Onkologie. 2009:3(3):153-158
Difuzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL) patří mezi vysoce kurativní hematoonkologická onemocnění u mladších dospělých pacientů
(18–60 let). Významného léčebného pokroku v posledních deseti letech bylo dosaženo zavedením anti-CD20 protilátky rituximab (Mabthera)
do standardních polychemoterapeutických léčebných režimů. Další zlepšení prognózy pak přineslo zavedení dávkově denzních režimů
(14denní R-CHOP namísto 21denního), přičemž se zdá, že vyšší dávková intenzita hned od začátku léčby může mít větší význam než pozdní
vysokodávkovaná konzolidace. Naopak význam konzolidační radioterapie v léčbě DLBCL v poslední době klesá. Dle revidovaného Mezinárodního
prognostického indexu (R-IPI) dnes neexistuje skupina pacientů s horší než 50% pravděpodobností vyléčení. Zdá se však, že vyšší
úspěšnost úvodní léčby snižuje účinnost záchranné terapie u pacientů s relabujícím či refrakterním onemocněním, i když definitivní důkazy
pro toto tvrzení chybí. Radioimunoablační léčba, vysokodávkovaná chemoterapie kombinovaná s radioimunoterapií či podání vysokodávkovaného
rituximabu peritransplantačně může zlepšit prognózu u vysoce rizikových relabovaných či refrakterních pacientů s DLBCL.
Diffuse large B-cell lymphoma (DLBCL) belongs among highly curative malignancies in younger adult patients (18–60 years). Remarkable
treatment advance during last ten years represents addition of anti-CD20 antibody rituximab (Mabthera) to standard polychemotherapeutic
treatment regimens. Further improvement of prognosis came with the introduction of dose-dense protocols (two week R-CHOP
instead of standard three week), and it seems that high treatment intensity right from the beginning is more important than late highdose
consolidation. On the other hand, significance of consolidation radiotherapy in DLBCL treatment decreases. According to Revised
International Prognostic Index (R-IPI), no group of patients has lower than 50% chance of being cured. It may be, however, that higher
efficacy of first-line therapy decreases effectivity of salvage treatment in patients with relapsed or refractory disease, though definite
proof for this conclusion is lacking so far. Radioimmunoablative therapy, high-dose chemotherapy combined with radioimmunotherapy,
or high-dose peritransplantational rituximab might improve prognosis even in these high-risk relapsed or refractory DLBCL patients.
Zveřejněno: 15. červen 2009 Zobrazit citaci