O psychologické podpoře pacientů s viditelnými dermatózami

PhDr. Václav Mertin

Onkologie. 2019:13(3):99  

Alogenní transplantace krvetvorných buněk a buněčná terapie u CLL

Allogeneic hematopoietic cell transplantation and cellular therapy in CLL

Veronika Válková

Onkologie. 2019:13(3):102-106 | DOI: 10.36290/xon.2019.020  

Alogenní transplantace krvetvorných buněk je považována za jedinou potenciálně kurativní léčebnou modalitu u pacientů s CLL. Tato metoda je však provázena vysokou morbiditou i mortalitou a dlouhodobé přežití bez známek nemoci lze očekávat jen zhruba u třetiny pacientů. V posledních letech byly do běžné praxe zavedeny nové léky – inhibitory signálních drah, které významným způsobem zlepšily výsledky léčby u pacientů s CLL. Přestože pravděpodobně nemají kurativní potenciál, mohou nabídnout dlouhodobou kontrolu nemoci s velmi dobrou kvalitou života. Další novou atraktivní možnost představuje léčba pomocí T-lymfocytů s geneticky upraveným chimerickým...

Léčba relabované chronické lymfocytární leukemie

Treatment of relapsed chronic lymphocytic leukemia

Martin Špaček

Onkologie. 2019:13(3):107-110 | DOI: 10.36290/xon.2019.021  

Chronická lymfocytární leukemie (CLL) je častou lymfoidní malignitou charakterizovanou heterogenním klinickým průběhem. Pacienti v první linii i v relapsech vyžadují protileukemickou terapii pouze v případě aktivní choroby. S příchodem nových cílených léků prochází terapie CLL v současné době zásadními změnami. Terapie první linie může být zopakována, jestliže relaps nastal alespoň 24–36 měsíců po chemoimunoterapii a pokud byla vyloučena aberace TP53. V případě, že relaps nastane dříve, měla by být léčba změněna s využitím nových léků jako je ibrutinib, idelalisib či venetoklax. Dva kinázové inhibitory ibrutinib a idelalisib inhibují signální...

Pohybový a respirační intervenční program pro hematoonkologické pacienty

Interventional motion and respiratory programme for hemato-oncological patients

Kateřina Kapounková, Iva Hrnčiříková, Ivan Struhár, Zora Svobodová, Alexandra Malá, Andrea Janíková, Markéta Hadrabová, Martina Šperková

Onkologie. 2019:13(3):111-114 | DOI: 10.36290/xon.2019.022  

Hlavním cílem intervenčního respiračního a pohybového programu je zvýšení kondice hematoonkologických pacientů a zastavení úbytku svalové hmoty, jako důsledku nemoci a léčby. Respirační a pohybový program je také zaměřen na zlepšení kvality života. Hematoonkologická onemocnění a jejich léčení se projevují v řadě vedlejších příznaků způsobených kardiální, neurální či pulmonální toxicitou, které mají vliv na zhoršující se kvalitu života pacientů. Velmi často se v důsledku léčby objevují i další příznaky jako anémie, trombocytopenie nebo kachexie. U pacientů s hematoonkologickým onemocněním se často setkáváme s projevy únavy, nevýkonností, slabostí a...

Kostní metastázy: diagnostika a sledování na zobrazovacích metodách, intervenční radiologie

Bone metastases: diagnosis and monitoring on imaging methods, interventional radiology

Jan Křístek, Lukáš Pazourek, Zdeněk Řehák

Onkologie. 2019:13(3):115-122 | DOI: 10.36290/xon.2019.023  

Metastázy do skeletu u onkologických pacientů jsou vcelku běžnou záležitostí (v 70 % případů) a jsou příčinou zvýšené morbidity. Většinou jsou sice asymptomatické, ale pokud tomu tak není, jsou zdrojem těžkých komplikací, bolesti a snížené kvality života. Při podezření na metastázu je primární zobrazovací modalitou u dlouhých kostí a kalvy rentgenový skiagram. U páteře a pánve je však skiagram často falešně negativní a uplatňuje se vyšetření na magnetické rezonanci (MR). Není-li toto k dispozici, pak počítačová tomografie (CT). Při podezření na vícečetný rozsev je metodou volby scintigrafie skeletu, SPECT, případně celotělové MR. Drahé hybridní modality...

Diagnostika, operační a systémová terapie metastáz solidních nádorů

Diagnosis, surgery and systemic treatment of brain metastases

Tomáš Kazda, Radek Lakomý, Petr Pospíšil, Ludmila Hynková, Jiří Šána, Pavel Fadrus, Radim Jančálek, Robert Bartoš, Renata Belanová, Ondřej Slabý, Pavel Šlampa

Onkologie. 2019:13(3):123-128 | DOI: 10.36290/xon.2019.024  

Sekundární mozkové nádory, mozkové metastázy, se vyskytují až u 30–40 % všech onkologických pacientů se solidními nádory, přičemž riziko jejich výskytu a incidence nadále narůstá. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout základní a zároveň aktuální informace o současných léčebných možnostech pacientů s mozkovými metastázami s výjimkou radioterapie, která je diskutována v samostatném, navazujícím, přehledovém článku. Snahou je, v souladu se zaměřením časopisu, poskytnout didakticky a prakticky podané informace o problematice sekundárních mozkových nádorů s důrazem na jejich využitelnost v denní klinické praxi. S rozšiřujícími se léčebnými...

Difuzní low grade gliomy – jak je správně diagnostikovat a efektivně léčit?

Diffuse low grade gliomas – how it is to diagnose and treat effectively?

Štefan Reguli, Jakub Cvek, Radim Lipina

Onkologie. 2019:13(3):129-132 | DOI: 10.36290/xon.2019.025  

Difuzní nízkostupňové gliomy se typicky vyskytují u lidí v produktivním věku. Představují značné riziko objemové progrese spojené s neurologickým deficitem a zároveň riziko malignizace. Diagnostika a klasifikace těchto nádorů doznala v poslední dekádě značných změn, zejména v souvislosti s rozvojem multimodálních technik magnetické rezonance a cytogenetiky. Gentický profil nádoru umožňuje odhadnout jeho prognózu a citlivost na onkologickou léčbu. Indikace maximálně bezpečné neurochirurgické resekce v první línii léčby je obecně přijímána. Naopak postavení radioterapie a chemoterapie v léčebnem algoritmu nízkostupňových gliomů je předmětem diskuzí a...

Smíšený epiteliální a stromální nádor ledviny

Mixed epithelial and stromal tumor of the kidney

Pavel Navrátil, Lukáš Krbal, Miloš Broďák

Onkologie. 2019:13(3):133-134  

Smíšené epiteliální a stromální nádory ledviny (Mixed Epithelial and Stromal Tumors, MEST) jsou typicky benigní nádory, relativněvzácné, s ženskou predominancí. Zobrazovací metody nejsou diagnostické, ale odhalují solidně-cystické masy. Spadají dokategorie Bosniak III nebo IV, a jsou tudíž indikované k operačnímu řešení. Histopatologicky se u nich nacházejí mezenchymálnía epiteliální komponenty s charakteristickým imunohistochemickým průkazem estrogenových a progesteronových receptorů.V článku je předložena kazuistika s přehledem literatury.

Potreby pacienta s multiformným glioblastómom: kvalitatívna štúdia

Needs of the patient with glioblastoma multiforme: a qualitative study

Dominika Kalánková, Daniela Bartoníčková, Miloslava Zlevorová, Katarína Žiaková, Radka Kurucová

Onkologie. 2019:13(3):135-140 | DOI: 10.36290/xon.2019.027  

Pochopiť bio-psycho-sociálne a spirituálne potreby pacienta s multiformným glioblastómom (GBM) je pre sestru dôležitý aspekt poskytovania kvalitnej ošetrovateľskej starostlivosti, na ktorú sa kladie dôraz vzhľadom na krátku dobu prežívania pacienta. Cieľom štúdie bolo identifikovať oblasti potrieb typických pre pacienta s GBM prostredníctvom kvalitatívneho výskumu. Použitá bola metóda pološtruktúrovaného rozhovoru. Pacienti boli vyberaní zámernou selekciou podľa vopred stanovených kritérií. Vo výskume participovalo sedem pacientov s GBM. Výsledky štúdie poukazujú na potreby pacientov s GBM z oblasti fyzických príznakov a nežiaducich účinkov liečby,...