Onkologie 2022: 16(Suppl.B): 103-110 | DOI: 10.36290/xon.2022.059

Sociální a psychické vlivy na průběh nemoci

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc.1, PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.2, doc. MUDr. Zdeněk Boleloucký, CSc.3
1 Interní hematologická a onkologická klinika, LF MU a FN Brno
2 Soukromá psychologická ambulance, Praha
3 Psychiatrická klinika, LF MU a FN Brno

Stanovení diagnózy maligního onemocnění zásadním způsobem změní identitu nemocného, ze zdravého člověka se stává člověk nemocný. Mnoho studií si bralo za cíl analýzu, jak ovlivní další osud člověka to, zda žije sám, nebo zda je ukotven v partnerském soužití čili v manželském svazku. Většina analýz, které se tímto zabývaly, dospěly k závěru, že ukotvení v párovém soužití je pozitivní prognostický faktor. Z druhé strany maligní onemocnění vzniklé v mladém věku zvyšuje riziko rozpadu párového soužití. Negativní vliv na průběh nemoci má také stres, kterému je pacient v průběhu léčby vystaven. Některé stresory nelze ovlivnit, ale stresem může být i neempatické chování lékařů.

Současná medicínská literatura se dominantně zabývá prognostickými znaky z úrovně molekulární biologie a máme dojem, že někdy opomíjí prognostické sociální a psychické prognostické faktory, které také výrazně ovliňují výsledky léčby.

Klíčová slova: sociální faktory ovlivňující přežití, vliv stresu ma maligní onemocnění, empatie lékařů.

Social and psychological effects on disease course

The diagnosis of a malignant disease fundamentally changes the identity of the patient, turning a healthy person into a sick one. Numerous studies have aimed to analyse how an individual’s future destiny is influenced by whether they live alone or in a firmly established cohabitation relationship or in a marriage. Most analyses dealing with this issue concluded that living in a couple relationship was a positive prognostic factor. On the other hand, developing a malignant disease at a young age increases the risk of couple breakup.

It is also stress that the patient is exposed to during treatment that has a negative impact on the course of the disease. Some stressors cannot be modified, but may even include the unempathetic behaviour of doctors.

The current medical literature predominantly deals with prognostic features at the molecular biology level, and it can sometimes appear to neglect prognostic social and psychological factors that also significantly affect treatment outcomes.

Keywords: social factors affecting survival, effect of stress on malignant disease, empathy of doctors.

Přijato: 4. říjen 2022; Zveřejněno: 14. říjen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Adam Z, Klimeš J, Boleloucký Z. Sociální a psychické vlivy na průběh nemoci. Onkologie. 2022;16(Suppl. B - Monoklonální gamapatie):103-110. doi: 10.36290/xon.2022.059.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Adam Z, Klimeš J, Pour L, et al. Maligní onemocnění, psychika a stres. Praha: Grada Publishing; 2019.
    2. Klimeš J. Partneři a rozchody. Praha: Portál; 2013.
    3. Popek V, Hönig K. Cancer and family: tasks and stress of relatives. Nervenarzt. 2015;86(3):266-273. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Yi JC, Syrjala KL. Anxiety and Depression in Cancer Survivors. Med Clin North Am. 2017;101(6):1099-1113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Sprehn GC, Chambers JE, Saykin AJ, et al. Decreased cancer survival in individuals separated at time of diagnosis: critical period for cancer pathophysiology? Cancer. 2009;115(21):5108-5116. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Carlsen K, Dalton SO, Frederiksen K, et al. Are cancer survivors at an increased risk for divorce? A Danish cohort study. Eur J Cancer. 2007;43(14):2093-2099. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Laitala VS, Saarto T, Einiö EK, et al. Early-stage breast cancer is not associated with the risk of marital dissolution in a large prospective study of women. Br J Cancer. 2015;113(3):543-547. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Dorval M, Maunsell E, Taylor-Brown J, et al. Marital stability after breast cancer. J Natl Cancer Inst. 1999;91(1):54-59. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Kirchhoff AC, Yi J, Wright J, Warner EL, et al. Marriage and divorce among young adult cancer survivors. J Cancer Surviv. 2012;6(4):441-450. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Frobisher C, Lancashire ER, Winter DL, et al. British Childhood Cancer Survivor Study. Long-term population-based divorce rate among adult survivors of childhood cancer in Britain. Pediatr Blood Cancer. 2010;54(1):116-122. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Inverso G, Mahal BA, Aizer AA, et al. Marital status and head and neck cancer outcomes. Cancer. 2015;121:1273-1278. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Aizer AA, Chen MH, McCarthy EP, et al. Marital status and survival in patients with cancer. J. Clin. Oncol. 2013;31:3869-3876. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Ahdi H, Kumar S, Munkarah AR, et al. Prognostic impact of marital status on survival of women with epithelial ovarian cancer. Psychooncology. 2013;22:83-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Abern MR, Dude AM, Coogan CL. Marital status independently predicts testis cancer survival-an analysis of the SEER database. Urol. Oncol. 2012;30:487-493. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Wang L, Wilson SE, Stewart DB, et al. Marital status and colon cancer outcomes in US Surveillance, Epidemiology and End Results registries: does marriage affect cancer survival by gender and stage? Cancer Epidemiol. 2011;35:417-422. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Pan IW, Ferguson SD, Lam S. Patient and treatment factors associated with survival among adult glioblastoma patients: a USA population-based study from 2000-2010. J. Clin. Neurosci. 2015;22:1575-1581. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Baine M, Sahak F, Lin C, et al. Marital status and survival in pancreatic cancer patients: a SEER based analysis. PLoS ONE. 2011;6:e21052. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Brusselaers N, Mattsson F, Johar A, et al. Marital status and survival after oesophageal cancer surgery: a population-based nationwide cohort study in Sweden. BMJ Open. 20144: e005418. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Pinquart M, Duberstein PR. Associations of social networks with cancer mortality: a meta-analysis. Crit. Rev. Oncol. Hematol. 2010;75:122-137. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Siddiqui F, Bae K, Langer CJ, et al. The influence of gender, race, and marital status on survival in lung cancer patients: analysis of Radiation Therapy Oncology Group trials. J. Thorac. Oncol. 2010;5:631-639. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Kroenke CH, Kubzansky LD, Schernhammer ES, et al. Social networks, social support, and survival after breast cancer diagnosis. J. Clin. Oncol. 2006;24:1105. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Yang HC, Schuler TA. Marital quality and survivorship: slowed recovery for breast cancer patients in distressed relationships. Cancer. 2009;115:217-228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Nicholas Dionne-Odom J, Hull JG, Associations between advanced cancer patients' survival and family caregiver presence and burden Cancer Med. 2016;5(5):853-862. Přejít na PubMed...
    24. Aizer AA, Chen MN, McCarthy EP, et al. Marital status and survival in patients with cancer. J Clin Oncol. 2013;31(31):3869-3776. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Minling Liu, Lixian, Li Wei Yu, et al. Marriage is a dependent riskt factor for mortality of colon adenocarcinoma without time varying effect. Oncotarget. 2017;8(12):20056-20066. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Li Y, Zhu MX, Qi SH. Marital status and survival in patients with renal cell carcinoma. Medicine. 2018;97(16):e0385. doi: 10.1097/MD.0000000000010385. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Costa LJ, Brill IK, Brown EE. Impact of marital status, insurance status, income, and race/ethnicity on the survival of younger patients diagnosed with multiple myeloma in the United States. Cancer. 2016;122(20):3183-3190. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Wang H, Wang L, Kabirov I, et al. Impact of marital status on renal cancer patient survival. Oncotarget. 2017;8(41):70204-70213. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Zhang G, Wu Y, Zhang J, et al. Nomograms for predicting long-term overall survival and disease-specific survival of patients with clear cell renal cell carcinoma. Onco Targets Ther. 2018;11:5535-5544. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Miao T, Li Y, Sheng X, et al. Marital status and survival of patients with kidney cancer. Oncotarget. 2017;8(49):86157-86167. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Gao Z, Ren F, Song H. Marital Status and Survival of Patients with chondrosarcoma: A Population-Based Analysis. Med Sci Monit. 2018;24:6638-6648. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Xie JC, Yang S, Liu XY, et al. Marital status is associated with survival of patients with astrocytoma. J Clin Neurosci. 2018;56:79-87. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Franke S, Kulu H. Cause-specific mortality by partnership status: simultaneous analysis using longitudinal data from England and Wales. J Epidemiol Community Health. 2018;72(9):838-844. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Huang TB, Zhou GC, et al. Marital status independently predicts prostate cancer survival in men who underwent radical prostatectomy: An analysis of 95,846 individuals. Oncol Lett. 2018;15(4):4737-4744. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Wang F, Xie X, Yang X, et al. The influence of marital status on the survival of patients with Hodgkin lymphoma. Oncotarget. 2017;8(31):51016-51023. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Xie JC, Yang S, Liu XY, Marital status is associated with survival of patients with astrocytoma. J Clin Neurosci. 2018;56:79-87. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Franke S, Kulu H. Cause-specific mortality by partnership status: simultaneous analysis using longitudinal data from England and Wales. J Epidemiol Community Health. 2018;72(9):838-844. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Klimeš J, Adam Z. Dysthymie - lidé s temnou duší a jejich blízcí. Novela Bohemica; 2022.
    39. Chen H, Liu D, Guo L, et al. Chronic psychological stress promotes lung metastatic colonization of circulating breast cancer cells by decorating a pre-metastatic niche through activating β-adrenergic signaling. J Pathol. 2018;244(1):49-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Zhao L, Xu J, Liang F, et al. Effect of Chronic Psychological Stress on Liver Metastasis of Colon Cancer in Mice. PLoS One. 2015;10(10): e0139978. doi: .1371/journal.pone.0139978. eCollection 2015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Krizanova O, Babula P, Pacak K. Stress, catecholaminergic system and cancer. Stress. 2016;19(4):419-428. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Flores IE, Sierra-Fonseca JA, Davalos O, et al. Stress alters the expression of cancer-related genes in the prostate. BMC Cancer 2017;17(1):621-625. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Conti CM, Maccauro G, Fulcheri M. Psychological stress and cancer. International Journal immunopathology pharmacology 2011;24(1)1-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Becze E. Stress and inflammation combine to fuel cancer growth. ONS Connect. 2014;29(4):30-11. Přejít na PubMed...
    45. Surman M, Janik ME. Stress and its molecular consequences in cancer progression. Postepy Hig Med Dosw (Online). 2017;71(0):485-499. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Sommershof A, Scheuermann L, Koerner J, et al. Chronic stress suppresses anti-tumor T(CD8+) responses and tumor regression following cancer immunotherapy in a mouse model of melanoma. Brain Behav Immun. 2017;65:40-149. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Partecke LI, Speerforck S, Käding A, et al. Chronic stress increases experimental pancreatic cancer growth, reduces survival and can be antagonised by beta-adrenergic receptor blockade. Pancreatology. 2016;16(3):423-433. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Shin KJ, Lee YJ, Yang, et al. Molecular Mechanisms Underlying Psychological Stress and Cancer. Curr Pharm Des. 2016;22(16):2389-2402. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Repasky EA, Eng J, Hylander BL. Stress, metabolism and cancer: integrated pathways contributing to immune suppression. Cancer J. 2015;21(2):97-103. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Reiche EM, Morimoto HK, Nunes SM. Stress and depression-induced immune dysfunction: implications for the development and progression of cancer. Int Rev Psychiatry. 2005;17(6):515-527. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Li P, Huang J, Wu H, Fu C, et al. Impact of lifestyle and psychological stress on the development of early onset breast cancer. Medicine. 2016;95(50):e5529. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Schoemaker MJ, Jones ME, Wright LB, et al. Psychological stress, adverse life events and breast cancer incidence: a cohort investigation in 106,000 women in the United Kingdom. Breast Cancer Res. 2016;18(1):72. doi: 10.1186/s13058-016-0733-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Cormanique TF, Almeida LE, Rech CA, et al. Chronic psychological stress and its impact on the development of aggressive breast cancer. Einstein. 2015;13(3):352-356. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Andersen BL, Goyal NG, Weiss DM, et al. Cells, cytokines, chemokines, and cancer stress: A biobehavioral study of patients with chronic lymphocytic leukemia. Cancer. 2018;124(15):3240-3248. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Batty GD, Russ TC, Stamatakis E, et al. Psychological distress in relation to site specific cancer mortality: pooling of unpublished data from 16 prospective cohort studies. Brit. Med. J 2017; 356: j108. doi: 10.1136/bmj.j108. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Özkan M, Yildirim N, Disci R, et al. Roles of Biopsychosocial Factors in the Development of Breast Cancer. Eur J Breast Health. 2017;13(4):206-212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Vorlíček J, Frantálová D. České medicíně chybí "empatická nastavenost" personálu - rozhovor. Acta medicinae. 2012;1(2-Onkologie):76-79.
    58. Světlák M, Kolářová Z. O empatii, soucitu a lidskosti v dnešní medicíně. Medical tribune. 2019;15(9):C1, C2.
    59. Bojar M. Umění naslouchat a místo empatie v EBM PsychoSom (Liberec). 2004;2(4):143-144.
    60. Stýblová V, Řehořová M. Empatie u lékaře není nikdy dost - rozhovor Zdravotnické noviny. 2012;61(12):28-30. Přejít k původnímu zdroji...
    61. Banýrová O, Tomanová J, Šarmírová M, et al. Hlavní ingrediencí dobré péče o pacienta je skutečný lidský zájem o něj. Medical tribune. 2017;13(9): B1, B6. Přejít k původnímu zdroji...
    62. Srbová E. Komplexní léčba v onkologii aneb na čem též záleží. AM Review. 2017;2017(12):22-25.
    63. Zinn W. Empatický lékař. JAMA.1993;1(5):370-374. Přejít k původnímu zdroji...
    64. Payneová L. Empatie v etickém přístupu lékaře k pacientovi. Praktický lékař. 2011;91(10):610-612.
    65. Sladká J. Etika a komunikace v medicíně. Zdravotnické noviny. 2011;60(25):22-23.
    66. Sladká J. Empatie v medicíně: méně chyb a přesnější diagnózy. ZN plus. 2016;65(8):12-13.
    67. Mercer SW, Reynolds WJ. Empathy and quality of care (Review) British Journal of General Practice. 2002;52(suppl. 1) S9-S12.
    68. Rakel DP, Hoeft TJ, Barrett BP, et al. Practitioner empathy and the duration of the common cold. Family Med. 2009;41(7):494-501.
    69. Hojat M, Louis DZ, Markham FW, et al. Physicians' empathy and clinical outcomes for diabetic patients. Acad Med. 2011;86(3):359-364. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    70. Huntington B, Kuhn N. Communication gaffes: a root cause of malpractice claims. In: Proc (Bayl Univ Med Cent). 2003;16 p. 2003157-61. Přejít k původnímu zdroji...
    71. Smith DD, Kellar J, Walters EL, et al. Does emergency physician empathy reduce thoughts of litigation? A randomised trial. Emerg Med J. 2016;33(8):548-552. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    72. Fauchon C, Faillenot I, Perrin AM, et al. Does an observer's empathy influence my pain? Effect of perceived empathetic or unempathetic support on a pain test. Eur J Neuro. 2017;46(10):2629-2637. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    73. Krahe C, Springer A, Weinman JA, et al. The social modulation of pain: others as predictive signals of salience - a systematic review. Front Hum Neuro. 2013;7:386-388. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    74. Cánovas L, Carrascosa AJ, García M, et al. Empathy Study Group. Impact of Empathy in the Patient-Doctor Relationship on Chronic Pain Relief and Quality of Life: A Prospective Study in Spanish Pain Clinics. Pain Med. 2018;19(7):1304-1314. doi: 10.1093/pm/pnx160. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    75. Parker PA, Banerjee SC, Matasar MJ, et al. Cancer worry and empathy moderate the effect of a survivorship-focused intervention on quality of life. Psychooncology. 2020;29(6):1012-1018. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    76. Assaly A. The Meaning of Empathy in Patient Care Became Real the Day I Was Diagnosed With Acute Leukemia. Am J Med. 2020;133(4):520-521. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    77. Dambha-Miller H, Feldman AL, Kinmonth AL, et al. Association Between Primary Care Practitioner Empathy and Risk of Cardiovascular Events and All-Cause Mortality Among Patients With Type 2 Diabetes: A Population-Based Prospective Cohort Study. Ann Fam Med. 2019;17(4):311-318. doi: 10.1370/afm.2421. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    78. Pereira L, Figueiredo-Braga M, Carvalho IP. Preoperative anxiety in ambulatory surgery: The impact of an empathic patient-centered approach on psychological and clinical outcomes. Patient Educ Couns. 2016;99(5):733-738. doi: 10.1016/j.pec.2015.11.016. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    79. Berry LL, Danaher TS, Chapman RA, et al. Role of Kindness in Cancer Care. J Oncol Pract. 2017;13(11):744-750. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    80. Weller J, Jowsey T. Can we go too far with empathy? Shifting from empathy to compassion. Br J Anaesth. 2020; 124(2):129-131. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    81. Naji Z, Salamati P, Koutlaki SA. The importance of empathy to alleviate patients' anxiety. Burns. 2020;46(4):987. doi: 10.1016/j.burns.2020.02.018. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    82. Payneová L. Empatie v etickém přístupu lékaře k pacientovi Praktický lékař. 2011;91(10):610-612.
    83. Decety J. Empathy in Medicine: What It Is, and How Much We Really Need It. Am J Med. 2020;133(5):561-566. doi: 10.1016/j.amjmed.2019.12.012. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    84. Decety J. Why empathy has a beneficial impakt on others in medicine. Unifying theories. Frontiers in bevavioal Neuroscience. 2015;8:457. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    85. Adam Z, Král Z, Klimeš J. Chronický stres, psychická nepohoda a deprese zvyšují četnost infekčních, autoimunitních, ale i maligních nemocí. Vnitř. lék. 2020;66(1):34-38. Přejít k původnímu zdroji...
    86. Adamová Z, Adam Z. Vliv psychiky na hojení ran. Rozhledy v chirurgii. 2019;98(8):312-314. Přejít na PubMed...
    87. Adam Z, Adamová Z, Klimeš J, et al. Social factors influence the course and prognosis of malignat diseases. Klin Onkol. 2021;34(3):180-184. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    88. Höschl C, Horáček J. Duše jako imunomodulátor. Vnitř Lék. 2016;62(11,Suppl 4):36-41.
    89. Boleloucký Z, Synková J, Boriová M, et al. Životní události jako rizikový faktor onemocnění. Scripta medica Facultatis medicae Universitatis Purkynianae Brunensis. 1980;53(3):192-194.
    90. Klimeš J, Boleloucký, Z, Adam Z, et al. Screening psychických poruch indukovaných život ohrožujícími chorobami, ale i obavami z kovidové pandemie. Acta Medicinae. 2021;8-9:82-89.
    91. Adam Z, Klimeš J, Boleloucký Z, et al. Co vše zohledňujeme při hledání odpovědi na otázku jak žít s vědomím "mám maligní onemocnění". Acta Medicinae. 2021; In print.
    92. Steiner-Hofbauer V, Schrank B, Holzinger A. What is a good doctor? Wien Med Wochenschr. 2018;168(15-16):398-405. doi: 10.1007/s10354-017-0597-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Onkologie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.