Onkologie - Nejnovější články
Výsledky 31 až 60 z 318:
Skrytá hrozba: sarkomatoidní transformace germinálního nádoruSdělení z praxe
Hidden threat: sarcomatoid transformation of germ cell tumor
Ondřej Lukáč
Onkologie. 2025:19(5):312-315 | DOI: 10.36290/xon.2025.056
Germinální nádory se obecně těší oblibě u onkologů jakožto nádory s velmi dobrou prognózou, a to - zejména v případě seminomů - i v pokročilejších stadiích. Existují přesto i rizikové skupiny, kde může být léčba svízelná, a i přes využití toxické chemoterapie se nám nepodaří pacienta zachránit. Samostatnou kapitolu pak představuje tzv. sarkomatoidní transformace, která se může vyvinout u pacientů po předchozí terapii cisplatinou. V předložené kazuistice bych rád prezentoval pacienta, jenž v sobě snoubil řadu z těchto rizikových faktorů, a to bohužel vedlo k neúspěchu naší léčby.
Pemigatinib v léčbě metastatického intrahepatálního cholangiocelulárního karcinomu s alterací FGFR2Sdělení z praxe
Pemigatinib in the treatment of metastatic intrahepatic cholangiocellular carcinoma with FGFR2 alteration
Martin Palkovský, Marián Liberko, Renata Soumarová
Onkologie. 2025:19(5):306-311 | DOI: 10.36290/xon.2025.055
Pemigatanib je selektivní inhibitor FGFR2 pro léčbu dospělých pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím cholangiokarcinomem s fúzí nebo přeskupením receptoru 2 fibroblastového růstového faktoru (fibroblast growth factor receptor 2, FGFR2), u kterého došlo k progresi po alespoň jedné předchozí linii systémové terapie. Kazuistika dokumentuje atypické chování cholangiocelulárního karcinomu diagnostikovaného již v roce 2013 v klinickém stadiu II. Po progresi na 1. linii léčby (FOLFOX) byla v červnu 2024 zahájena cílená terapie pemigatinibem, ve které pokračujeme dosud.
Role T-lymfocytárních subpopulací v patogenezi a léčbě B-nehodgkinských lymfomůPřehledové články
The role of T-lymphocyte subpopulations in the pathogenesis and treatment of B-cell non-Hodgkin lymphomas
Tereza Shokralla, Martin Špaček
Onkologie. 2025:19(5):299-304 | DOI: 10.36290/xon.2025.054
Výzkum v oblasti B-nehodgkinských lymfomů (B-NHL) se v posledních letech obrací k významu nádorového mikroprostředí (tumor microenvironment, TME). Komplexní interakce mezi maligními lymfocyty, stromálními buňkami (např. nádorově asociovanými fibroblasty a makrofágy) a T-lymfocyty představují klíčové determinanty jak nádorové biologie, tak klinického průběhu nemoci. T-lymfocytární kompartment, důležitá a značně heterogenní složka lymfomového mikroprostředí, zahrnuje řadu funkčně i fenotypově odlišných subpopulací T-buněk. Jejich kvantitativní a kvalitativní zastoupení, interakce a dynamika se mezi jednotlivými typy lymfomů liší a jejich přesný vliv...
Současný stav precizní medicíny v onkologiiPřehledové články
Current landscape of precision medicine in oncology
Alžběta Hlodáková, Martin Palkovský, Peter Priester, Jindřich Kopecký
Onkologie. 2025:19(5):294-298 | DOI: 10.36290/xon.2025.053
Tento přehledový článek shrnuje současný stav a trendy v oblasti precizní medicíny v onkologii. Precizní medicína využívá pokročilé technologie molekulární profilace, zejména genomiky, transkriptomiky a proteomiky, k individualizaci léčebného přístupu na základě biologických charakteristik nádoru. Článek vysvětluje rozdíl mezi precizní a personalizovanou medicínou a představuje klíčové molekulární nástroje, jako je sekvenování nové generace (NGS), tekutá biopsie a molekulární tumor boardy. Dále popisuje etablované příklady cílené terapie a imunoterapie, včetně využití driver mutací a prediktivních biomarkerů. Zvláštní pozornost je věnována současným...
Nové trendy v lokální i systémové léčbě uveálního melanomuPřehledové články
New trends in local and systemic treatment of uveal melanoma
Eva Skácelíková
Onkologie. 2025:19(5):288-293 | DOI: 10.36290/xon.2025.052
Uveální melanom je nejčastějším zhoubným nádorem oka u dospělých pacientů. Přestože incidence je relativně nízká, onemocnění je spojeno s vysokým rizikem lokální recidivy i vzdálených metastáz, zejména do jater. Tradiční léčebné strategie zahrnují enukleaci, brachyterapii či protonovou radioterapii; v posledních letech se do klinické praxe stále více prosazuje stereotaktická radioterapie (SRT), která nabízí přesnou aplikaci vysokých dávek záření s vysokou mírou lokální kontroly a zachováním bulbu. Zcela oddělenou kapitolu představuje systémová léčba metastatického onemocnění. Donedávna chyběla účinná terapie schopná ovlivnit celkové přežití. Významný...
Aktuální možnosti cílené léčby nemalobuněčného karcinomu plic v České republiceHlavní téma
Actual possibilities of target therapy for Non-Small Cell Lung Cancer in Czech Republic
Monika Bratová
Onkologie. 2025:19(5):283-287 | DOI: 10.36290/xon.2025.051
Cílená léčba nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) zaznamenala v posledních letech další významný posun. Do praxe byly uvedeny nové cílené preparáty (RET, KRAS, MET, ROS1, BRAF inhibitory, HER2 blokáda). Dále se rozšířila indikace terčové terapie do adjuvantního užití (osimertinib, alectinib) či do kombinace s chemoterapií (osimertinib). Zásadním převratem je objevení bifázické protilátky amivantamab, efektivní v léčbě NSCLC se senzibilizujícími mutacemi a v léčbě rezistentní EGFR mutace inzerce v exonu 20. Tento pokrok přispívá k další precizní personalizaci léčby NSCLC s řídícími mutacemi, která se tímto rozděluje na několik subtypů s individuálním...
Imunoterapie v léčbě metastatického nemalobuněčného karcinomu plicHlavní téma
Immunotherapy in the treatment of metastatic non-small cell lung cancer
Ondřej Bílek
Onkologie. 2025:19(5):275-282 | DOI: 10.36290/xon.2025.050
Imunoterapie založená na inhibici kontrolních bodů imunity (checkpoint inhibitory) se stala nedílnou součástí standardních léčebných algoritmů nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) napříč léčebnými liniemi. Inhibitory PD-1 a PD-L1 jsou indikovány v monoterapii, jako kombinovaná imunoterapie s inhibitory CTLA-4 nebo v kombinaci s jinými léčebnými modalitami jako chemoterapií, antiangiogenní léčbou a radioterapií. Využití imunoterapie vede k prodloužení přežití i u pokročilých stadií onemocnění a u části pacientů umožňuje dosažení dlouhodobé léčebné odpovědi.
Léčba inoperabilního nemalobuněčného karcinomu plic stadia IIIHlavní téma
Treatment of inoperable stage III non-small cell lung cancer
Milada Zemanová
Onkologie. 2025:19(5):268-274 | DOI: 10.36290/xon.2025.049
Protinádorová imunoterapie s využitím check-point inhibitorů přináší pacientům s NSCLC ve stadiu III významné zlepšení léčebných výsledků. Pro stanovení léčebné strategie ve stadiu III je nezbytné rozhodování multidisciplinárního týmu s co nejpřesnější definicí operabilních vs. inoperabilních případů. V případě inoperabilního stadia III je konsolidační léčba imunoterapií standardem s podmínkou exprese PD-L1 nad 1 %. Roční léčba po konkomitantní chemoradioterapii významně zvyšuje šanci na dlouhodobé přežití a bylo prokázáno také významné prodloužení doby do návratu nemoci. U inoperabilních a hraničně resekabilních pacientů jsou nyní v pokročilé fázi...
Terapie malobuněčného plicního karcinomuHlavní téma
Treatment of SCLC (Small Cell Lung Cancer)
Marie Drösslerová
Onkologie. 2025:19(5):263-267 | DOI: 10.36290/xon.2025.048
Malobuněčný plicní karcinom (SCLC) je typ bronchogenního karcinomu, který se vyznačuje rychlým růstem. Iniciálně je pro něj typická výrazná chemosenzitivita a radiosenzitivita. Standardní terapeutické přístupy v dnešní době navíc zahrnují i imunoterapii. Přestože v posledních letech došlo k významnému pokroku v léčbě SCLC, celková prognóza onemocnění zůstává i nadále pro většinu pacientů nepříznivá. Důvodem je mimořádně agresivní biologické chování tohoto tumoru s typickou vysokou mírou relapsu a následnou rezistencí na další terapii. Proto probíhá intenzivní výzkum nových léčebných strategií, včetně cílené terapie a kombinovaných režimů.
Hypomagnezemie jako nejčastější nediagnostikovaná iontová nerovnováha v klinické praxi a jak ji řešitFiremní informace
MUDr. Jiří Havel, MSc.
Onkologie. 2025:19(4):250-254
Radioterapie dnes: mezi klinickou praxí a vědeckým pokrokemÚvodník
MUDr. Miloslav Pála, Ph.D., MBA
Onkologie. 2025:19(4):179
Vážení kolegové, vážení čtenáři, radioterapie je součástí léčby většiny pacientů se solidními nádory a zůstává nejúčinnějším nechirurgickým léčebným postupem v kurativní léčbě onkologických onemocnění. S kolegy z Ústavu radiační onkologie (ÚRO) bychom proto aktuální číslo periodika Onkologie věnovali právě této důležité modalitě...
Toxicita kombinované imunoterapie ipilimumabu a nivolumabu u pokročilého renálního karcinomuSdělení z praxe
Toxicity of combined immunotherapy with ipilimumab and nivolumab in advanced renal cell carcinoma
Michaela Tkadlecová, Luboš Mastný
Onkologie. 2025:19(4):246-249 | DOI: 10.36290/xon.2025.046
Systémová protinádorová imunoterapie (IT) je dnes základem systémové léčby pokročilého renálního karcinomu. I přes její velký přínos nelze zapomínat na toxicitu s ní spojenou. Tato kazuistika pojednává o 51letém pacientovi s generalizovaným světlobuněčným karcinomem ledviny. U pacienta byla indikována imunoterapie v kombinaci monoklonální protilátky proti antigenu CTLA-4 (ipilimumab v dávce 1 mg/kg) a protilátky proti receptoru programované buněčné smrti PD-1 (nivolumab 3 mg/kg). Léčba byla v počátku dobře tolerována, ale po podání 4 cyklů uvedené kombinace došlo k rozvoji gastrointestinální toxicity 3-4 stupně - průjmovité onemocnění s četností 10-15...
Léčba trifluridin/tipiracilem a bevacizumabem po rychlé progresi karcinomu konečníku po totální neoadjuvantní terapii a první linii systémové léčbySdělení z praxe
Trifluridin/tipiracil and bevacizumab as a treatment after rapid progression of rectal carcinoma after total neoadjuvant therapy and first line of systemic therapy
Aleš Langer
Onkologie. 2025:19(4):243-245 | DOI: 10.36290/xon.2025.045
Kazuistika popisuje 63letou pacientku s adenokarcinomem rekta, která byla zpočátku léčena s kurativním přístupem, totální neoadjuvantní terapií, kdy byl použit režim krátké radioterapie v 5 frakcích následovaný chemoterapií mFOLFOX6. Poté nemocná podstoupila radikální chirurgický výkon. K lokální recidivě došlo již za 6 měsíců od první operace a byla provedena amputace rekta. Za dalších 8 měsíců došlo ke generalizaci onemocnění a zahájení 1. linie léčby ve složení cetuximab + FOLFIRI s progresí již po 6 cyklech léčby. Následně nemocná zahájila kombinovanou léčbu trifluridin/tipiracil + bevacizumab. Z této léčby nemocná profitovala i po 12 měsících,...
Stereotaktická radioterapie CyberKnife: účinná a bezpečná modalita v léčbě relabujícího skvamózního karcinomu hlavy a krkuPřehledové články
Stereotactic radiotherapy with the CyberKnife System: An Effective and safe modality in the treatment of recurrent squamous cell carcinoma of the head and neck
Tomáš Blažek, Jana Jackaninová, Zuzana Čermáková, Lukáš Knybel, Jan Štembírek, Jakub Cvek
Onkologie. 2025:19(4):237-242 | DOI: 10.36290/xon.2025.044
Management léčby lokoregionálních relapsů skvamózního karcinomu hlavy a krku představuje výzvy v klinické praxi vyžadující pokročilé léčebné přístupy a multidisciplinární spolupráci. Optimální strategie léčby zásadně ovlivňuje prognózu přežití pacientů. Lokální léčebné modality mohou při správné indikaci dosahovat kurativních výsledků. Zásadní je přitom pečlivý výběr pacientů a zhodnocení klíčových faktorů, jako jsou velikost a lokalizace relapsu, charakteristiky primární léčby a časového intervalu do relapsu. Moderní techniky zevní radioterapie, jako je stereotaktická radioterapie pomocí přístroje CyberKnife, přinášejí nové terapeutické možnosti....
Nádory žlučových cestPřehledové články
Biliary tract cancer
Marián Liberko, Renata Soumarová
Onkologie. 2025:19(4):230-236 | DOI: 10.36290/xon.2025.043
Nádory žlučových cest představují závažný medicínský problém vzhledem k vysoké mortalitě. V případě časných stadií jsou pacienti po potenciálně kurativním chirurgickém výkonu indikováni k pooperační terapii s cílem snížení rizika recidivy a prodloužení přežití. Většina pacientů s nádory žlučových cest je diagnostikována v lokoregionálně pokročilém a/nebo metastatickém stadiu. Standardem léčby pro tyto pacienty je systémová terapie, nově v kombinaci s imunoterapií. Prohlubování poznatků o molekulární biologii tohoto onemocnění umožňuje u části pacientů volit léčbu na míru konkrétnímu pacientovi dle přítomnosti specifické targetabilní alterace. Článek...
Brachyterapie karcinomu prostaty v roce 2025: Současný stav, výzvy a budoucí směryPřehledové články
Brachytherapy for prostate cancer in 2025: Present landscape, key challenges, and perspectives for the future
Miroslav Hodek, Denisa Pohanková, Petr Paluska, Linda Kašaová, Jakub Grepl, Jiří Petera, Igor Sirák
Onkologie. 2025:19(4):223-229 | DOI: 10.36290/xon.2025.042
Úvod: Brachyterapie představuje jednu z hlavních modalit kurativní léčby lokalizovaného karcinomu prostaty, která umožňuje aplikaci vysoké dávky ionizujícího záření přímo do prostatické tkáně při relativní ochraně okolních struktur. V posledních třech dekádách došlo k zásadnímu technologickému a klinickému pokroku, který ovlivnil nejen indikace a technické provedení, ale i léčebné výsledky a bezpečnostní profil této metody. Přesto zůstává využití brachyterapie v klinické praxi nerovnoměrné, s přetrvávajícími rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a centry, a je zatíženo řadou výzev, jak technických, tak organizačních. Cíl: Cílem tohoto přehledového článku...
JAK2 inhibitory v terapii pacientů s myelofibrózou a anémiíPřehledové články
Treatment of patients with myelofibrosis and anemia
Natália Podstavková
Onkologie. 2025:19(4):219-222 | DOI: 10.36290/xon.2025.041
Myelofibróza je v porovnání s ostatními podjednotkami skupiny myeloproliferativních onemocnění spojena s nejvyšší frekvencí doprovodných konstitučních symptomů a přítomnosti hepatosplenomegalie. K velmi častým příznakům myelofibrózy patří také anémie různé tíže, která může být přímým důsledkem patogenetických mechanismů myelofibrózy nebo nežádoucím účinkem samotné terapie JAK2 inhibitory. Oba typy anémií přinášejí nemocným obdobné symptomy, nicméně pouze anémie spojená se samotným základním onemocněním představuje negativní prognostický faktor celkového přežití. Jednotlivé JAK2 inhibitory se mezi sebou liší svým vlivem na anémii.
Durvalumab v léčbě limitovaného stadia SCLCPřehledové články
Durvalumab in the treatment of limited-stage SCLC
Juraj Kultan
Onkologie. 2025:19(4):214-218 | DOI: 10.36290/xon.2025.040
Přes všeobecné pokroky systémové léčby solidních zhoubných nádorů v posledních desetiletích zůstávalo limitované stadium malobuněčného karcinomu plic jedním z nemnohých, u kterého nedošlo k implementaci novějších typů protinádorové terapie (imunoterapie nebo cílené léčby pomocí tyrozinkinázových inhibitorů) do terapeutického algoritmu. S tím, logicky, souvisel omezený progres v parametrech celkového přežití, resp. 5letého přežití pacientů. V současné době jsme svědky zavedení adjuvantní imunoterapie po absolvování chemoradioterapie v reálné klinické praxi pro limitované stadium malobuněčného karcinomu plic. Tato možnost byla dosažena na základě výsledků...
Trifluridin-tipiracil + bevacizumab v léčbě metastatického kolorektálního karcinomu - od studie SUNLIGHT k běžné klinické praxiPřehledové články
Trifluridine-tipiracil + bevacizumab in the treatment of metastatic colorectal cancer - from the SUNLIGHT trial to routine clinical practice
Marián Liberko, Renata Soumarová
Onkologie. 2025:19(4):208-213 | DOI: 10.36290/xon.2025.039
Cílem tohoto sdělení je poskytnout přehled dat s ohledem na kombinaci trifluridin-tipiracil + bevacizumab v rámci 3. linie léčby metastatického onemocnění. Jsou prezentovány hlavní výsledky registrační studie SUNLIGHT, aktuální metaanalýzy a podskupinové analýzy studie SUNLIGHT. Současně jsou diskutována i data z reálné klinické praxe, včetně výsledků vlastního souboru pacientů léčených touto kombinací.
Úskalí larynx záchovných protokolů léčby karcinomu laryngu a hypofarynguHlavní téma
Pitfalls in larynx-preservation for laryngeal and hypopharyngeal cancer
Miloslav Pála
Onkologie. 2025:19(4):204-207 | DOI: 10.36290/xon.2025.038
Larynx záchovný protokol je doporučený postup léčby lokálně pokročilého karcinomu laryngu a hypofaryngu opírající se o data medicíny založené na důkazech. Při hodnocení dostupných literárních výsledků však vyvstává otázka, zda lze tento postup doporučit i pro lokálně pokročilé nádory T4. Na základě výsledků retrospektivních hodnocení a výsledků hodnocení naší kohortní studie můžeme doporučit larynx záchovnou strategii pouze u pacientů s limitovaným objemem nádoru s minimální infiltrací chrupavky štítné. Pacienti s lokálně pokročilým karcinomem laryngu T4, kteří odmítají totální laryngektomii, by měli být informováni, že primárně konzervativní postup...
Reiradiace nádorů ORL oblasti. Má smysl? - Zkušenosti a výsledky léčby z ÚRO 1. LF UK a FNB od r. 2003 do r. 2023Hlavní téma
Head and Neck carcinoma reirradiation. Does it make sense? - Experience and results of the treatment between years 2003 and 2023 from Radiation oncology dep., Universty Hospital Bulovka, Prague
Antonín Vrána, Tereza Drbohlavová, Jana Vránová, Miloslav Pála
Onkologie. 2025:19(4):198-203 | DOI: 10.36290/xon.2025.037
Reiradiace nádorů hlavy a krku představuje obtížnou kapitolu v léčbě těchto nádorů. Největší výzvou je vejít se do úzkého terapeutického poměru, abychom pacientům prospívali a nezatěžovali je další, někdy i život ohrožující toxicitou onkologické léčby. Často se však jedná o jedinou léčebnou modalitu, kterou jsme schopni dosáhnout nebo se pokusit o dlouhodobější kontrolu navrátivšího se nádorového onemocnění ORL oblasti. Zejména tam, kde se nelze uchýlit k záchrannému chirurgickému výkonu. U pacientů s recidivou nádoru v oblasti hlavy a krku po primární radikální nebo po pooperační radioterapii ve výborném klinickém stavu se můžeme pokusit o souběžné...
Radioterapie u sarkomů měkkých tkání hlavy a krkuHlavní téma
Radiotherapy for soft tissue sarcomas of the head and neck
Tereza Drbohlavová
Onkologie. 2025:19(4):194-197 | DOI: 10.36290/xon.2025.036
Sarkomy měkkých tkání hlavy a krku (HNSTS) představují vzácnou skupinu mezenchymálních nádorů. Heterogenita histologických subtypů, jejich odlišné biologické chování a anatomická složitost dané lokality činí léčbu HNSTS náročnou. Základem kurativní terapie zůstává chirurgická resekce, avšak s ohledem na obtížné dosažení negativních resekčních okrajů je radioterapie (RT) nezbytnou součástí multimodální léčby. Adjuvantní RT zvyšuje lokální kontrolu (LC), obzvláště u případů s pozitivními nebo těsnými okraji. Neoadjuvantní přístup může být výhodný z hlediska menší dávky, menšího ozařovaného objemu a menší pozdní toxicity, ačkoliv s mírně vyšším výskytem...
Vliv vybraných výživových parametrů u pacientů s nádory jícnu a gastroezofageální junkceHlavní téma
Impact of selected nutritional factors on patients with esophageal and gastroesophageal junction cancers
Karolína Votavová, Zdeňka Pechačová, Radka Lohynská, Tereza Drbohlavová, Miloslav Pála
Onkologie. 2025:19(4):189-193 | DOI: 10.36290/xon.2025.035
Zhoubné nádory jícnu a gastroezofageální junkce se řadí mezi nádory s nepříznivou prognózou. Dlouhodobě je pozorován růst incidence, zejména adenokarcinomů, přičemž mortalita spíše stagnuje. Pětileté přežití se bez ohledu na stadium onemocnění pohybuje jen okolo 20 %. V letech 2009 až 2018 bylo v Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka léčeno radioterapií celkem 138 pacientů se zhoubným nádorem jícnu nebo gastroezofageální junkce. U těchto pacientů byl retrospektivně analyzován vliv jednotlivých faktorů na celkové přežití. Nejvýznamnějšími faktory ovlivňující celkové přežití se prokázaly být sarkopenie a hypalbuminemie. Součástí komplexní...
Vliv vybraných faktorů na rozvoj toxicity radioterapie u pacientů s karcinomem larynguHlavní téma
Influence of selected factors on the development of radiotherapy toxicity in patients with laryngeal cancer
Zdeňka Pechačová, Tomáš Kořínek, Radka Lohynská, Tereza Drbohlavová, Miloslav Pála
Onkologie. 2025:19(4):182-188 | DOI: 10.36290/xon.2025.034
Úvod: Radioterapie je jedna z nejúčinnějších modalit onkologické léčby, ale její využití je zatíženo rizikem toxicity. Riziko rozvoje nežádoucích účinků je možné modelovat pomocí radiobiologických analýz. Soubor pacientů a metody: V souboru 189 pacientů léčených (chemo)radioterapií pro karcinom laryngu v Ústavu radiační onkologie 1. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka v letech 2009-2018 byla analyzována data radiobiologickými nástroji na podkladě modelu Lyman-Kutcher-Burman s využitím umělé inteligence. Výsledky: Byl potvrzen signifikantní vliv charakteristik na straně pacienta, nádorového onemocnění a parametrů ozařovacího...
Zaznělo na kongreseZaznělo na kongrese
MUDr. David Salát
Onkologie. 2025:19(3):169-174
Paliativní medicína jako součást moderní onkologieÚvodník
MUDr. Miroslav Žiaran
Onkologie. 2025:19(3):115
Kompenzace přerušení radioterapie u pacienta s karcinomem orofarynguSdělení z praxe
Compensation for interruption of radiotherapy in a patient with oropharyngeal cancer
Zdeňka Pechačová, Radka Lohynská, Tereza Drbohlavová
Onkologie. 2025:19(3):165-168 | DOI: 10.36290/xon.2025.032
U skvamocelulárních karcinomů je radioterapie často primární léčebnou metodou a prodloužení celkové doby léčby zářením může zhoršovat léčebné výsledky. K dosažení maximálního přínosu pro pacienty je proto nezbytné uplatňovat doporučené postupy ke kompenzaci přerušení ozařovací série. Prezentovaná kazuistika popisuje rozvahu v případě delší pauzy v léčbě u pacienta s pokročilým karcinomem orofaryngu a komplikacemi při četných komorbiditách.
Kožné metastázy karcinómov pochádzajúcich z viscerálnych orgánov - príspevok k problematike a opis prípadov z praxeSdělení z praxe
Cutaneous metastases of carcinomas originating from visceral organs - a contribution to the issue and description of particular cases
Vladimír Bartoš, Michal Urda
Onkologie. 2025:19(3):160-164 | DOI: 10.36290/xon.2025.030
Kožné metastázy malígnych nádorov pochádzajúcich z vnútorných orgánov predstavujú veľmi zložitú problematiku. Väčšina z nich sa diagnostikuje u pacientov s už známym primárnym origom, zriedkavejšie sú prvým prejavom doposiaľ nepotvrdeného onkologického ochorenia. Práve takého prípady spôsobujú v klinicko-patologickej praxi rozpaky, pretože stanovenie pôvodu je často problematické a niekedy sa ho ani nepodarí určiť. Opísaný je prípad 78-ročnej ženy s biopticky verifikovanou kožnou metastázou recidivujúceho duktálneho karcinómu prsníka a prípad 58-ročného muža, ktorý mal diagnostikovanú kožnú metastázu dovtedy neznámeho adenokarcinómu pľúc. Obidvaja...
Hypersenzitivní lékové reakce a desenzitizace v onkologiiMezioborové přehledy
Hypersensitivity drug reactions and desensitization in oncology
Tomáš Balner, Jaromír Bystroň
Onkologie. 2025:19(3):156-159 | DOI: 10.36290/xon.2025.029
Hypersenzitivní lékové reakce jsou nečekanou komplikací onkologické léčby. Zhoršují kvalitu života pacienta a mohou jej ohrozit na životě. Dalším jejich negativním důsledkem je nutnost přerušení podávání první linie onkologické léčby a v lepším případě nahrazení léku stejně účinnou alternativou. V případě, že neexistuje stejně účinný lék, tak je jedinou možností, jak udržet pacienta na jeho primární léčbě, provedení desenzitizace. K úspěšnému a bezpečnému provedení desenzitizace je důležitá stratifikace rizika na základě znalosti fenotypu, endotypu a biomarkerů prodělané hypersenzitivní reakce a úzká spolupráce mezi onkologem a alergologem.
Rastúca výzva malígneho melanómu: Stratégie pre zlepšenie starostlivostiPřehledové články
The growing challenge of malignant melanoma: Strategies for improving care
Júlia Bartková, Soňa Hrižová, Sandra Harásková, Dušana Selecká, Gabriela Bakšová
Onkologie. 2025:19(3):152-155 | DOI: 10.36290/xon.2025.028
Malígny melanóm patrí medzi najzávažnejšie formy rakoviny kože, charakterizovaný vysokým rizikom metastáz a významnou mortalitou. Napriek tomu, že predstavuje iba malý podiel kožných nádorov, spôsobuje väčšinu úmrtí spojených s rakovinou kože. Tento článok sa zameriava na diagnostiku a liečbu melanómu, od lekára 1. kontaktu cez dermatovenerológa po plastického chirurga, pričom zdôrazňuje dôležitosť včasného rozpoznania a komplexného prístupu k starostlivosti o pacienta. Článok tiež poukazuje na význam prevencie prostredníctvom ochrany pred UV žiarením a zvyšovania povedomia o rizikových faktoroch melanómu.