Nové diagnostické a léčebné postupy u maligního pleurálního výpotkuHlavní téma

Update on diagnosis and management of malignant pleural effusions

Kristián Brat

Onkologie. 2023:17(1):16-21 | DOI: 10.36290/xon.2023.005  

Maligní pleurální výpotek (MPV) se vyskytuje u značné části pacientů s nádorovým onemocněním, preferenčně u některých typů nádorů. Diagnostika MPV se opírá o zobrazovací vyšetření, u většiny pacientů je ale nutná i intervenční metoda (pleurální punkce, biopsie pleury, medicínská torakoskopie nebo video-asistovaná torakoskopie) s odběrem materiálu k cytologickému a/nebo histologickému vyšetření. Management MPV se odvíjí od rozsahu, rychlosti doplňování a míry symptomů pacienta, i od dalších okolností vztahujících se k aktuálnímu stavu pacienta a možnostem protinádorové léčby. U pacientů s rekurentním MPV je z léčebných opatření na prvním místě talková...

Perspektivy v léčbě méně častých mutací u pacientů s nemalobuněčnými karcinomy plicHlavní téma

Perspectives in the treatment of less common mutations in patients with non-small cell lung carcinoma

Miloš Pešek

Onkologie. 2023:17(1):12-15 | DOI: 10.36290/xon.2023.004  

Autor prezentuje přehled aktuálních informací, které se týkají současného stavu diagnostiky méně častých řídících mutací u nemalobuněčných karcinomů plic (NSCLC) ve spojitosti se současnými možnostmi léčby cílené na tyto molekulární podtypy karcinomů. Cílená léčba přináší u většiny nemocných rychlou léčebnou odpověď, prodlužuje časy do progrese nádoru, prodlužuje celkové přežití nemocných a má obvykle méně nežádoucích účinků než chemoterapie v případné kombinaci s imunoonkologickou léčbou. Většina karcinomů plic závislých na onkogenech se vyskytuje u nekuřáků a u mladých jedinců. V diagnostice těchto onemocnění se uplatňují stále častěji metody NGS...

Aktuální role imunoterapie v léčbě karcinomu plicHlavní téma

Actual role of immunotherapy in a treatment of lung cancer

Monika Bratová

Onkologie. 2023:17(1):8-11 | DOI: 10.36290/xon.2023.003  

Imunoterapie hraje v léčbě karcinomu plic nezastupitelnou roli. Její zařazení do léčebných algoritmů přispívá ke zlepšení přežívání pacientů s nemalobuněčným (NSCLC) i malobuněčným karcinomem plic (SCLC). Autorka rozebírá základní principy imunitního dohledu nad kancerogenezí, popisuje kontrolní body imunity a jejich ovlivnění check point inhibitory dostupnými v ČR. Jsou rozebírány jednotlivé indikace imunoterapie pro karcinom plic včetně praktických připomínek a schématu léčby 1. linie NSCLC.

Monoklonální gamapatie - úvodní slovo k supplementuSupplementum

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc.

Onkologie 2022: 16(Suppl.B): 4-6  

Sociální a psychické vlivy na průběh nemociSupplementum

Social and psychological effects on disease course

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc., PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D., doc. MUDr. Zdeněk Boleloucký, CSc.

Onkologie 2022: 16(Suppl.B): 103-110 | DOI: 10.36290/xon.2022.059  

Stanovení diagnózy maligního onemocnění zásadním způsobem změní identitu nemocného, ze zdravého člověka se stává člověk nemocný. Mnoho studií si bralo za cíl analýzu, jak ovlivní další osud člověka to, zda žije sám, nebo zda je ukotven v partnerském soužití čili v manželském svazku. Většina analýz, které se tímto zabývaly, dospěly k závěru, že ukotvení v párovém soužití je pozitivní prognostický faktor. Z druhé strany maligní onemocnění vzniklé v mladém věku zvyšuje riziko rozpadu párového soužití. Negativní vliv na průběh nemoci má také stres, kterému je pacient v průběhu léčby vystaven. Některé stresory nelze ovlivnit, ale stresem může být i neempatické...

Waldenströmova makroglobulinemie, klinické příznaky, přehled léčebných možností a vlastní zkušenosti s léčbou ibrutinibemSupplementum

Waldenström´s macroglobulinemia, overview of clinical symptoms, and therapy and our experience with ibrutinib therapy

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc., MUDr. Ing. David Zeman, Ph.D., prof. MUDr. Luděk Pour, Ph.D., prof. MUDr. Marta Krejčí, Ph.D., MUDr. Martin Krejčí, doc. MUDr. Zdeněk Řehák, Ph.D., MUDr. Renata Koukalová, Ph.D., MUDr. Viera Sandecká, Ph.D., MUDr. Martin Štork, Ph.D., MUDr. Gabriela Romanová, MUDr. Zuzana Adamová, Ph.D., MUDr. Zdeněk Král, CSc.

Onkologie 2022: 16(Suppl.B): 83-102 | DOI: 10.36290/xon.2022.058  

Waldenströmova makroglobulinemie (WM) je lymfoplazmocytární lymfom s tvorbou monoklonálního imunoglobulinu typu IgM (M-IgM). Klinické projevy zahrnují anémii, trombocytopenii, hepatosplenomegalii, lymfadenopatii a v pokročilých případech hyperviskozitu, někdy kryoglobulinemii a B-symptomy. Výjimečně může nemoc infiltrovat CNS (Bing-Neel syndrom) či plíce. Diagnóza nemoci je postavena na průkazu infiltrace kostní dřeně lymfoplazmocytárním lymfomem a na průkazu M-IgM. Mutace L265P MYD88 je prokazatelná u 90 % nemocných s MW a také u většiny pacientů s MGUS typu IgM.  Ne všechny osoby splňující kritéria WM vyžadují léčbu. Při absenci jakýchkoliv...

Přehled přínosu daratumumabu pro léčbu všech monoklonálních gamapatií, ale i dalších nemocí a vlastní zkušenosti s léčbou 74 pacientů daratumumabem, lenalidomidem a dexametazonemSupplementum

Review of daratumumab efficacy in all monoclonal gammopathies and other diseases and our experience with daratumumab, lenalidomide and dexamethasone therapy in 74 patients

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc., prof. MUDr. Luděk Pour, Ph.D., prof. MUDr. Marta Krejčí, Ph.D., MUDr. Ing. David Zeman, Ph.D., doc. MUDr. Zdeněk Řehák, Ph.D., MUDr. Renata Koukalová, Ph.D., MUDr. Viera Sandecká, Ph.D., MUDr. Martin Štork, Ph.D., MUDr. Zdeněk Král, CSc.

Onkologie 2022: 16(Suppl.B): 61-82 | DOI: 10.36290/xon.2022.057  

Mnohočetný myelom (MM) je hematologická maligní choroba, která se manifestuje poškozením funkce ledvin, vznikem osteolytických kostních ložisek, anémií a případně hyperkalcemií. K původním cytostatikům přibylo hodně nových léků, jako jsou imunomodulační léky (IMiDs), proteazomové inhibitory (PI), ale přesto nemoc recidivuje, a to i po dosažení kompletní remise. Proto byla po mnoho let hledána účinná monoklonální protilátka, která by významně zlepšila výsledky léčby. Touto dlouho očekávanou protilátkou je daratumumab. V tomto článku přinášíme přehled výsledků aplikace daratumumabu jak v monoterapii, tak v dalších testovaných kombinacích nejen pacientů...

Nekrobiotický xantogranulom a monoklonální gamapatieSupplementum

Necrobiotic xanthogranuloma and monoclonal gammopathy

MUDr. Viera Sandecká, Ph.D.

Onkologie 2022: 16(Suppl.B): 57-60 | DOI: 10.36290/xon.2022.056  

Nekrobiotický xantogranulom je progresivní a destruktivní onemocnění spojené s paraproteinemií, multiorgánovým postižením a zvýšeným rizikem výskytu lymfoproliferativních malignit, jako je mnohočetný myelom, chronická lymfocytární leukemie, Hodgkinův a non- Hodgkinův lymfom. Tato práce popisuje komplikovaný případ pacientky s diagnózou mnohočetný myelom a nekrobiotickým xantogranulomem, u které závažné zdravotní komplikace nebyly typické pro diagnózu mnohočetný myelom. Důkladný diagnostický algoritmus a spolupráce odborníků z více oborů nás přivedly ke konečné diagnóze. Součástí práce je i popis léčby kombinovaným léčebným režimem daratumumab-lenalidomid-dexametason...

Monoklonální gamapatie nejistého významu a monoklonální gamapatie klinického významuSupplementum

Monoclonal gammopathy of undetermined signifikace (MGUS and monoclonal gammopathy of clinical significance (MGCS)

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc., MUDr. Ing. David Zeman, Ph.D., prof. MUDr. Luděk Pour, Ph.D., prof. MUDr. Marta Krejčí, Ph.D., MUDr. Soňa Štěpánková, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Vašků, Ph.D., doc. MUDr. Eva Vlčková, Ph.D., doc. MUDr. Zdeněk Řehák, Ph.D., MUDr. Renata Koukalová, Ph.D., MUDr. Gabriela Romanová, MUDr. Zuzana Adamová, Ph.D., MUDr. Zdeněk Král, CSc., MUDr. Viera Sandecká, Ph.D.

Onkologie 2022: 16(Suppl.B): 33-56  

Monoklonální gamapatie nejistého významu (MGUS) je charakterizována přítomností monoklonálního imunoglobulinu (M-Ig) bez průkazu přítomnosti mnohočetného myelomu (MM), Waldenströmovy makroglobulinemie (WM), amyloidózy (AL), nebo příbuzných plazmocelulárních chorob. MGUS je přítomen přibližně u 3 % osoby > 70 let věku a asi v 1 % u osob starších než 50 let. V souboru sledovaném na Mayo Clinic stanovili riziko progrese 1 % ročně. Riziko trvalo po > 25 let po stabilní hladině M-Ig. Riziko vzniku MM, WM, nebo AL bylo zvýšeno 25×, 46× a  8,4×.  Koncentrace M-Ig, abnormální poměr koncentrace volných lehkých řetězců...

Plazmocelulární malignity (mnohočetný myelom, solitární plazmocytom a plazmocelulární leukemie), přehled klinických příznaků, diagnostických kritérií a léčbySupplementum

Plasma cell neoplasms, multiple myeloma, solitary plasmocytoma a plasma cell leukemia. Clinical symptoms, diagnostic criteria and therapy

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc., prof. MUDr. Luděk Pour, Ph.D., prof. MUDr. Marta Krejčí, Ph.D., MUDr. Ing. David Zeman, Ph.D., doc. MUDr. Eva Vlčková, Ph.D., doc. MUDr. Milan Krtička, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc., MUDr. Soňa Štěpánková, Ph.D., MUDr. Gabriela Romanová, MUDr. Zuzana Adamová, Ph.D., doc. MUDr. Jiří Vaníček, Ph.D., doc. MUDr. Zdeněk Řehák, Ph.D., MUDr. Renata Koukalová, Ph.D., doc. MUDr. Veronika Matušková, Ph.D., MUDr. Zdeněk Král, CSc., MUDr. Libor Červinek, Ph.D., MUDr. Viera Sandecká, Ph.D.

Onkologie 2022: 16(Suppl.B): 7-32 | DOI: 10.36290/xon.2022.054  

WHO klasifikace krevních nemocí řadí do skupiny označené termínem plazmocelulární malignity mnohočetný myelom, solitární plazmocytom a plazmocelulární leukemii. Pro stanovení diagnózy symptomatického mnohočetného myelomu je požadován průkaz ≥ 10 % klonálních plazmocytů v kostní dřeni nebo histologický průkaz plazmocytomu plus průkaz jednoho či více symptomů mnohočetného myelomu ze skupiny CRAB (hyperkalcemie, renální insuficience, anémie nebo osteolytická ložiska), případně dalších znaků charakterizujících aktivní myelom (plazmocytóza kostní dřeně ≥ 60 %, poměr sérového involved/uninvolved volného lehkého řetězce...

Monoklonální gamapatie nejistého významu a monoklonální gamapatie klinického významuSupplementum

Monoclonal gammopathy of undetermined signifikace (MGUS and monoclonal gammopathy of clinical significance (MGCS)

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc., MUDr. Ing. David Zeman, Ph.D., prof. MUDr. Luděk Pour, Ph.D., prof. MUDr. Marta Krejčí, Ph.D., MUDr. Soňa Štěpánková, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Vašků, Ph.D., doc. MUDr. Eva Vlčková, Ph.D., doc. MUDr. Zdeněk Řehák, Ph.D., MUDr. Renata Koukalová, Ph.D., MUDr. Gabriela Romanová, MUDr. Zuzana Adamová, Ph.D., MUDr. Zdeněk Král, CSc., MUDr. Viera Sandecká, Ph.D.

Onkologie 2022: 16(Suppl.B): 33-56 | DOI: 10.36290/xon.2022.055  

Monoklonální gamapatie nejistého významu (MGUS) je charakterizována přítomností monoklonálního imunoglobulinu (M-Ig) bez průkazu přítomnosti mnohočetného myelomu (MM), Waldenströmovy makroglobulinemie (WM), amyloidózy (AL), nebo příbuzných plazmocelulárních chorob. MGUS je přítomen přibližně u 3 % osoby > 70 let věku a asi v 1 % u osob starších než 50 let. V souboru sledovaném na Mayo Clinic stanovili riziko progrese 1 % ročně. Riziko trvalo po > 25 let po stabilní hladině M-Ig. Riziko vzniku MM, WM, nebo AL bylo zvýšeno 25×, 46× a  8,4×.  Koncentrace M-Ig, abnormální poměr koncentrace volných lehkých řetězců...

Podpůrná a paliativní léčba v onkologii Úvodník

doc. MUDr. Pavel Fadrus, Ph.D.

Onkologie. 2022:16(6):283  

V České republice prošla paliativní medicína od 90. let dlouhou cestu a dnes je již plně začleněna do našeho zdravotního systému. Od roku 1992, kdy vzniklo první oddělení paliativní péče v Nemocnici v Babicích nad Svitavou, a roku 1995, kdy byl otevřen první hospic v Červeném Kostelci, do současné doby bylo v naší zemi založeno 25 zařízení poskytujících lůžkovou hospicovou péči, přes 30 ambulancí paliativní medicíny (APM) a přibližně 80 odborných týmů mobilní specializované paliativní péče (MSPP). Je zřejmé, že takto široká síť se zaměřením na paliativní péči také vyžaduje adekvátní zapojení a podporu v pre a postgraduálním vzdělávacím systému...

Zdravotnictví první Československé republiky a její přístup k onkologickým nemocemZ historie medicíny

Health service of the First Czechoslovak Republic and its approach to oncological diseases

Andrej Tóth, Valérie Tóthová, Jan Hladík, Jakub Drábek, Lukáš Novotný, Martin Červený

Onkologie. 2022:16(6):337-342  

Změna ve složení lidské společnosti a životních podmínek, ve kterých lidé žijí, vyvolává i změnu v sociálním významu nemoci. V určitém období se dostávají do popředí konkrétní vážné zdravotní problémy, na které se musí zdravotnictví intenzivněji soustředit, aby je dostalo pod kontrolu a aby je postupně odstranilo, na jejich místo však přijdou jiné nemoci, které opět vyvolají pozornost veřejných orgánů, jež se musí soustředit na zvládnutí další vážné výzvy v péči o zdraví populace. První Československá republika poskytla příležitost pro všeobecnou politicko-společenskou a socioekonomickou modernizaci společnosti, jež se projevila i na poli zdravotnictví....

Schwannomatóza páteřního kanálu - kazuistika otce a dcerySdělení z praxe

Schwannomatosis of the spinal canal - case report of father and daughter

Sabina Muzikářová, Martin Smrčka

Onkologie. 2022:16(6):332-336 | DOI: 10.36290/xon.2022.070  

Kazuistika popisuje případ dvou pacientů Neurochirurgické kliniky FN Brno - otce a dcery s diagnózou schwannomatózy páteřního kanálu. Pacient otec je od roku 2009 ve sledování kliniky pro MR nález mnohočetných schwannomů v oblasti krční, hrudní a bederní páteře. Pacient byl indikován k operačnímu řešení v několika sezeních, která proběhla v následujících letech. Za následných ambulantních kontrol byla nalézána nově vznikající ložiska v různých etážích páteřního kanálu. Během 13 let naší dispenzarizace bylo provedeno celkem pět operací vedoucích k odstranění tumorů a úlevě od původní klinické symptomatologie.

Populační pilotní program časného záchytu karcinomu plic v ČR, výsledky prvního datového audituPřehledové články

Lung cancer screening and the Population pilot program for the early detection of lung cancer in the Czech Republic

Hynek Mírka, Martina Koziar Vašáková, Ivana Čierná-Peterová, Jana Skřičková, Petr Šonka, Bohumil Seifert, Marcela Koudelková, Karel Hejduk, Ondřej Ngo, Renata Chloupková, Ondřej Májek

Onkologie. 2022:16(6):327-331 | DOI: 10.36290/xon.2022.069  

Karcinom plic patří mezi nejčastější a nejzávažnější onkologická onemocnění. I přes pokrok v diagnostických metodách je většina nádorů zachycena až v pokročilých symptomatických stadiích, kdy je prognóza nepříznivá. Jednou z možností, jak tuto situaci změnit, je vyhledávání časných stadií nádorů u asymptomatické rizikové populace pomocí nízkodávkové výpočetní tomografie. Přínos tohoto přístupu byl potvrzen klinickými studiemi (největší jsou NLST a NELSON). V současnosti je doporučován řadou odborných společností a je také součástí Evropského plánu boje proti rakovině a Národního onkologického programu České republiky 2030. V České republice byl 1....

Maligní obstrukce močovoduPřehledové články

Malignant ureteral obstruction

Vladimír Šámal, Igor Richter, Vít Paldus, Jan Mečl, Jiří Špaček

Onkologie. 2022:16(6):322-325 | DOI: 10.36290/xon.2022.068  

Maligní obstrukce močovodu (MOM) může být způsobena nádorovým onemocněním močovodu, nebo extramurálním útlakem způsobeným řadou nádorů lokalizovaných v pánvi a dutině břišní. Zpravidla jde o nádory pokročilého stadia, které způsobují obstrukci močovodů vlastním nádorem nebo uzlinovým procesem. Neřešená MOM vede časem ke vzniku hydronefrózy, obstrukční uropatii, projevům uremie a posléze k úmrtí.  Historicky se přístup k MOM změnil z otevřených chirurgických metod, zatížených vysokou morbiditou, k miniinvazivním metodám. Mezi možná řešení MOM patří zavedení ureterálních stentů nebo perkutánní nefrostomie, případně extraanatomického stentu. Obě metody...

Novinky v léčbě análního spinocelulárního karcinomuPřehledové články

Advances in the treatment of anal squamous cell cancer

Radka Lohynská, Filip Pazdírek, Jana Čejková

Onkologie. 2022:16(6):317-321 | DOI: 10.36290/xon.2022.067  

Pro optimalizaci léčebného postupu u análního dlaždicobuněčného karcinomu (anal squamous cell cancer - ASCC) má zásadní roli specializovaný multidisciplinární tým (MDT). Velmi časná stadia jsou léčena pouze chirurgicky (< 5 %), pokročilejší stadia chemoradioterapií (CHRT). Nové režimy radikální CHRT a paliativní chemoterapie (CHT) a imunoterapie prokázaly zlepšení přežití. Moderní techniky radioterapie (RT) vedou k významné redukci toxicity léčby a umožňují ambulantní podání léčby.

Testikulární nádory a radioterapie - minireviewPřehledové články

Testicular tumors and radiotherapy - minireview

Jiří Petera, Denisa Pohanková, Jan Jansa

Onkologie. 2022:16(6):312-316 | DOI: 10.36290/xon.2022.066  

Radioterapie byla do 60.-70. let minulého století pevnou součástí léčby jak seminomů, tak nonseminomů. Poznání relativní radio­rezistence nonseminomů omezilo její indikace jen na seminomy. Další vývoj směřoval k revizi indikací adjuvantní léčby, redukci ozařovaných objemů a dávek z radioterapie a použití adjuvantní chemoterapie jako alternativy radioterapie. V současné době má radioterapie místo v léčbě seminomů stadií I-II u pacientů nevhodných pro sledování či chemoterapii. Preferovanou technikou je trojdimenzionální konformní radioterapie.

Paliativní péče o nemocné s primárním nádorem mozkuHlavní téma

Palliative care in patients with primary brain tumours

Pavel Fadrus, Ondřej Sláma, Ludmila Hynková, Tomáš Kazda, Radek Lakomý, Lucie Světláková, Markéta Hanušová, Irena Henzlová, Regina Slámová, Soňa Kryštofová, Marek Sova, Vilém Juráň, Miloš Duba, Eduard Neuman, Pavel Šlampa, Martin Smrčka, Václav Vybíhal

Onkologie. 2022:16(6):305-311 | DOI: 10.36290/xon.2022.065  

Paliativní péče (PP) je aktivní multidisciplinární péče, která primárně není zaměřena na prodloužení života nebo léčby u onkologických pacientů, ale na zmírnění symptomů základního onemocnění a tím i zlepšení kvality jejich života. PP by měla být poskytována již v průběhu komplexní onkologické péče a být její nedílnou součástí. Tento trend se týká rovněž neuroonkologických pacientů s primárním nádorem mozku. Pacienti s primárním nádorem mozku nepatří v rámci onkologických pacientů ke skupině nejpočetnější, ale vzhledem k tomu, že vedle celkových příznaků onkologického onemocnění se u nich projevuje i postižení progresivním neurologickým onemocněním,...

Možnosti radioterapie v paliativní péčiHlavní téma

Radiotherapy options in palliative care

Ludmila Hynková, Miroslava Sláviková, Ondřej Sláma, Tomáš Kazda, Pavel Fadrus, Pavel Šlampa

Onkologie. 2022:16(6):299-304 | DOI: 10.36290/xon.2022.064  

Paliativní ozáření podstupuje téměř třetina dospělých onkologických pacientů. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout základní informace o možnostech radioterapie k ovlivnění nejčastějších symptomů u pacientů v paliativní léčbě, její toxicitě a efektivitě.

Domácí hospicová péče pro onkologické pacientyHlavní téma

Home hospice care for cancer patients

Regina Slámová

Onkologie. 2022:16(6):296-298 | DOI: 10.36290/xon.2022.063  

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP - "domácí hospic") je formou specializované paliativní péče v domácím prostředí pacienta v režimu tzv. domácí hospitalizace s trvalou dostupností lékaře a zdravotní sestry (dostupnost 24/7/365). V článku jsou uvedeny základní charakteristiky činnosti MSPP a indikační kritéria pro přijetí onkologického pacienta.

Role lůžkového hospice v paliativní péčiHlavní téma

The inpatient hospice role in palliative care

Lucie Světláková, Miroslav Světlák, Markéta Hanušová

Onkologie. 2022:16(6):293-295 | DOI: 10.36290/xon.2022.062  

V současnosti je hospic definován jako zdravotnické zařízení, které poskytuje komplexní zdravotně-sociální péči pacientům v terminální fázi onemocnění a jejich příbuzným, s cílem učinit tuto fázi života všem zúčastněným co nejvíce pohodlnou a naplněnou, jak je to jen možné, přičemž doba péče obvykle nepřesahuje tři měsíce. Hospicová péče představuje klíčový pilíř paliativní péče a je nezbytnou součástí moderní medicíny. Znalost fungování, možností a organizace hospicové péče představuje nutnou podmínku její včasné indikace u vhodných pacientů. Přijetí vize a mise hospicové péče lékaři všech odborností představuje také nutné pozadí včasné, otevřené,...

Několik poznámek k organizaci paliativní péče v onkologických centrech podle Národního onkologického plánu ČR 2030Hlavní téma

Some notes on the management of palliative care in cancer centres in accordance with the 2030 National Oncology Plan in the Czech Republic

Ondřej Sláma

Onkologie. 2022:16(6):287-291 | DOI: 10.36290/xon.2022.061  

Onkologičtí pacienti s pokročilým onemocněním potřebují v průběhu protinádorové léčby i po jejím ukončení komplexní podpůrnou a paliativní péči. Zajištění této péče představuje pro českou onkologii výzvu, která zatím není systémově uchopena. V našem článku představujeme základní cíle a úkoly pro rozvoj paliativní péče v onkologických centrech, jak jsou uvedeny v Národním onkologickém plánu České republiky 2030 (dále NOP), a přinášíme podrobnější popis jednotlivých forem specializované paliativní péče, se kterými NOP pracuje: ambulance paliativní medicíny, konziliární tým paliativní péče, lůžkové oddělení paliativní péče.

Deset let činnosti pražského Protonového centraÚvodník

prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.

Onkologie. 2022:16(5):235  

Vážené kolegyně, vážení kolegové, je to k nevíře, ale Protonové centrum (PTC) oslavilo 10. výročí své činnosti.  Během deseti let klinického provozu je patrný neuvěřitelný vývoj po všech stránkách. Změna nastala hlavně v povědomí odborné i laické veřejnosti, zejména v uvědomění si umístění a využití protonové léčby v komplexním léčebném programu nádorových onemocnění...

Ošetřovatelský management únavy u pacientů s onkologickým onemocněnímPro sestry

Nursing management of fatigue in cancer patients

Lenka Machálková, Lenka Štureková, Šárka Ročková

Onkologie. 2022:16(5):276-278 | DOI: 10.36290/xon.2022.053  

Únava související s onkologickým onemocněním je nejen pro samotné pacienty, ale i pro ošetřující personál velice závažný symptom. Prevalence výskytu je uváděna až 96 %. Předkládané informace jsou zaměřeny na možnosti včasné detekce únavy, posouzení únavy a plánování adekvátních intervencí, které jsou v souladu s kompetencemi všeobecné sestry. Pro posouzení variabilního vnímání únavy je nepostradatelné subjektivní sdělení zhodnocení pacientem. Všeobecná sestra může pomocí hodnotících nástrojů objektivizovat stav únavy u pacienta. Otevřená komunikace mezi pacientem a personálem je nutností pro plánování dalších postupů a léčby ke zmírnění eventuálně...

Farmakologický profil - trastuzumab emtansinFarmakologický profil

Pharmacological profile - trastuzumab emtansine

Jiří Slíva

Onkologie. 2022:16(5):273-275 | DOI: 10.36290/xon.2022.052  

Trastuzumab emtansin, konjugát trastuzumabu s inhibitorem mikrotubulů DM1, zajišťuje přímé intracelulární dodávání silného cytotoxinu DM1 do buněk zvýšeně exprimujících HER2, přičemž si zachovává aktivitu trastuzumabu. Aktuálně je v České republice schválen k léčbě nemocných s časným nebo metastazujícím karcinomem prsu. Tento článek stručně popisuje jeho základní farmakologické vlastnosti a klinické zkušenosti ve vztahu k léčivému přípravku Kadcyla®.

Lokálně pokročilý karcinom pankreatu - kompletní morfo-metabolická odpověď primárního nádoru léčeného nechirurgickyPřehledové články

Locally advanced pancreatic cancer - a complete morpho-metabolic response of primary tumor after non-surgical treatment

Marián Liberko, Renata Soumarová

Onkologie. 2022:16(5):268-272 | DOI: 10.36290/xon.2022.051  

Kazuistika popisuje případ pacientky s lokálně pokročilým karcinomem pankreatu, u které systémová chemoterapie (režim gemcitabin + nab-paclitaxel) a zařazení chemoradioterapie s cílem zvýšit lokální kontrolu vedla k dlouhodobé kontrole onemocnění a k neobvykle dlouhé době přežití v délce 26 měsíců. Postavení radioterapie v léčbě lokálně pokročilého karcinomu pankreatu je v současnosti kontroverzní. Probíhající studie mají za cíl identifikovat podskupinu pacientů, u kterých je zařazení lokoregionální terapie v léčbě lokálně pokročilého karcinomu pankreatu spojeno s prodloužením celkového přežití.

Kombinace axitinib s avelumabem v léčbě metastatického karcinomu ledvinyPřehledové články

Avelumab plus axitinib combination in treating metastatic renal cell carcinoma

Igor Richter, Adrián Hraboš, Josef Dvořák, Sofya Al-Samsan, Jiří Bartoš, Vladimír Šámal

Onkologie. 2022:16(5):263-266 | DOI: 10.36290/xon.2022.050  

Incidence karcinomu ledviny (Renal cell carcinoma - RCC) v České republice patří celosvětově mezi nejvyšší. V léčbě metastatického RCC (mRCC) lze individuálně zvážit i metody lokální léčby, nicméně dominantní postavení má systémová onkologická léčba, která v poslední době prochází významným rozvojem. Největšího významu dosáhla cílená léčba a imunoterapie spočívající v inhibici receptoru PD1 (programmed cell death protein 1) a jeho ligandu (PD-L1) nebo v inhibici CTLA4 (cytotoxic T-lymphocyte antigen 4). Podobně jako u jiných onkologických onemocnění, i v případě mRCC, má zásadní význam výběr léčby první linie. Současným trendem je podání kombinované...

Proveditelnost, dozimetrické hodnocení a časné výsledky protonové radioterapie v léčbě bilaterálního karcinomu prsuHlavní téma

Feasibility, dosimetric evaluation and early results of proton radiotherapy in the treatment of bilateral breast cancer

Alexandra Haas, Michal Andrlík, Sarah Falah Abass Alhamami, Andrea Pásztorová

Onkologie. 2022:16(5):258-262 | DOI: 10.36290/xon.2022.049  

Primární synchronně zjištěný bilaterální karcinom prsu (PSBBC) je relativně vzácná klinická entita. Adjuvantní radioterapie je standardní součástí léčby nepokročilého nádoru prsu. Přestože je tato léčba nenahraditelná, je zatížena nežádoucími účinky, které u části pacientek mohou vést k neakceptovatelnému zvýšení kardiovaskulárního rizika a rizika rozvoje sekundární malignity. Kardiovaskulární komplikace prokazatelně snižují přežití pacientek s karcinomem prsu, a proto je nutná snaha o co největší redukci dávek na srdce a srdeční struktury. Protonová radioterapie, díky svým dozimetrickým výhodám, přináší možnost snížení dávky na rizikové orgány a současně...

Protonová terapie v léčbě meningiomůHlavní téma

Proton therapy in the treatment of meningiomas

Stěpan Vinakurau, Renata Emmerová

Onkologie. 2022:16(5):254-257 | DOI: 10.36290/xon.2022.048  

Meningiomy patří k častým nádorovým onemocněním mozku a míchy. V léčbě se používají invazivní (neurochirurgické) a neinvazivní (radioterapeutické) metody. Radioterapie se provádí stereotakticky nebo nestereotakticky, fotonovým nebo korpuskulárním zářením (protony, případně ionty uhlíku). Protonová terapie využívá fyzikálních vlastností protonů k šetření necílových tkání mozku.