Onkologie. 2026:20(1):40-42 | DOI: 10.36290/xon.2026.006
Přítomnost s dMMR statutu, resp. MSI-H fenotypu představuje nejsilnější prediktor pro účinnost imunoterapie napříč řadou malignit. Prezentujeme případ mladého pacienta s MSI-H lokoregionálně pokročilým karcinomem rekta, který byl léčen šestiměsíční monoterapií nivolumabem. Bylo dosaženo kompletní klinické odpovědi (cCR), což umožnilo neoperativní postup a zachování orgánu. Tento případ podtrhuje zásadní změnu léčebné strategie u vybraných kolorektálních karcinomů v éře imunoterapie a zdůrazňuje klíčový význam rutinního testování MSI statusu u všech nově diagnostikovaných pacientů s karcinomem rekta. Včasná identifikace MSI-H může zásadně ovlivnit terapeutická rozhodnutí a potenciálně ušetřit pacienty morbidit spojených s radikální chirurgií.
The presence of dMMR status or MSI-H phenotype is the strongest predictor of immunotherapy efficacy across a range of malignancies. We present the case of a young patient with MSI-H locoregionally advanced rectal cancer who was treated with 6 months of nivolumab monotherapy. A complete clinical response (cCR) was achieved, allowing for a non-surgical approach and organ preservation. This case highlights a fundamental change in treatment strategy for selected colorectal cancers in the era of immunotherapy and emphasizes the critical importance of routine MSI status testing in all newly diagnosed patients with rectal cancer. Early identification of MSI-H can significantly influence therapeutic decisions and potentially spare patients the morbidity associated with radical surgery.
Přijato: 2. březen 2026; Zveřejněno: 16. březen 2026 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...