Onkologie. 2020:14(1):3
Onkologie. 2020:14(1):7-11 | DOI: 10.36290/xon.2020.001
Přehledový článek se zabývá charakteristickými rysy onkologického onemocnění u nemocných seniorského věku z pohledu kumulace procesů běžné involuce a jejich kombinace s patofyziologickými mechanismy navozenými přítomností nádoru a jeho léčbou. Pozornost je věnována důsledkům nechutenství, anemizace, dehydratace, tromboembolickým a septickým komplikacím. S prodlužující se střední délkou života, zdokonalováním diagnostiky nádorů a protinádorové léčby se do onkologické péče dostávají i senioři léčení pro více chronických chorob a ohrožení vznikem geriatrických syndromů, jako je instabilita a pády,...
Onkologie. 2020:14(1):12-18 | DOI: 10.36290/xon.2020.007
K adekvátnímu rozhodování a volbě individualizovaného diagnostických i léčebných postupů napomáhá využití metod komplexního geriatrického vyšetření - complex geriatric assessment (CGA). Tento soubor zahrnuje hodnocení somatického stavu s výčtem chorob a užívané medikace, hodnocení soběstačnosti, psychického stavu, zejména s ohledem na kognitivní poruchy a přítomnost deprese, hodnocení stavu výživy a rizika malnutrice, přítomnost geriatrických syndromů a obecné křehkosti a dále hodnocení sociální situace nemocného. Pro záchyt nemocného v riziku lze využít různých podob zkrácených vyšetření,...
Onkologie. 2020:14(1):19-22 | DOI: 10.36290/xon.2020.008
Kazuistika popisuje případ 90letého muže s karcinomem močového měchýře, iniciálně ve velmi dobrém stavu, avšak s rychle progredující celkovou deteriorací. V anamnéze nemocného je kromě běžných chorob údaj o vrozené trombofilní mutaci a stavu po trombóze karotidy před 25 lety s následnou antiagregační profylaxí. Karcinom močového měchýře byl klinicky němý až do doby po prodělání infarktu myokardu řešeném intervenčně stentáží. Prvním klinickým projevem byla hematurie po zavedení duální antiagregační terapie. Otázkou je, zda samotné urychlení aterosklerózy koronárních tepen bylo důsledkem souběhu přítomné koagulační...
Onkologie. 2020:14(1):23-25 | DOI: 10.36290/xon.2020.002
Nádory pankreatu patří mezi tumory s vysokým maligním potenciálem. Jeho incidence má vzrůstající tendenci a je aktuálně 20/100 000 obyvatel, v roce 2000 byla incidence 15/100 000 obyvatel. Vyskytuje se zejména u pacientů mezi šestým a osmým decenniem, se skokovým nárůstem již od 5. decenia. Vyskytuje se častěji u mužů, kde je na devátém místě nejčastějších tumorů. Nádor je v úvodu onemocnění asymptomatický a i v dalším průběhu je klinický obraz poměrně chudý a mnohdy atypický, jak ukazuje kazuistika.
Onkologie. 2020:14(1):26-31 | DOI: 10.36290/xon.2020.009
Česká republika má dlouhodobě nejvyšší incidenci renálního karcinomu. Nejčastějším histologickým typem je světlobuněčný karcinom. Pro časná stadia je jediným kurativním postupem radikální resekce. Metastatická onemocnění byla v 1. linii léčby donedávna standardně léčena tyrozin-kinázovými inhibitory (TKI). U pacientů se špatnou prognózou pak byl indikován mTOR (mammalian target of rapamycin) inhibitor temsirolimus, který nedosahoval většího efektu. V nedávné době však byly zveřejněny výsledky několika významných studií, které posouvají moderní imunoterapii s check-point inhibitory (CPI) do 1. linie, a to v kombinaci...
Onkologie. 2020:14(1):32-36 | DOI: 10.36290/xon.2020.003
Receptory velké rodiny HER hrají v případě karcinomu prsu významnou roli, která prochází postupným rozvojem v souvislosti s biologickým vývojem, a to jak na poli diagnostickém tak terapeutickém. HER2 pozitivita u karcinomu prsu původně sama o sobě představovala nepříznivý prognostický faktor. To se změnilo díky moderní léčbě pomocí monoklonálních protilátek. Další mezník poté představuje konečná analýza dat ze studie CLEOPATRA. Tato studie se zaměřila na přínos přidání monoklonální protilátky pertuzumabu ke standardní terapii trastuzumabem a docetaxelem. Pertuzumab se váže na stejný cíl jako trastuzumab, avšak...
Onkologie. 2020:14(1):37-39 | DOI: 10.36290/xon.2020.010
Incidence duktálního adenokarcinomu slinivky břišní (PDAC) v populaci České republiky stejně jako v jiných vyspělých zemích vytrvale stoupá. Ještě závažnější je však vysoká mortalita tohoto onemocnění, která se ani po intenzivní léčbě příliš nemění. Pětileté přežití představuje dohromady pouhých 7-9 % pacientů. Odhady o PDAC v blízké budoucnosti hovoří jako jedné z předních příčin úmrtí na nádorové onemocnění (1). Jedná se tedy o velmi palčivý celosvětový problém současné onkologie. Výrazné pokroky nejen v léčbě, ale i ve včasné diagnostice pacientů a hlavně prevenci jsou nezbytné.
Onkologie. 2020:14(1):40-44 | DOI: 10.36290/xon.2020.011
Uveální melanom je nejčastější formou okulárního melanomu. Onemocnění bývá sice většinou zachyceno v lokalizovaném stadiu, ale v 50 % případů metastazuje, dominantně do jater a jeho prognóza je velmi nepříznivá. Metastatické onemocnění je většinou disseminované a neřešitelné operačně nebo jinými lokoregionálními postupy. Z toho vyplývá potřeba hledání účinné systémové terapie pro metastatický uveální melanom. Léčebné možnosti jsou ale velmi omezené. Jak chemoterapie, tak i moderní preparáty typu imunoterapeutik a antiBRAF/MEK terapie, které máme k dispozici k systémové léčbě metastatického maligního...
Onkologie. 2020:14(1):45-46 | DOI: 10.36290/xon.2020.005
Text se zabývá zevními rizikovými faktory, které byly zkoumány v souvislosti s onemocněním plicním karcinomem u nekuřáků.
Onkologie. 2020:14(1):47-52 | DOI: 10.36290/xon.2020.006
Hormonální léčba (HL) karcinomu prostaty (KP) je zatížena řadou nežádoucích účinků (NÚ). Okamžité NÚ představují návaly horka a pocení, mezi hlavní NÚ při dlouhodobé HL patří projevy tělesné feminizace, sexuální a kognitivní změny, únava nebo poruchy spánku. Další NÚ souvisí s metabolickými změnami (osteoporóza, změny v metabolismu lipidů, inzulinová rezistence a vznik metabolického syndromu). Závažné NÚ představují fraktury a kardiovaskulární komplikace (KVK). Léčba analogy hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (LHRH) je spojena s vyšším rizikem KVK ve srovnání s LHRH antagonistou degarelixem. Příčinou...
Onkologie. 2020:14(1):54-59
Onkologie. 2020:14(1):60-63
Onkologie. 2020:14(1):64-66
Onkologie. 2020:14(1):53