Onkologie. 2009:3(6):332-335
Úvod: Maligní thymomy patří k vzácným nádorům předního mediastina. Vzhledem k nízké incidenci nádorů thymu nebyla zatím provedena
rozsáhlejší randomizovaná studie, která by objektivně zhodnotila úspěšnost různých terapeutických modalit, jejich sekvenci či
úspěšnost používaných chemoterapeutických režimů.
Metody: Naše retrospektivní studie kriticky hodnotí léčebné výsledky 92 pacientů
s histologicky potvrzenými maligními nádory thymu léčenými ve VFN v Praze a FN Brno od roku 1973. Mezi hlavní sledované parametry
patřilo celkové přežití (OS), doba do relapsu onemocnění (DFI), doba do progrese onemocnění (TTP) a procento odpovědí (RR).
Výsledky: Mezi jednotlivými stadii dle Masaoky nebyly překvapivě prokázány signifikantní rozdíly v celkovém přežití. Taktéž nebyly zaznamenány
žádné signifikantní rozdíly ve vztahu celkového přežití či doby do progrese k histopatologické klasifikaci. Naproti tomu pacienti, u kterých
se v době diagnózy maligního thymomu projevila myasthenia gravis (MG), vykazovali delší celkové přežití (s MG vs. bez MG, 95 %
vs. 71 %; p=0.0002). Jako nejdůležitější prognostický faktor se jeví radikalita chirurgického zákroku (radikální vs. neradikální resekce:
92 % vs. 71 % u 5letého přežití a 86 % vs. 48 %). Paliativní chemoterapie založená na cisplatině byla spojena s 50% odpovědí.
Závěry: Adjuvantní radioterapie má v léčbě maligního thymomu stadia I a II zanedbatelný význam. V porovnání s dříve publikovanými výsledky
měla paliativní chemoterapie založená na cisplatině v našem souboru nižší procento odpovědí.
Background: Thymomas belong to rare neoplasms of the anterior mediastinum. There has been no randomized trial determining the role
of various treatment modalities carried out to date.
Materials and methods: Our retrospective study evaluates treatment outcomes of
92 consecutive patients with malignant thymic tumors treated at two large tertiary care hospitals in the Czech Republic since 1973. The
most important data investigated were overal survival (OS), disease free interval (DFI), time to progression (TTP) and response rate (RR).
Results: Masaoka stageing system did not show any prognostic value for overall survival. No prognostic value of histopathology was found
either. In contrast, patients with myasthenia gravis (MG) had better overall survival (MG present vs absent, 95 % vs 71 %; p=0.0002). The
extent of initial surgery was the most important prognostic factor for 5-year and 10-year survival (radical vs non-radical resection 92 %
and 86 % vs 71 % and 48 %). Palliative cisplatin based chemotherapy was associated with 50 % response rate.
Conclusion: Postoperative
radiotherapy has a negligible role in curative treatment of stage I and II malignant thymomas. The efficacy of palliative chemotherapy
seems to be less encouraging in our study in comparison to previously reported data.
Zveřejněno: 1. leden 2010 Zobrazit citaci