Onkologie. 2026:20(2):71
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, právě otevíráte nové číslo časopisu Onkologie, jehož hlavní téma je z významné části věnováno pokroku v léčbě platina-rezistentního karcinomu ovaria...
Onkologie. 2026:20(2):120-122 | DOI: 10.36290/xon.2026.023
Maligní melanom představuje onkologické onemocnění, jehož incidence v posledních letech stále stoupá (24,6 případů na 100 tis. obyvatel za období 2018-2022). Poměr onemocnění mužů a žen je blízký 1 : 1. Přestože incidence onemocnění stoupá, mortalita zůstává stabilní, což lze přičíst především včasné diagnostice onemocnění. I přesto se setkáváme s nálezem primárně metastatického melanomu, a také část pacientů i přes včasnou diagnózu a zavedenou léčbu metastazuje. Ve své kazuistice popisuji případ léčby primárně metastatického melanomu kombinovanou imunoterapií, kdy došlo ke vzniku výrazné kožní toxicity.
Onkologie. 2026:20(2):117-119 | DOI: 10.36290/xon.2026.022
Totální neoadjuvantní terapie (TNT) karcinomu rekta je léčebným postupem, při kterém pacient absolvuje kompletní onkologickou léčbu, tedy chemoterapii i radioterapii, před operací. Cílem je zlepšit výsledky léčby ve smyslu delšího přežití pacientů (overall survival OS), prodloužení přežití bez známek nemoci (disease-free survival DFS) a také zvýšit počet pacientů, kteří dosáhnou kompletní remise (complete remission CR). U nízce uložených tumorů, u nichž by jedinou možnou operační léčbou byla amputace rekta a trvalá stomie, lze při dosažení CR zvolit i rektum záchovný postup.
Onkologie. 2026:20(2):112-116 | DOI: 10.36290/xon.2026.021
Diabetes mellitus a nádorová onemocnění jsou 4., respektive 2. nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. Jejich incidence i prevalence v poslední dekádě narostla a dále roste. V současnosti je odhadováno, že 8-18 % nemocných s nádorovým onemocněním trpí rovněž cukrovkou. Na četných studiích bylo prokázáno, že diabetes mellitus 2. typu je spojen se zvýšeným rizikem některých nádorových onemocnění. V článku je rozebrána asociace mezi diabetem a nádorovými onemocněními, rizikové faktory, které mají společné, možné biologické mechanismy tohoto vztahu a konečně možného vlivu antidiabetické terapie na nádorová onemocnění a opačně - vliv protinádorové...
Onkologie. 2026:20(2):107-111 | DOI: 10.36290/xon.2026.020
Glioblastom s fúzí FGFR3-TACC3 představuje vzácnou, ale biologicky distinktivní podskupinu IDH-wild type gliomů, u nichž předklinické a časné klinické studie naznačují potenciální citlivost k FGFR inhibitorům. Systematické klinické důkazy však zatím chybí a léčba je mimo registrační indikace. Předkládáme souhrn publikované literatury k erdafitinibu v léčbě gliomů s FGFR alteracemi a kazuistiku pacientky s rekurentním GBM, u níž byla po vyčerpání standardních modalit zahájena léčba erdafitinibem. Sledujeme klinický průběh, odpověď dle MR a toxicitu. Literární zdroje naznačují pouze limitovanou léčebnou aktivitu erdafitinibu u vysoce předléčených gliomů,...
Onkologie. 2026:20(2):102-106 | DOI: 10.36290/xon.2026.019
Kazuistika popisuje případ pacientky, u které iniciální léčba imunoterapií a následně cílenou terapií byla spojena s limitovanou účinností. Následná léčba kombinací trifluridin-tipiracil + bevacizumab vedla k dlouhodobé stabilizaci onemocnění při uspokojivé kvalitě života, při níž dominuje laboratorní toxicita. Současně jsou diskutovány výsledky registrační studie Sunlight, efekt kombinované léčby v rámci jednotlivých podskupin, včetně dat z reálné praxe, které potvrzují klinicky významný benefit léčby pro předléčené pacienty s metastatickým onemocněním.
Onkologie. 2026:20(2):98-101 | DOI: 10.36290/xon.2026.018
Leptomeningeální metastázy představují závažnou komplikaci pokročilých stadií solidních nádorů, při níž dochází k infiltraci mozkových blan a mozkomíšního moku metastazujícími nádorovými buňkami. Jedná se o formu metastatického postižení centrální nervové soustavy, která se vyznačuje pestrou symptomatologií a je spojena s velmi nepříznivou prognózou. Následující text shrnuje dostupná data a aktuální doporučení týkající se diagnostiky a terapie této závažné onkologické komplikace.
Onkologie. 2026:20(2):91-97 | DOI: 10.36290/xon.2026.017
Gliomy jsou nejčastější primární nádory mozku dospělého věku. Poslední WHO klasifikace z roku 2021 gliální nádory centrálního nervového systému (CNS) dělí na dvě základní skupiny dle přítomnosti či absence mutace v genech isocitrátdehydrogenázy 1 a 2 (IDH1/2). Difuzní gliomy dospělých s mutací IDH1/2 se dále dělí na astrocytomy grade 2, 3 nebo 4 a oligodendrogliomy s mutací IDH1/2 a kodelecí 1p/19q grade 2 nebo 3. Produkt mutovaných genů IDH1/2, D-2-hydroxyglutarát (D-2-HG), indukuje hypermetylaci DNA, a tak vede ke stimulaci růstu nádoru. Inhibitory IDH1/2, jako jsou ivosidenib a vorasidenib, snižují hladiny D-2-HG a zlepšují čas do progrese onemocnění....
Onkologie. 2026:20(2):87-90 | DOI: 10.36290/xon.2026.016
Administrace mirvetuximabu soravtansinu, cílené protilátkou naváděné cytotoxické léčby, je spojena s častými očními nežádoucími účinky, zejména rozmazaným viděním a epitelovou keratopatií charakteru změn rohovky podobných mikrocystám. Tyto příznaky jsou většinou mírné až středně závažné a reverzibilní, přesto mohou ovlivnit kvalitu života pacientek a kontinuitu léčby. Účinný management zahrnuje preventivní opatření před zahájením terapie, pravidelné oftalmologické kontroly a proaktivní lokální léčbu lubrikačními kapkami. Tato může být při závažnějších symptomech doplněna o kortikosteroidní kapky a případně lze přistoupit k úpravě dávky mirvetuximabu...
Onkologie. 2026:20(2):81-86 | DOI: 10.36290/xon.2026.015
Navzdory významnému pokroku v chirurgické a systémové léčbě zůstává ovariální karcinom onemocněním s vysokým rizikem recidivy a nepříznivou prognózou zejména u pacientek s platina-rezistentním onemocněním (platinum-resistant ovarian cancer, PROC). Standardní chemoterapie, jež není založená na platině, má v tomto případě limitovaný účinek, což akcentuje potřebu inovativních léčebných postupů. Tento článek shrnuje současné principy léčby ovariálního karcinomu a zaměřuje se na nové terapeutické možnosti, zejména pak v terapii PROC.
Onkologie. 2026:20(2):78-80 | DOI: 10.36290/xon.2026.014
Rozvoj cílené a individualizované onkologické léčby významně zvýšil význam prediktivních biomarkerů v klinické praxi. Patologická diagnostika dnes proto neslouží pouze ke stanovení histologické diagnózy, ale stále častěji poskytuje informace zásadní pro volbu systémové léčby. Jedním z prediktivních biomarkerů u high-grade serózního karcinomu ovaria je folátový receptor alfa (FRα), jehož exprese se stanovuje imunohistochemicky a slouží k identifikaci pacientek vhodných pro léčbu konjugátem protilátky s léčivem mirvetuximabem soravtansinem. Cílem článku je shrnout praktické aspekty testování exprese FRα v rutinní patologické praxi a upozornit...
Onkologie. 2026:20(2):74-77 | DOI: 10.36290/xon.2026.013
Karcinom ovaria představuje jedno z nejzávažnějších maligních gynekologických onemocnění a navzdory pokrokům v diagnostice i léčbě zůstává významnou příčinou mortality žen. Onemocnění je charakterizováno výraznou biologickou heterogenitou a ve většině případů je diagnostikováno v pokročilém stadiu. Článek shrnuje současné poznatky o epidemiologii, rizikových faktorech, diagnostice a primární chirurgické léčbě tuboovariálního karcinomu na základě dostupných klinických studií a doporučení odborných společností.
Onkologie. 2026:20(1):3
Onkologie. 2026:20(1):64-66
V lednu 2026 se v San Franciscu konal každoroční kongres ASCO GI. Cílem tohoto sdělení je prezentovat novinky v léčbě pacientů s nádory gastrointestinálního traktu, které zazněly na kongrese.
Onkologie. 2026:20(1):58-63 | DOI: 10.36290/xon.2026.010
Pohybová aktivita představuje v současné onkologii jednu z nejvíce vědecky podložených nefarmakologických intervencí v oblasti následné a podpůrné péče. Nové metaanalýzy a systematické přehledy publikované v letech 2023-2025 potvrzují, že pravidelná fyzická aktivita významně zlepšuje široké spektrum klinicky relevantních parametrů, včetně nádorové únavy, kvality života, psychické pohody, svalové funkce a kardiovaskulární zdatnosti. Současně narůstají důkazy i o jejím vlivu na metabolické, hormonální a imunologické regulace, které mohou přispívat ke zlepšení léčebné tolerance a v některých případech i prognózy. Článek přehledně shrnuje současné poznatky...
Onkologie. 2026:20(1):54-57 | DOI: 10.36290/xon.2026.009
Gén BRAF je protoonkogén lokalizovaný na chromozóme 7, ktorého varianty (najmä v pozícii V600) sú významne zahrnuté v karcinogenéze melanómu kože, ale aj iných malignít u ľudí. Vyskytujú sa v 8 % všetkých solídnych nádorov a približne v 40-50 % prípadov melanómov kože. Pacienti s melanómami s variantom v géne BRAF majú horšiu prognózu a odlišujú sa od BRAF wild-type foriem viacerými znakmi. Základom úspešnej cielenej liečby pacientov s pokročilým melanómom s variantom v géne BRAF je kombinácia špecifických BRAF a MEK inhibítorov. V našej práci sme hodnotili 60 primárnych melanómov kože od 59 pacientov, u ktorých sme detegovali...
Onkologie. 2026:20(1):50-53 | DOI: 10.36290/xon.2026.008
Tato kazuistika prezentuje případ velmi vzácného onemocnění - adenokarcinomu urachu (cca 0,01 % nádorů dospělých, < 1 % nádorů močového měchýře) s nepříznivým vývojem a generalizací 5 let od radikálního chirurgického výkonu. Vzhledem k raritnosti tohoto onemocnění neexistují doporučené postupy pro neoadjuvantní, adjuvantní ani paliativní systémovou léčbu, ta je obvykle založena na režimech obsahujících 5-fluorouracil. Výjimečnost tohoto případu spočívá ve využití trifluridin/tipiracilu ve třetí linii systémové léčby, jelikož se zřejmě jedny z prvních zkušeností s tímto preparátem v indikaci metastatického karcinomu urachu. Léčba byla dobře tolerována...
Onkologie. 2026:20(1):44-49 | DOI: 10.36290/xon.2026.007
Nové terapeutické možnosti vedly v posledních letech k mírnému zlepšení nepříznivé prognózy pacientů s metastatickým karcinomem pankreatu (mPDAC). Kazuistika dnes již 76leté ženy dokládá účinnost a bezpečnost režimu nal-IRI + 5-FU/LV (pegylovaný lipozomální irinotekan + 5-fluorouracil + leukovorin) ve 2. linii léčby po progresi na monoterapii gemcitabinem. Pacientka je na této léčbě již více než 3 roky. Velmi dobrá snášenlivost a nízká toxicita tohoto režimu umožnila dlouhodobou aplikaci, dosud 75 cyklů. Přestože nádorová ložiska jsou stále patrná, tak zachování dávkové intenzity bez nutnosti redukce dávek zabránilo progresi nádoru u této pacientky,...
Onkologie. 2026:20(1):40-42 | DOI: 10.36290/xon.2026.006
Přítomnost s dMMR statutu, resp. MSI-H fenotypu představuje nejsilnější prediktor pro účinnost imunoterapie napříč řadou malignit. Prezentujeme případ mladého pacienta s MSI-H lokoregionálně pokročilým karcinomem rekta, který byl léčen šestiměsíční monoterapií nivolumabem. Bylo dosaženo kompletní klinické odpovědi (cCR), což umožnilo neoperativní postup a zachování orgánu. Tento případ podtrhuje zásadní změnu léčebné strategie u vybraných kolorektálních karcinomů v éře imunoterapie a zdůrazňuje klíčový význam rutinního testování MSI statusu u všech nově diagnostikovaných pacientů s karcinomem rekta. Včasná identifikace MSI-H může zásadně ovlivnit...
Onkologie. 2026:20(1):33-39
Nemelanomové kožní nádory (non-melanoma skin cancer, NMSC) představují nejčastější malignity diagnostikované v rozvinutých zemích, přičemž jejich incidence celosvětově stále roste. Tento přehledový článek shrnuje hlavní typy NMSC - bazocelulární karcinom, spinocelulární karcinom a karcinom Merkelových buněk se zaměřením na jejich epidemiologii, rizikové faktory, diagnostiku, léčbu a možnosti prevence. Zvláštní pozornost je věnována strategii primární a sekundární prevence včetně současného výzkumu v oblasti chemoprevence (např. nikotinamid, vitamin D, celekoxib). Dále článek diskutuje význam včasné detekce, chirurgické i nechirurgické terapeutické...
Onkologie. 2026:20(1):27-32 | DOI: 10.36290/xon.2026.005
V posledních letech se léčba pokročilého nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) s EGFR mutací výrazně posunula. Už nejde pouze o monoterapii tyrosinkinázovými inhibitory (TKI), ale stále častěji se uplatňují komplexnější režimy, které přinášejí pacientům vyšší klinický benefit. Jedním z nich je režim FLAURA2, tedy kombinace osimertinibu s chemoterapií, která prokazatelně prodlužuje přežití oproti samotnému osimertinibu. Praktický dopad této strategie ukazuje naše kazuistika. U pacienta s mutací EGFR a metastázami v centrálním nervovém systému bylo dosaženo rychlé regrese mozkových metastáz a dlouhodobé kontroly onemocnění, a to vše při dobré snášenlivosti...
Onkologie. 2026:20(1):20-26 | DOI: 10.36290/xon.2026.004
Mutace IDH1 představuje u akutní myeloidní leukemie (AML) jednu z klinicky relevantních cílitelných genetických alterací. Kombinace ivosidenibu s azacitidinem (IVO + AZA) je indikována k léčbě nově diagnostikované AML s mutací IDH1 u pacientů nezpůsobilých k intenzivní chemoterapii. Podle doporučení Evropské leukemické sítě (ELN) z roku 2024 je režim IVO + AZA u dospělých pacientů s AML léčených méně intenzivní terapií zařazen do skupiny příznivého rizika, a to na základě výsledků randomizované studie AGILE, která prokázala zlepšení léčebných výsledků oproti placebu + azacitidinu. Srovnání s režimem venetoklax + azacitidin (VEN + AZA)...
Onkologie. 2026:20(1):16-19 | DOI: 10.36290/xon.2026.003
Fixní kombinace nivolumabu s relatlimabem prokazuje vyšší účinnost než monoterapie nivolumabem a současně má podobnou účinnost, ale výrazně příznivější bezpečnostní profil než kombinace nivolumabu s ipilimumabem. Demonstrovaný pacient s metastazujícím melanomem měl po léčbě nivolumabem s relatlimabem výraznou regresi metastáz a hlavním nežádoucím účinkem byly artralgie závažnosti stupně 2-3. Díky včasnému zahájení kortikoterapie došlo k rychlému ústupu potíží a mohl v imunoterapii bezpečně pokračovat.
Onkologie. 2026:20(1):11-15 | DOI: 10.36290/xon.2026.002
Předložená kazuistika popisuje případ pacienta s metastazujícím melanomem s mutací BRAF V600E, u něhož cílená terapie BRAF a MEK inhibitory vedla k dlouhodobé parciální remisi. Průběh léčby byl komplikován opakovanými epizodami pyrexie s nutností změny léčebné kombinace BRAF a MEK inhibitorů a recidivující plicní embolií vyžadující dlouhodobou antikoagulační léčbu. Tento případ ilustruje význam individualizovaného terapeutického přístupu a monitorování bezpečnosti léčby u pacientů s pokročilým melanomem.
Onkologie. 2026:20(1):6-10 | DOI: 10.36290/xon.2026.001
Imunoterapie checkpoint inhibitory je již dlouhodobě jeden ze základních pilířů terapie melanomu. Navzdory dlouhodobé terapeutické odpovědi, které lze dosáhnout, se u řady pacientů tato forma léčby potýká s nižší mírou terapeutických odpovědí anebo selháním i po úvodní dobré léčebné odpovědi. Velké procento pacientů na tuto formu léčby neodpovídá vůbec. V současné době tedy probíhají nové klinické studie, které mají za cíl tuto formu léčby posílit a překonat některé mechanismy rezistence. Největší pokrok v nových trendech imunoterapie melanomu je dokumentován při použití nádorových mRNA vakcín, adoptivní buněčné terapii a intratumorální aplikaci léčiv....
Onkologie. 2025:19(5):330-334
Onkologie. 2025:19(5):323-329
Onkologie. 2025:19(5):259
Onkologická léčba plicního karcinomu je bouřlivě se vyvíjejícím oborem, kde doporučení stará někdy pouze několik měsíců mohou již být neaktuální. Nicméně i přesto lze spatřovat určité základní trendy, které ukazují články v tomto čísle.
Onkologie. 2025:19(5):320-322 | DOI: 10.36290/xon.2025.058
Imunoterapie hraje v posledních letech klíčovou roli v terapii řady onemocnění. Karcinom ledviny je jednou z diagnóz, u které zavedení checkpoint inhibitorů znamenalo doslova přelom v celém managementu choroby. Jednou z největších výzev spojených s imunoterapií zůstává její toxicita. Zvládnutí imunitně podmíněných nežádoucích účinků vyžaduje jejich brzké odhalení, které se zdá být stejně důležité jako jejich správná léčba.
Onkologie. 2025:19(5):316-319 | DOI: 10.36290/xon.2025.057
Dezmoplastický melanóm (DM) je zriedkavý typ melanómu kože, ktorý sa vyznačuje špecifickými klinickými, biologickými a histomorfologickými črtami. Makroskopicky skôr pripomína benígnu kožnú léziu a preto sa väčšinou diagnostikuje neskoro už v lokálne pokročilom štádiu. Opísaný je prípad 73-ročnej ženy s DM kože vyrastajúcim na záhlaví. Histologicky pozostával z atypickej nádorovej populácie vretenobunkového a pleomorfného vzhľadu, ktorá bola disperzne distribuovaná v dezmoplastickej stróme a "maskovaná" masívnou lymfocytovou zápalovou celulizáciou. Nádorové štruktúry invadovali hlboko do podkožia a boli v tesnej blízkosti resekčnej línie. Vykonaná...