Onkologie. 2024:18(Suppl.C):4-5 
Svalovinu invadující uroteliální karcinom (urothelial carcinoma = UC) čítá přibližně 25 % nově diagnostikovaných případů UC. Statistika je neúprosná a navzdory radikálnímu přístupu s kurativním záměrem přibližně 50 % pacientů dospěje k recidivě onemocnění během prvních 2 let (1). Primárně metastatických nemocných je kolem 5 %. V kontextu UC nesmíme také zapomínat na nádory horních cest močových (upper tract urothelial carcinoma = UTUC), tedy karcinom ledvinné pánvičky a močovodu. Jedná se o vzácné onemocnění, které tvoří 5–10 % všech UC. Jistě stojí za zmínku, že pokud se UTUC diagnostikuje u mladších pacientů, nekuřáků,...
Onkologie. 2024:18(Suppl.C):31-35 | DOI: 10.36290/xon.2024.048 
Povrchový karcinom močového měchýře je onemocnění s excelentní prognózou. Naopak pacienti s lokálně pokročilým nebo metastatickým onemocněním mají šanci na dlouhodobé přežití velmi malou. Po mnoho let byla zlatým standardem léčby chemoterapie na bázi platiny, s očekávatelným přežitím kratším než 2 roky. Teprve zavedením imunoterapie checkpoint inhibitory byly u části pacientů pozorovány dlouhodobé léčebné odpovědi, a s tím spojené zvýšené šance pacientů na dlouhodobější přežívání. Nově se do klinické praxe dostává enfortumab vedotin (Padcev), který rozšiřuje armamentárium léčby pokročilého karcinomu močového měchýře. Jedná se o konjugát monoklonální...
Onkologie. 2024:18(Suppl.C):25-30 | DOI: 10.36290/xon.2024.047 
Kazuistika popisuje případ 67leté ženy s metastatickým uroteliálním karcinomem močového měchýře. Do 1. linie systémové léčby byl zvolen režim karboplatina/gemcitabin. Při parciální odpovědi na léčbu bylo následně pokračováno v maintenance terapii avelumabem, na které však došlo po 3 měsících léčby k progresi onemocnění. Do 2. linie léčby byl zvolen enfortumab vedotin, což je v této situaci současný doporučovaný standard léčby. Po 3 měsících léčby enfortumab vedotinem bylo dosaženo parciální odpovědi na léčbu a pacientka z léčby profitovala celkem 8 měsíců.
Onkologie. 2024:18(Suppl.C):21-24 | DOI: 10.36290/xon.2024.046 
Kazuistika pacienta demonstruje první klinické zkušenosti z běžné praxe s preparátem Padcev (enfortumab vedotin) v léčbě metastatického uroteliálního karcinomu po selhání platinového derivátu a inhibitoru PD-1/PD-L1.
Onkologie. 2024:18(Suppl.C):13-20 | DOI: 10.36290/xon.2024.045 
Enfortumab vedotin je inovativní cílený lék pro léčbu metastatického nádoru močového měchýře. Následující článek prezentuje svým průběhem dva odlišné případy spolu s nežádoucími účinky indukované touto léčbou. Tyto dva případy podtrhují nutnost pečlivého monitorování a řízení nežádoucích účinků. Naše zkušenosti poukazují na potřebu zajištění rovnováhy mezi efektivitou a bezpečností léčby enfortumab vedotinem, kde i přes vysoký terapeutický potenciál musí být přístup k léčbě individualizován s ohledem na možnou toxicitu.
Onkologie. 2024:18(Suppl.C):6-12 | DOI: 10.36290/xon.2024.044 
Léčiva na principu konjugované protilátky a cytostatika se postupně dostávají do doporučených léčebných postupů u nejrůznějších nádorových diagnóz, zatím se jedná zejména o nádory prsu a hematologické malignity. Nicméně také u pacientů s generalizovaným uroteliálním karcinomem, předléčených chemoterapií a imunoterapií, je indikován, a v České republice nově i hrazen, preparát tohoto typu - enfortumab vedotin. Naše kazuistika dokumentuje možný přínos tohoto preparátu u uroteliálního karcinomu ledvinné pánvičky a močovodu.
Onkologie. 2024:18(Suppl.B) 
Onkologie. 2024:18(Suppl.A) 
Onkologie. 2024:18(5):339-340 
Paní doktorka Katarína Petráková je významnou osobností v české onkologii. Od roku 1993 působí nepřetržitě v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v Brně, kde od roku 2001 úspěšně vedla Kliniku komplexní onkologické péče jako primářka a přispěla tak k jeho rozvoji na jedno z největších pracovišť ve střední Evropě. Mezi její další úspěchy patří založení Hospice sv. Alžběty, který vedla v letech 1998–2000, a také dlouholetá práce se specializovaným týmem zaměřeným na karcinom prsu. Dr. Petráková je nejen autorkou a recenzentkou odborných článků a publikací, ale také aktivní přednášející a mentorkou – od roku 2005 se věnuje výuce studentů lékařské...
Onkologie. 2024:18(5):287 
Vážení kolegové, přátelé, zdravíme srdečně z Brna, po úspěšně proběhlém již 48. ročníku Brněnských onkologických dnů. Letos podruhé je hlavním tématem čísla onkogynekologická problematika. Sdělení si pro vás připravil autorský kolektiv lékařů Oddělení gynekologické onkologie v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Vybrali jsme témata rezonující moderní onkogynekologií, začlenili jsme také informace z kongresu Evropské společnosti gynekologické onkologie (ESGO), který se konal v březnu v Barceloně...
Onkologie. 2024:18(5):334-338 | DOI: 10.36290/xon.2024.070 
Sekundární imunodeficience (SID) je velmi častou komplikací hematologických, onkologických či jiných chronických onemocnění a je velmi často podceňována a přehlížena. SID vzniká jak vlivem základního onemocnění, tak vlivem podávané léčby a zvyšuje morbiditu i mortalitu. Nejčastěji se jedná o deficit humorální imunity a klinicky se SID projevuje zvýšenou frekvencí, přítomností neobvyklých komplikací u běžných infekcí a také výskytem oportunních infekcí. Substituční léčba imunoglobuliny je u těchto pacientů indikovaná a významně snižuje nemocnost pacientů včetně spotřeby antibiotik, potřeby hospitalizací pro infekční komplikace a zároveň snižuje mortalitu...
Onkologie. 2024:18(5):330-333 | DOI: 10.36290/xon.2024.069 
Získaná hemofilie A (AHA) je vzácné krvácivé onemocnění vyskytující se především ve vyšším věku. Je způsobená přítomností autoprotilátek proti koagulačnímu faktoru VIII (FVIII). Může být asociována s autoimunitním onemocněním, malignitou či po porodu nebo vzniká idiopaticky. Důležitá je včasná diagnóza a léčba, která spočívá v léčbě krvácení a imunosupresivní léčbě k navození remise onemocnění čili k eradikaci inhibitoru. Zmiňujeme případ pacientky s revmatoidní artritidou s krvácivými projevy z gastrointestinálního traktu (GIT), kožními sufuzemi a protrahovaným krvácením po extrakci zubu. U pacientky byla diagnostikována AHA a bylo nutné zahájit...
Onkologie. 2024:18(5):325-329 | DOI: 10.36290/xon.2024.068 
Autoři popisují klinický případ pacientky s metastazujícím melanomem, u níž se v samém počátku cílené léčby enkorafenibem a binimetinibem objevila oční toxicita ve formě bilaterálního odloučení zevních vrstev sítnice. Subjektivní obtíže se zrakem odezněly do 2 měsíců a kontrolní OCT potvrdilo reparaci odloučení. Cílená léčba dabrafenibem a trametinibem v další linii léčby nevykázala příznaky oční toxicity. Diskutována je oční toxicita cílené léčby u melanomu, její typy, závažnost a management. Při každé návštěvě pacienta léčeného cílenou léčbou BRAF a MEK inhibitorem byl měl být pacient tázán na subjektivní obtíže se zrakem. Pro včasnou a správnou...
Onkologie. 2024:18(5):322-324 | DOI: 10.36290/xon.2024.067 
PICC-port představuje nový druh dlouhodobého žilního přístupu, který je indikován čím dál častěji z důvodu snížení rizika komplikací při zavádění a výborného estetického efektu ve srovnání s porty hrudními. Jedná se o další generaci portů, která nahradila historicky zaváděné pažní nebo brachiální porty, kdy nevhodně prováděná implantace nevedla k rozšíření jejich používání pro vysoký výskyt komplikací. Při dodržení moderních doporučení se stává PICC-port ve specifických klinických situacích žilním vstupem první volby.
Onkologie. 2024:18(5):318-321 | DOI: 10.36290/xon.2024.066 
Nejnovější poznatky v biologii chronické lymfocytární leukemie (CLL) mají významný dopad na léčbu tohoto onemocnění. Buňky CLL vykazují závislost na zvýšené expresi BCL-2, autonomní BCR signalizaci a vyznačují se nadměrnou expresí delta izoformy p110 PI3K kinázy a BTK kinázy, která podporuje přežívání nádorových buněk. Cílená léčba monoklonálními protilátkami rituximabem a obinutuzumabem spolu s malými molekulami, jako je ibrutinib, idelalisib a venetoklax, výrazně rozšířila terapeutické možnosti, což vedlo ke zlepšení celkového přežití pacientů. V této souvislosti je pozoruhodné, že pacienti, kteří zahájili léčbu ibrutinibem, vykazují míru přežití...
Onkologie. 2024:18(5):315-317 | DOI: 10.36290/xon.2024.065 
I přes rozpoznanou etiopatogenezi, primární prevenci a národní screeningový program zůstává pokročilý a metastatický cervikální karcinom (CC) významným klinickým problémem s limitovanými možnostmi léčebného ovlivnění. Imunoterapeutika - checkpoint inhibitory vstupují do léčebného portfolia u pacientek s inoperabilními lokálně pokročilými stadii a u pacientek s progredujícím, metastatickým a rekurentním cervikálním karcinomem. Přinášejí potřebnou naději v kohortě křehkých obtížně léčitelných pacientek. Včlenění imunoterapie v kombinaci s chemoterapií s nebo bez bevacizumabu do první linie systémové léčby a v monoterapii v druhé linii léčby navazující...
Onkologie. 2024:18(5):311-314 | DOI: 10.36290/xon.2024.064 
Hypertermická intraperitoneální chemoterapie (HIPEC), jako možná součást radikální cytoredukční operace ovariálního karcinomu s odpovědí nebo se stabilním stavem po neoadjuvantní chemoterapii, si díky výsledkům průlomové studie od roku 2018 získává postupně více pozornosti. Je součástí managementu pacientek s ovariálním karcinomem s možností zařazení HIPEC k samotné operaci při dosažení R0 resekce.
Onkologie. 2024:18(5):305-310 | DOI: 10.36290/xon.2024.063 
Poznatky o molekulárních subtypech karcinomu endometria (EC) vedly v posledních několika letech k velkým změnám v klasifikačním systému, v prognostických skupinách a ve svém důsledku v terapeutických postupech u pacientek s pokročilým, metastatickým a recidivujícím karcinomem endometria. Nejvýznamnějším posunem v obtížně léčitelné kohortě pacientek s pokročilým, metastatickým a recidivujícím EC od dob konvenční chemoterapie je jednoznačně kombinace checkpoint inhibitoru pembrolizumabu s antiangiogenním preparátem lenvatinibem, nezávislá na přítomnosti mikrosatelitové nestability (MSI) nádorových buněk. Ve skupině MSI-high karcinomů se jako velmi úspěšné...
Onkologie. 2024:18(5):300-304 | DOI: 10.36290/xon.2024.062 
Karcinom děložního čípku je jednou z nejčastějších malignit zjištěných v průběhu těhotenství. Většina případů je zjištěna v časném stadiu onemocnění. Časná diagnostika se opírá o screeningové vyšetření v I. trimestru těhotenství. Vzhledem k těhotenským změnám na děložním hrdle jsou nálezy obtížně hodnotitelné, s tendencí k falešné pozitivitě. Péče o pacientku a plod by měla být v rukách multidisciplinárního týmu s individualizovanou léčbou a s respektováním přání pacientky. Placenta accreta je nejčastějším typem abnormálně invazivní placenty (AIP). Ultrazvukové vyšetření má své nezastupitelné místo zejména v časné diagnostice abnormální invaze trofoblastu....
Onkologie. 2024:18(5):296-298 | DOI: 10.36290/xon.2024.061 
Serózní tubární intraepiteliální karcinom (STIC) je považován za prekurzor high grade serózního karcinomu pánve (HGSC), který zahrnuje karcinomy ovaria, tuby a peritonea. STIC je brzkou morfologicky rozpoznatelnou lézí v patogenezi HGSC a je nalézán převážně v distální části vejcovodu. I přes velký pokrok v objasnění patogeneze ovariálních karcinomů a zavedení nových patologických postupů při diagnostice prekurzorových lézí HGSC zůstává na tomto poli mnoho nezodpovězených otázek.
Onkologie. 2024:18(5):291-295 | DOI: 10.36290/xon.2024.060 
Ovariální karcinom představuje nejčastější příčinu úmrtí z gynekologických malignit. U dvou třetin pacientek je nemoc diagnostikována v pokročilém stadiu s peritoneální karcinomatózou. Základem léčby je v současné době primární cytoredukční výkon s cílem dosažení mikroskopického rezidua s následnou systémovou léčbou chemoterapií. V případech, kdy není možné dosáhnout optimální cytoredukci, je alternativou podání neoadjuvantní chemoterapie s následnou operací. V současné době lze pozorovat rostoucí zájem o zhodnocení potenciálního přínosu radikální cytoredukční operace v kombinaci s hypertermickou intraperitoneální chemoterapií (HIPEC) především v primární...
Onkologie. 2024:18(4):231 
Vážené kolegyně, vážení kolegové, hlavním tématem tohoto vydání časopisu Onkologie jsou nádory žaludku, kde byly v posledních letech publikovány výsledky řady přelomových studií, které vedly ke změně léčebného přístupu k tomuto onemocnění...
Onkologie. 2024:18(4):279-282 | DOI: 10.36290/xon.2024.058 
Systémová léčba metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) využívá cytostatickou, cílenou léčbu a imunoterapii. Blokáda neoangiogeneze je u mCRC využívána již dvě dekády. Fruchintinib je novým tyrosinkinázovým inhibitorem zaměřeným na blokádu receptoru pro vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGFR) 1-3, který v populaci silně předléčených pacientů proti placebu prokázal statisticky signifikantní přínos v celkovém přežití, přičemž je spojen s příznivým, dobře zvladatelným profilem vedlejších účinků a je novým léčebným standardem ve čtvrté a vyšší linii terapie mCRC.
Onkologie. 2024:18(4):275-278 | DOI: 10.36290/xon.2024.057 
Předložená kazuistika popisuje případ pacienta s opakovaně recidivujícím lokoregionálně metastazujícím spinocelulárním kožním karcinomem levého ušního boltce, u něhož bylo po vyčerpání možností chirurgické léčby a aktinoterapie přistoupeno k imunoterapii cemiplimabem. Po absolvování 10 dávek bylo dosaženo kompletní remise a terapie byla na přání pacienta přerušena. Tři měsíce po přerušení léčby trvá klinicky i radiologicky kompletní remise onemocnění.
Onkologie. 2024:18(4):271-274 | DOI: 10.36290/xon.2024.056 
Ifosfamid je protinádorový lék ze skupiny alkylačních cytostatik, jenž zabudováním alkylové skupiny do řetězce DNA naruší replikaci nukleotidových řetězců. Jedná se sice již o historický medikament, jehož vznik se datuje do 70. let minulého století, ale stále se s ním běžně setkáváme v onkologické praxi, např. u nádorů kostí, sarkomů měkkých tkání, ale i recidivujících nonhodgkinských lymfomů či lymfomů CNS. Tato terapie je zatížena řadou nežádoucích účinků, z nichž ke klasickým akutním nežádoucím účinkům patří reverzibilní encefalopatie a hemoragická cystitida. V této kazuistice z německé kliniky bych se rád zaměřil na renální toxicitu ifosfamidu,...
Onkologie. 2024:18(4):266-270 | DOI: 10.36290/xon.2024.055 
V léčbě metastatického kolorektálního karcinomu se uplatňuje multimodální přístup zahrnující systémovou léčbu s využitím chemoterapie, cílené léčby, popřípadě imunoterapie, a v případě limitovaného rozsahu i chirurgické intervence či dalších lokálních metod. Ve třetí a vyšší linii bývají očekávání kliniků střízlivá, avšak pokrok v nových léčebných kombinacích rozšířil naše možnosti a ukázal možnost přetrvávajících léčebných odpovědí. Tato kazuistika demonstruje případ pacienta s předléčeným onemocněním, kde trifluridin/tipiracil s bevacizumabem vedly k dlouhodobé odpovědi. Trifluridin/tipiracil ve třetí linii terapie představuje účinnou a dobře snášenou...
Onkologie. 2024:18(4):262-265 | DOI: 10.36290/xon.2024.054 
Plánovací CT vyšetření je nedílnou součástí procesu plánování radioterapie. Jodové kontrastní látky (JKL) se při CT vyšetření v radiologii používají již několik desetiletí, nicméně dodnes neexistují žádné národní standardy pro radiační onkologii, které by sjednotily, jak a kdy je vhodné tyto kontrastní látky využívat při plánovacím CT. V průběhu roku 2023 bylo všem radioterapeutickým pracovištím komplexních onkologických center (KOC) po celé České republice rozesláno anonymní dotazníkové šetření s cílem zjistit způsob využívání JKL a úroveň standardizace postupů. Z dotazníků vyplývá, že JKL se v současnosti využívají především pro vyšetření hlavy...
Onkologie. 2024:18(4):259-261 | DOI: 10.36290/xon.2024.053 
Kazuistika popisuje případ pacienta s metastatickým karcinomem distálního jícnu a kardie, který v rámci metastatického onemocnění byl léčen několika řadami systémové léčby s opakovaným navozením léčebné odpovědi a kontroly onemocnění. V rámci čtvrté linie léčby trifluridin/tipiracilem byla pozorována léčebná odpověď výrazně převyšující odpověď na léčbu v registrační studii TAGS. Efektivní léčba trifluridin/tipiracilem současně nevedla ke zhoršení celkového stavu pacienta a měla minimální vliv na kvalitu života.
Onkologie. 2024:18(4):254-258 | DOI: 10.36290/xon.2024.052 
Karcinom žaludku je heterogenní onemocnění, jednak co do frekvence výskytu v jednotlivých regionech, tak i s ohledem na frekvenci specifických molekulárních alterací, které jsou potenciálně targetabilní. Kromě standardně přijímaných, klasických prediktivních a prognostických biomarkerů (Her2, MMR, resp. MSI, PD-L1 CPS), které je nutno znát před zahájením terapie, se objevují nové, které mají potenciál významným způsobem ovlivnit naše léčebné algoritmy a v konečném důsledku i prognózu pacientů. Cílem tohoto článku je podat přehled nových možných terapeutických cílů (CLDN 18.2, FGFR2b) v léčbě tohoto onemocnění, které na základě pozitivních výsledků...
Onkologie. 2024:18(4):249-253 | DOI: 10.36290/xon.2024.051 
Her2 pozitivní metastatický karcinom žaludku je diagnostikován u přibližně 20 % nemocných. Více než dekádu byla standardem léčby pro tyto pacienty paliativní chemoterapie v kombinaci s anti-Her2 preparátem, trastuzumabem. Četné snahy o zavedení dalších anti-Her2 preparátů do algoritmu léčby metastatického onemocnění byly neúspěšné. Až v posledních letech dochází k posunu v této oblasti díky lepšímu pochopení nádorové biologie, racionálním kombinacím preparátů a novým molekulám. Cílem článku je podat přehled o stěžejních studiích týkajících se Her2 pozitivního metastatického onemocnění včetně nejnovějších, které vedou po letech stagnace ke zlepšení...