Onkologie. 2022:16(2):81-86 | DOI: 10.36290/xon.2022.016 
Onkologičtí nemocní mají zvýšené riziko infekčních komplikací, jehož hlavní příčinou je imunodeficitní stav vyvolaný samotným nádorovým onemocněním i jeho terapií. Proto je vhodné pacienty chránit očkováním, zejména vakcinací proti chřipce, pneumokokovým nákazám a onemocnění covid-19. Vhodně zvolené vakcíny a správné načasování jejich podání mohou v rámci podpůrné léčby přispět k úspěchu onkologické terapie.
Onkologie. 2022:16(2):77-80 | DOI: 10.36290/xon.2022.015 
Časná integrace paliativní péče do péče o onkologicky nemocné dítě s nepříznivou prognózou je standardem léčby v souladu s mezinárodním doporučením. Zefektivňuje komunikaci s pacientem a jeho rodinou, napomáhá lepší informovanosti rodiny a usnadňuje proces plánování budoucí péče. Protinádorová léčba je u pacienta vedena s kurativním záměrem, současně je do péče přizván nemocniční paliativní tým. Úloha lékaře paliativního týmu je v takových případech především komunikační, neboť další kompetence paliatra, jako je probrání krizových scénářů nebo management terminálních symptomů, obvykle spadá do období závěru života. Cílem článku je představit komunikační...
Onkologie. 2022:16(2):74-76 | DOI: 10.36290/xon.2022.014 
Článek popisuje význam sociální práce v dětské paliativní péči a nástroje, které využívá.
Onkologie. 2022:16(2):71-73 | DOI: 10.36290/xon.2022.013 
Sestra má v nemocničním paliativním týmu nezastupitelnou roli. Je koordinátorem péče týmu o nemocné dítě, doprovází rodiče a další příbuzné po celou dobu protinádorové léčby a pacienta pravidelně navštěvuje v rámci vizit na oddělení. V její kompetenci je též aktivně vyhledávat pacienty a rodiny, kteří by z péče paliativního týmu mohli profitovat. Cílem příspěvku je poukázat na existující významný přínos práce sestry na dětské onkologii a v paliativním týmu, přiblížit výhody souběžné role sestry na obou pracovištích a demonstrovat důležitost dobře fungujícího a vyváženého týmu.
Onkologie. 2022:16(2):67-70 | DOI: 10.36290/xon.2022.012 
Článek představuje úlohu herního specialisty v rámci komplexního přístupu v léčbě dětí a dospívajících pacientů s nádorovým onemocněním. Text vychází z osobních zkušeností první autorky článku získaných během odborné stáže v nemocnici The Royal Marsden Hospital v Londýně v říjnu 2021. Herní specialista je profesionál, který na základě svého vzdělání a odborného výcviku pomáhá dětem a dospívajícím i jejich rodinám zvládat stres související s dlouhodobou a bolestivou léčbou. Pomáhá pacientům překonávat strach, ztrátu kontroly, izolaci, možnou ztrátu některých dovedností a další potenciálně traumatizující zážitky spojené s léčbou. Využívá hru jako důležitý...
Onkologie. 2022:16(2):64-66 | DOI: 10.36290/xon.2022.011 
Psychologická a psychoterapeutická péče je nedílnou součástí multidisciplinární péče paliativního týmu. U dětí se závažnou diagnózou a nepříznivou prognózou, jako je HR neuroblastom, představuje klíčovou formu podporu nemocnému dítěti a jeho rodině. Její snahou je podpora adaptace rodiny na novou těžkou situaci a v rámci celého procesu protinádorové léčby. Forma psychologické péče a frekvence psychologických intervencí jsou dány potřebami rodiny a dále jsou ovlivněny fází a průběhem léčby, stejně jako individuálními charakteristikami dítěte i celé rodiny. V článku popisujeme poradenskou a psychoterapeutickou péči poskytovanou psychologem v rámci dětského...
Onkologie. 2022:16(2):59 
V aktuálním čísle věnovaném problematice dětské onkologie vychází i několik článků tematicky zaměřených na paliativní medicínu, z čehož se velice raduji nejen jako lékař motolského paliativního týmu, ale též jako dětský onkolog. V souladu se světovými trendy se i v ČR paliativní péče postupně stává důležitou součástí komplexní protinádorové léčby, neboť časná integrace paliativní péče přináší dlouhodobé zajištění co nejlepší kvality života pacienta, a to i v období intenzivní kurativní terapie (1). Na mém domovském pracovišti, Klinice dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, je paliativní...
Onkologie. 2022:16(1):3 
Žijeme ve zvláštní době, skoro se dá říci trochu neklidné době, ze všech sdělovacích prostředků se na nás doslova valí informace o hrozbách a strachu z mnoha částí světa, o ekonomických nejistotách, nedostatku plynu ve vztahu k očekávané úrodě jeřabin, rocích s masivními vlnami imigrantů, „green deal“ a o již uhynulé přírodě s jejím bohatstvím. Vše trochu připomíná situace z minulosti, které byly před celosvětovými katastrofami typu mezinárodních konfliktů. Zcela opomíjené jsou pozitivní informace, naše příspěvky týkající se renálního karcinomu se to trochu pokusí napravit...
Onkologie. 2022:16(1):53-54 
Onkologie. 2022:16(1):50-52 | DOI: 10.36290/xon.2022.009 
Východiska: Sdělování závažných zpráv představuje častou situaci v péči o onkologicky nemocné a klade velké nároky na pacienta, ošetřujícího lékaře a další zúčastněné osoby. I přes jedinečnost každého pacienta a vzniklých situací existuje řada obecně platných komunikačních postupů, jež mají charakter dovednosti a jimž je možné se učit.
Onkologie. 2022:16(1):46-49 | DOI: 10.36290/xon.2022.008 
Přestože je hlavní modalitou léčby mnohočetného myelomu systémová terapie, v některých případech mohou mít své opodstatnění i chirurgické postupy. Jedná se zejména o chirurgické řešení kostních komplikací (deformity, stabilita), ale i dalších symptomatických lézí k zajištění lepší kvality života. Důležitosti nabývá zejména v případě absence stanovené diagnózy. V případě výskytu ložiska kalvy se suspekcí na kostní infiltraci musí být kladen důraz na podrobné vyšetření zobrazovacími metodami - zejména pomocí magnetické rezonance a provedení laboratorních vyšetření a odeslání pacienta k dalšímu postupu na příslušné specializované pracoviště.
Onkologie. 2022:16(1):38-45 | DOI: 10.36290/xon.2022.007 
Článek seznamuje čtenáře se změnami v oblasti nemocenského pojištění v roce 2022, které se týkají čerpání dlouhodobého ošetřovného, a s vybranými povinnostmi ošetřujících a posudkových lékařů v rámci dočasné pracovní neschopnosti. Autoři se zaměřili především na problematiku prodlužování jednoroční podpůrčí doby a v závěru navrhují úpravu délky trvání dočasné pracovní neschopnosti na 52 týdnů, obdobně jako je tomu na Slovensku.
Onkologie. 2022:16(1):33-37 | DOI: 10.36290/xon.2022.006 
Kolorektální karcinom (CRC) je jednou z nejčastějších malignit ve všech vyspělých státech. Díky zavedenému screeningu kolorektálního karcinomu v ČR lze v posledních letech pozorovat zlepšení stavu, především stabilizaci incidence a pokles mortality. Rakovina tlustého střeva a konečníku má mnoho společného, ale jsou mezi nimi některé odlišnosti, a to především v léčbě. Současná léčba nádorů rekta je multimodální. Zpřesněním zobrazovacích metod, zdokonalením chirurgické a onkologické léčby došlo v posledních letech k výraznému zlepšení prognózy nemocných. Riziko lokální recidivy se snížilo a většina pacientů končí svěrač záchovnou operací. Zavedení miniinvazivní...
Onkologie. 2022:16(1):25-32 | DOI: 10.36290/xon.2022.005 
Akútna myeloidná leukémia (AML) je prevažne ochorenie starších pacientov. V poslednom období sa prežívanie tejto skupiny chorých zlepšuje, rovnako ako aj ich kvalita života, na ktorú sa kladie veľký dôraz, s ohľadom na limitujúce aspekty tejto závažnej onkohematologickej choroby. V ére cielenej terapie s novými liečebnými prípravkami sa úspešnosť efektu terapie AML, vynímajúc z tejto skupiny samostatný podtyp akútnej promyelocytárnej leukémie (APL), ktorá má vlastný liečebný režim, výrazne zlepšila. Zároveň umožnila vznik termínu tzv. semi-intenzívny terapeutický prístup, ktorý môže slúžiť ako premostenie k alogénnej transplantácii, tzv. bridge to...
Onkologie. 2022:16(1):20-24 | DOI: 10.36290/xon.2022.004 
Dynamický vývoj v léčebných možnostech metastatického renálního karcinomu je pozoruhodný. Ještě před několika lety jsme se domnívali, že končí éra cílené léčby a tato terapie bude nahrazena imunoterapií checkpoint inhibitory. Poté se však ukázalo, že podání samotných checkpoint inhibitorů, či jejich kombinace, nebude zřejmě u všech pacientů dostačující a u části pacientů bude vhodnější léčba kombinací cílené léčby a imunoterapie. V současné době se považuje za nejvíce aktuální podání těchto kombinací konkomitantně. I když je třeba vyčkat dat, a to jak z klinických studií, tak ale i z reálné praxe, zda sekvenční podání není léčebně srovnatelné za cenu...
Onkologie. 2022:16(1):16-19 | DOI: 10.36290/xon.2022.003 
Imunoterapie se stala běžně používanou systémovou léčbou pokročilého a metastatického karcinomu z renálních buněk. Role radioterapie u karcinomu ledvin se přesunula z paliativní indikace ke stereotaktické, kraniální a extrakraniální, radioterapii a radiochirurgii, která může být účinnou alternativou k chirurgickému řešení, zejména u oligometastatických onemocnění. Slibně se jeví hypotéza, že radioterapie může aktivovat imunitní systém a tím zvýšit účinnost imunologické léčby. Bohužel je stále velmi málo klinických dat o skutečné účinnosti kombinace radioterapie a imunoterapie pro karcinom ledvinových buněk. Skutečný klinický přínos mohou potvrdit až...
Onkologie. 2022:16(1):10-15 | DOI: 10.36290/xon.2022.002 
Imunoterapie se za poslední dekádu etablovala do terapeutických algoritmů mnohých solidních nádorů, v čele s maligním melanomem, renálním karcinomem (RCC) a nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC). V současné době je možné aplikovat imunoterapii jak v monoterapii, tak v kombinaci s dalším checkpoint inhibitorem. Avšak v případě použití kombinace dvou checkpoint inhibitorů se dostává do popředí také otázka rizika vyššího výskytu nežádoucích účinků, především v podobě tzv. imunitně podmíněných nežádoucích účinků (irAE). S ohledem na neustále se rozšiřující indikace kombinované imunoterapie v léčbě solidních tumorů vyvstává otázka, zda se mezi sebou jednotlivé...
Onkologie. 2022:16(1):6-9 | DOI: 10.36290/xon.2022.001 
Doporučení jednotlivých odborných autorit jak sledovat zobrazovacími metodami pacienty po operaci pro karcinom ledviny se liší. Přes rámcovou shodu na nutnosti individualizace dle míry rizika konkrétního pacienta ani metody stratifikace rizika nejsou jednotné. Výsledné schéma sledování je v praxi vždy průsečíkem potřeby zachytit relaps onemocnění v časném stadiu, minimalizace radiační zátěže pro pacienta a dostupnosti dané vyšetřovací modality. Z většiny doporučení lze vyčíst, že první tři roky po operaci by mělo probíhat sledování pomocí CT hrudníku a břicha nejméně jednou za rok, v dalších letech lze zejména u skupiny s nízkým rizikem frekvenci vyšetření...