Několik poznámek k léčbě  (lokálně) pokročilého plicního karcinomu

Martin Svatoň

Onkologie. 2025:19(5):259

Onkologická léčba plicního karcinomu je bouřlivě se vyvíjejícím oborem, kde doporučení stará někdy pouze několik měsíců mohou již být neaktuální. Nicméně i přesto lze spatřovat určité základní trendy, které ukazují články v tomto čísle.

Terapie malobuněčného plicního karcinomu

Treatment of SCLC (Small Cell Lung Cancer)

Marie Drösslerová

Onkologie. 2025:19(5):263-267 | DOI: 10.36290/xon.2025.048

Malobuněčný plicní karcinom (SCLC) je typ bronchogenního karcinomu, který se vyznačuje rychlým růstem. Iniciálně je pro něj typická výrazná chemosenzitivita a radiosenzitivita. Standardní terapeutické přístupy v dnešní době navíc zahrnují i imunoterapii. Přestože v posledních letech došlo k významnému pokroku v léčbě SCLC, celková prognóza onemocnění zůstává i nadále pro většinu pacientů nepříznivá. Důvodem je mimořádně agresivní biologické chování tohoto tumoru s typickou vysokou mírou relapsu a následnou rezistencí na další terapii. Proto probíhá intenzivní výzkum nových léčebných strategií, včetně cílené terapie a kombinovaných režimů.

Léčba inoperabilního nemalobuněčného karcinomu plic stadia III

Treatment of inoperable stage III non-small cell lung cancer

Milada Zemanová

Onkologie. 2025:19(5):268-274 | DOI: 10.36290/xon.2025.049

Protinádorová imunoterapie s využitím check-point inhibitorů přináší pacientům s NSCLC ve stadiu III významné zlepšení léčebných výsledků. Pro stanovení léčebné strategie ve stadiu III je nezbytné rozhodování multidisciplinárního týmu s co nejpřesnější definicí operabilních vs. inoperabilních případů. V případě inoperabilního stadia III je konsolidační léčba imunoterapií standardem s podmínkou exprese PD-L1 nad 1 %. Roční léčba po konkomitantní chemoradioterapii významně zvyšuje šanci na dlouhodobé přežití a bylo prokázáno také významné prodloužení doby do návratu nemoci. U inoperabilních a hraničně resekabilních pacientů jsou nyní v pokročilé fázi...

Imunoterapie v léčbě metastatického nemalobuněčného karcinomu plic

Immunotherapy in the treatment of metastatic non-small cell lung cancer

Ondřej Bílek

Onkologie. 2025:19(5):275-282 | DOI: 10.36290/xon.2025.050

Imunoterapie založená na inhibici kontrolních bodů imunity (checkpoint inhibitory) se stala nedílnou součástí standardních léčebných algoritmů nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) napříč léčebnými liniemi. Inhibitory PD-1 a PD-L1 jsou indikovány v monoterapii, jako kombinovaná imunoterapie s inhibitory CTLA-4 nebo v kombinaci s jinými léčebnými modalitami jako chemoterapií, antiangiogenní léčbou a radioterapií. Využití imunoterapie vede k prodloužení přežití i u pokročilých stadií onemocnění a u části pacientů umožňuje dosažení dlouhodobé léčebné odpovědi.

Aktuální možnosti cílené léčby nemalobuněčného karcinomu plic v České republice

Actual possibilities of target therapy for Non-Small Cell Lung Cancer in Czech Republic

Monika Bratová

Onkologie. 2025:19(5):283-287 | DOI: 10.36290/xon.2025.051

Cílená léčba nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) zaznamenala v posledních letech další významný posun. Do praxe byly uvedeny nové cílené preparáty (RET, KRAS, MET, ROS1, BRAF inhibitory, HER2 blokáda). Dále se rozšířila indikace terčové terapie do adjuvantního užití (osimertinib, alectinib) či do kombinace s chemoterapií (osimertinib). Zásadním převratem je objevení bifázické protilátky amivantamab, efektivní v léčbě NSCLC se senzibilizujícími mutacemi a v léčbě rezistentní EGFR mutace inzerce v exonu 20. Tento pokrok přispívá k další precizní personalizaci léčby NSCLC s řídícími mutacemi, která se tímto rozděluje na několik subtypů s individuálním...

Nové trendy v lokální i systémové léčbě uveálního melanomu

New trends in local and systemic treatment of uveal melanoma

Eva Skácelíková

Onkologie. 2025:19(5):288-293 | DOI: 10.36290/xon.2025.052

Uveální melanom je nejčastějším zhoubným nádorem oka u dospělých pacientů. Přestože incidence je relativně nízká, onemocnění je spojeno s vysokým rizikem lokální recidivy i vzdálených metastáz, zejména do jater. Tradiční léčebné strategie zahrnují enukleaci, brachyterapii či protonovou radioterapii; v posledních letech se do klinické praxe stále více prosazuje stereotaktická radioterapie (SRT), která nabízí přesnou aplikaci vysokých dávek záření s vysokou mírou lokální kontroly a zachováním bulbu. Zcela oddělenou kapitolu představuje systémová léčba metastatického onemocnění. Donedávna chyběla účinná terapie schopná ovlivnit celkové přežití. Významný...

Současný stav precizní medicíny v onkologii

Current landscape of precision medicine in oncology

Alžběta Hlodáková, Martin Palkovský, Peter Priester, Jindřich Kopecký

Onkologie. 2025:19(5):294-298 | DOI: 10.36290/xon.2025.053

Tento přehledový článek shrnuje současný stav a trendy v oblasti precizní medicíny v onkologii. Precizní medicína využívá pokročilé technologie molekulární profilace, zejména genomiky, transkriptomiky a proteomiky, k individualizaci léčebného přístupu na základě biologických charakteristik nádoru. Článek vysvětluje rozdíl mezi precizní a personalizovanou medicínou a představuje klíčové molekulární nástroje, jako je sekvenování nové generace (NGS), tekutá biopsie a molekulární tumor boardy. Dále popisuje etablované příklady cílené terapie a imunoterapie, včetně využití driver mutací a prediktivních biomarkerů. Zvláštní pozornost je věnována současným...

Role T-lymfocytárních subpopulací v patogenezi a léčbě B-nehodgkinských lymfomů

The role of T-lymphocyte subpopulations in the pathogenesis and treatment of B-cell non-Hodgkin lymphomas

Tereza Shokralla, Martin Špaček

Onkologie. 2025:19(5):299-304 | DOI: 10.36290/xon.2025.054

Výzkum v oblasti B-nehodgkinských lymfomů (B-NHL) se v posledních letech obrací k významu nádorového mikroprostředí (tumor microenvironment, TME). Komplexní interakce mezi maligními lymfocyty, stromálními buňkami (např. nádorově asociovanými fibroblasty a makrofágy) a T-lymfocyty představují klíčové determinanty jak nádorové biologie, tak klinického průběhu nemoci. T-lymfocytární kompartment, důležitá a značně heterogenní složka lymfomového mikroprostředí, zahrnuje řadu funkčně i fenotypově odlišných subpopulací T-buněk. Jejich kvantitativní a kvalitativní zastoupení, interakce a dynamika se mezi jednotlivými typy lymfomů liší a jejich přesný vliv...

Pemigatinib v léčbě metastatického intrahepatálního cholangiocelulárního karcinomu s alterací FGFR2

Pemigatinib in the treatment of metastatic intrahepatic cholangiocellular carcinoma with FGFR2 alteration

Martin Palkovský, Marián Liberko, Renata Soumarová

Onkologie. 2025:19(5):306-311 | DOI: 10.36290/xon.2025.055

Pemigatanib je selektivní inhibitor FGFR2 pro léčbu dospělých pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím cholangiokarcinomem s fúzí nebo přeskupením receptoru 2 fibroblastového růstového faktoru (fibroblast growth factor receptor 2, FGFR2), u kterého došlo k progresi po alespoň jedné předchozí linii systémové terapie. Kazuistika dokumentuje atypické chování cholangiocelulárního karcinomu diagnostikovaného již v roce 2013 v klinickém stadiu II. Po progresi na 1. linii léčby (FOLFOX) byla v červnu 2024 zahájena cílená terapie pemigatinibem, ve které pokračujeme dosud.

Skrytá hrozba: sarkomatoidní transformace germinálního nádoru

Hidden threat: sarcomatoid transformation of germ cell tumor

Ondřej Lukáč

Onkologie. 2025:19(5):312-315 | DOI: 10.36290/xon.2025.056

Germinální nádory se obecně těší oblibě u onkologů jakožto nádory s velmi dobrou prognózou, a to - zejména v případě seminomů - i v pokročilejších stadiích. Existují přesto i rizikové skupiny, kde může být léčba svízelná, a i přes využití toxické chemoterapie se nám nepodaří pacienta zachránit. Samostatnou kapitolu pak představuje tzv. sarkomatoidní transformace, která se může vyvinout u pacientů po předchozí terapii cisplatinou. V předložené kazuistice bych rád prezentoval pacienta, jenž v sobě snoubil řadu z těchto rizikových faktorů, a to bohužel vedlo k neúspěchu naší léčby.

Dezmoplastický melanóm kože vyrastajúci na záhlaví

Desmoplastic melanoma of the skin arising on the scalp: a case report

Vladimír Bartoš, Michal Urda

Onkologie. 2025:19(5):316-319 | DOI: 10.36290/xon.2025.057

Dezmoplastický melanóm (DM) je zriedkavý typ melanómu kože, ktorý sa vyznačuje špecifickými klinickými, biologickými a histomorfologickými črtami. Makroskopicky skôr pripomína benígnu kožnú léziu a preto sa väčšinou diagnostikuje neskoro už v lokálne pokročilom štádiu. Opísaný je prípad 73-ročnej ženy s DM kože vyrastajúcim na záhlaví. Histologicky pozostával z atypickej nádorovej populácie vretenobunkového a pleomorfného vzhľadu, ktorá bola disperzne distribuovaná v dezmoplastickej stróme a "maskovaná" masívnou lymfocytovou zápalovou celulizáciou. Nádorové štruktúry invadovali hlboko do podkožia a boli v tesnej blízkosti resekčnej línie. Vykonaná...

Časná diagnostika imunitně podmíněné myozitidy u pacienta léčeného pembrolizumabem

Early diagnosis of immune-related myositis in a patient treated with pembrolizumab

Martina Spisarová, Martin Marhefka, Aviv Philip Goncharov

Onkologie. 2025:19(5):320-322 | DOI: 10.36290/xon.2025.058

Imunoterapie hraje v posledních letech klíčovou roli v terapii řady onemocnění. Karcinom ledviny je jednou z diagnóz, u které zavedení checkpoint inhibitorů znamenalo doslova přelom v celém managementu choroby. Jednou z největších výzev spojených s imunoterapií zůstává její toxicita. Zvládnutí imunitně podmíněných nežádoucích účinků vyžaduje jejich brzké odhalení, které se zdá být stejně důležité jako jejich správná léčba.

Zaznělo na 49. ročníku Brněnských onkologických dnů  a 39. ročníku Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

MUDr. David Salát

Onkologie. 2025:19(5):323-329

Zaznělo na 49. ročníku Brněnských onkologických dnů  a 39. ročníku Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

MUDr. David Salát

Onkologie. 2025:19(5):330-334