Právě skupina pacientů (kde je cílem rychlý nástup účinku a cytoredukce) s pravostranným primárním nádorem může být kandidátem pro anti-EGFR terapii vstupně. Po progresi na 1. linii léčby s anti-EGFR preparáty při celkově dobrém klinickém stavu pacienta je indikováno pokračování v léčbě v chemoterapii v kombinaci s anti-VEGF terapií (bevacizumab, aflibercept). V rámci 1. linie léčby mCRC s mutovaným (mt) RAS a wt BRAF onkogenem je jedinou možností léčby chemoterapie v kombinaci s anti-VEGF preparáty (bevacizumab) bez ohledu na stranovou lokalizaci primárního nádoru. Po progresi na první linii lze pokračovat ve stejném anti-VEGF (bevacizumab) preparátu, nebo lze indikovat jiný preparát ze skupiny anti-VEGF (aflibercept). Konečně v případě léčby mCRC s mt BRAF onkogenem je v první linii preferována kombinace dubletu chemoterapie, nebo u velmi selektované skupiny pacientů kombinace tripletu + anti-VEGF. Po progresi onemocnění byla dlouho v podstatě jedinou možností pro tyto pacienty chemoterapie v kombinaci s anti-VEGF terapií (panitumumab, aflibercept). Po publikování výsledků studie BEACON je nyní standardem pro předléčené mt BRAF pacienty kombinace encorafenibu + cetuximabu. Samotné anti-EGFR preparáty u této skupiny (mt BRAF) jsou s minimální účinností, resp. bez efektu. Zcela recentně, na kongresu ASCO 2025 byly prezentovány výsledky studie BREAKWATER, které představují změnu v léčbě 1. linie pacientů s mt BRAF mCRC, kde je novým standardem chemoterapie v kombinaci s encorafenibem + cetuximabem (3). Léčba 3. linie mCRC Bez ohledu na mutační stav RAS a BRAF onkogenu je po progresi na dvou liniích systémové chemobioterapie možností léčby buď trifluridin-tipiracil +/- bevacizumab, nebo regorafenib. V případě molekulárně definovaných podskupin (Her2 mCRC, KRAS G12C mCRC, wt RAS mCRC dle „tekuté biopsie“) lze zvažovat cílenou terapii i v rámci vyšších linií léčby. Od studie RECOURSE po SUNLIGHT Léčba trifluridin-tipiracilem je standardem léčby ve 3. linii pro pacienty s mCRC předléčené 5-fluorouracilem, oxaliplatinou, irinotecanem a cílenou terapií dle mutačního stavu onkogenů RAS a BRAF. Výsledky studie RECOURSE byly publikovány již v roce 2015, kde trifluridin-tipiracil vedl k prodloužení celkového přežívání (OS) ve srovnání s placebem (7,1 měsíce vs. 5,3 měsíce, HR 0,68, p < 0,001). Léčba tímto preparátem je v zásadě dobře tolerována a vede k oddálení doby do zhoršení výkonnostního stavu (PS) > 2 dle WHO (5,7 měsíce vs. 4,2 měsíce, HR 0,66, p < 0,001) (4). Dlouhodobé zkušenosti s tímto preparátem v běžné klinické praxi tyto výsledky potvrzují, a proto je často trifluridin-tipiracil preferován Graf 1. Pacienti léčení kombinací LONSURF® + bevacizumab vykazují zlepšení přežití ve všech prognostických skupinách oproti monoterapii léčivým přípravkem LONSURF® 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Pravděpodobnost přežití (%) Pravděpodobnost přežití (%) OS (měsíce od randomizace) OS (měsíce od randomizace) LONSURF® + bevacizumab (n = 88) LONSURF® + bevacizumab (n = 158) LONSURF® (n = 80) LONSURF® (n = 166) HR 0,79 (95% CI 0,53–1,19) HR 0,55 (95% CI 0,42–0,72) 34 % pacientů z klinické studie SUNLIGHT 66 % pacientů z klinické studie SUNLIGHT Dobré prognostické charakteristiky Špatné prognostické charakteristiky 11,9 měsíce mOS 10,1 měsíce mOS 10,6 měsíce mOS 6,2 měsíce mOS 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Graf 2. OS u pacientů s výskytem těžké neutropenie / sníženého počtu neutrofilů 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Pravděpodobnost přežití (%) OS (měsíce od randomizace) LONSURF® + bevacizumab (n = 128, 52 % všech pacientů v rameni léčeném kombinací) LONSURF® (n = 92, 37,4 % všech pacientů v rameni léčeném LP LONSURF®) HR 0,58 (95% CI 0,40–0,85) p = 0,0046 14,88 měsíce mOS 11,17 měsíce mOS 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=