Onkologie. 2020:14(1):40-44 | DOI: 10.36290/xon.2020.011
Uveální melanom je nejčastější formou okulárního melanomu. Onemocnění bývá sice většinou zachyceno v lokalizovaném stadiu, ale v 50 % případů metastazuje, dominantně do jater a jeho prognóza je velmi nepříznivá. Metastatické onemocnění je většinou disseminované a neřešitelné operačně nebo jinými lokoregionálními postupy. Z toho vyplývá potřeba hledání účinné systémové terapie pro metastatický uveální melanom. Léčebné možnosti jsou ale velmi omezené. Jak chemoterapie, tak i moderní preparáty typu imunoterapeutik a antiBRAF/MEK terapie, které máme k dispozici k systémové léčbě metastatického maligního melanomu, mají u uveálního melanomu omezenou efektivitu. Jsou ale popsány ojedinělé případy léčebných odpovědí na léčbu anti-PD-1 protilátkami, zejména pembrolizumabem. V tomto sdělení prezentujeme výsledky našeho souboru čtyř pacientů s metastatickým maligním melanomem okulárního původu, kteří byli léčeni anti-PD-1 protilátkami.
Uveal melanoma is the most common form of ocular melanoma. The disease is usually detected when in a localized stage; in 50% of cases, however, it metastasizes, predominantly into the liver, and the prognosis is very unfavourable. Metastatic disease tends to be disseminated and is not manageable with surgery or other locoregional therapies. As a result, there is a need for finding an effective systemic treatment for metastatic uveal melanoma. The treatment options are, however, very limited. Both chemotherapy and modern agents, such as immunotherapeutic drugs and antiBRAF/MEK therapy that are available for systemic treatment of metastatic malignant melanoma, have limited efficacy in uveal melanoma. Nevertheless, isolated cases of therapeutic responses to treatment with anti-PD-1 antibodies, particularly with pembrolizumab, have been described. This paper presents the outcomes in our cohort of four patients with metastatic malignant melanoma of ocular origin who were treated with anti-PD-1 antibodies.
Vloženo: 15. říjen 2019; Revidováno: 19. leden 2020; Přijato: 22. leden 2020; Zveřejněno online: 22. leden 2020; Zveřejněno: 1. březen 2020 Zobrazit citaci