NÁDORY JATER - úvodem

Vladislav Třeška

Onkologie. 2008:2(4):214  

Vydání tohoto čísla časopisu Onkologie je věnováno velmi závažnému tématu, jakým jsou maligní nádory jater. V této problematice jsme svědky bohužel na jedné straně nárůstu výskytu primárních a sekundárních nádorů jater, a na straně druhé pak velmi rychlých diagnosticko-léčebných trendů směřujících k výraznému prodloužení kvalitního života nemocných. V současnosti je nejradikálnějším výkonem, který významně prodlužuje život nemocných s nádory jater, chirurgická léčba. Avšak sama o sobě by bez využití moderních radioinvazivních technik a systémové kombinované onkologické léčby byla méně efektivní.

Diagnostika nádorů jater

DIAGNOSING LIVER CANCER

Tomáš Skalický, Vladislav Třeška, Jiří Ferda, Hynek Mírka

Onkologie. 2008:2(4):215-217  

Diagnostika jaterních nádorů je poměrně složitý mezioborový proces, jehož cílem je určení typu, počtu, velikosti jaterních nádorů a určit jejich potencionální operabilitu. Na diagnostickém procesu se tedy musí podílet hlavně radiolog, hepatolog, chirurg a onkolog. Z vlastních zobrazovacích metod je dnes běžně použivána v první řadě kombinace ultravukového vyšetření v kombinaci vyšetřením pomocí CT, doplněná v určitých případech o vyšetření magnetickou rezonací, PET CT. Spolehlivost zobrazovacích metod je poměrně dobrá u ložisek velikosti nad 1 cm v průměru, ale výrazně klesá u ložisek pod 1 cm. Klíčová slova: jaterní nádor, benigní jaterní...

Chirurgická léčba nádorů jater

SURGICAL TREATMENT FOR LIVER CANCER

Vladislav Třeška

Onkologie. 2008:2(4):219-222  

Chirurgie jater zaznamenala v posledních několika letech významný vzestup daný především novými technickými možnostmi. Výrazně poklesla morbidita po jaterních resekcích, která je nyní menší než 3 %. Pětileté přežívání nemocných po primárních jaterních resekcích se dnes pohybuje v rozmezí 25–40 % a 10 let přežije kolem 20 % nemocných. Metodou léčebné volby je dnes jednoznačně chirurgická resekce jater (otevřenou, nebo laparoskopickou cestou), nicméně zavedením nových kombinovaných onkologických postupů využívajících biologickou léčbu došlo k výraznému zlepšení dlouhodobých výsledků jak u primárních, tak sekundárních nádorů jater....

Onkologická léčba nádorů jater

ONCOLOGY TREATMENT OF LIVER TUMORS

Jindřich Fínek

Onkologie. 2008:2(4):223-224  

Hepatocelulární karcinom je sedmou nejčastější malignitou na světě, v příčinách úmrtnosti mezi jednotlivými nádory je na třetím místě. Léčba spočívá především v chirurgické resekci či transplantaci jater. Možnosti nechirurgické léčby jsou omezené, novou šanci přináší využití biologických léků.

Následná péče u nemocných s metastatickým postižením kolorektálního karcinomu do jater

FOLLOW UP IN PATIENTS WITH DISTANT METASTASES OF COLORECTAL CARCINOMA INTO THE LIVER

Luboš Holubec, Ondřej Topolčan, Jindřich Fínek, Vladislav Třeška, Václav Liška

Onkologie. 2008:2(4):226-228  

Cílem přehledového článku je seznámit čtenáře s aktuální problematikou dispenzární péče u nemocných s metastazujícím kolorektálním karcinomem do jater z pohledu klinického onkologa.

Současné možnosti laboratorního vyšetřování pro onkologicky nemocné

THE POSSIBILITY OF LABORATORY TESTING FOR ONKOLOGICAL PATIENTS

Mirka Nekulová

Onkologie. 2008:2(4):229-232  

Vyšetřování nádorových markerů a dalších laboratorních parametrů v séru, plazmě nebo tkáních pacientů s maligními diagnózami je sumarizováno z pohledu klinické onkologie vzhledem k jejich validitě (senzitivitě, specifičnosti), biologickému poločasu, načasování vyšetření i použití v rámci doporučení mezinárodních pracovních skupin pro nádorové markery. Jsou prezentovány správné indikace a individuální charakteristika jednotlivých nádorových markerů, stejně jako výhledově perspektivní metody.

NÁDORY CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU U DĚTÍ A MLADISTVÝCH

CENTRAL NERVOUS SYSTEM TUMORS IN CHILDREN AND ADOLESCENTS

Markéta Chráčková

Onkologie. 2008:2(4):234-238  

Nádory centrálního nervového systému u dětí a mladistvých jsou nejčastějším typem solidních nádorů u dětí. Prognóza pacientů s tímto typem onemocnění je i v současné době nepříznivá. Pokroky molekulární biologie a genetiky v posledních letech umožňují definovat další biologické znaky jednotlivých typů nádorů a identifikovat nové prognostické faktory, s cílem individualizace protinádorové léčby. Zapojením do nadnárodních odborných skupin a využitím nejnovějších léčebných modalit v rámci mezinárodně uznávaných léčebných protokolů můžeme zvýšit šanci pacientů na dlouhodobé přežívání.

RÁDIOTERAPIA KARCINÓMU PROSTATY

RADIOTHERAPY PROSTATE CANCER

Pavol Dubinský

Onkologie. 2008:2(4):239-245  

Rádioterapia spolu s radikálnou prostatektómiou, pozorným sledovaním a hormonálnou liečbou predstavuje základnú liečebnú modalitu karcinómu prostaty. V podobe externej rádioterapie alebo brachyterapie, samostatne alebo v kombinácii s inými modalitami, poskytuje kuratívnu možnosť pre pacientov s ochorením bez metastáz. Konformná rádioterapia umožňuje zmenšiť objem ožiarených zdravých tkanív a tým znížiť toxicitu liečby. Plánovanie konformnej rádioterapie sa opiera o rozsiahly klinický výskum a má dobre definovaný štandardný postup. Viaceré otázky v rádioterapii zostávajú otvorené a sporné. Je to najmä porovnanie dlhodobých výsledkov modernej rádioterapie...

Podkožní aplikace léků a tekutin v paliativní medicíně

SUBCUTANEOUS ADMINISTRATION OF DRUGS AND FLUIDS IN PALLIATIVE MEDICINE

Ondřej Sláma

Onkologie. 2008:2(4):246-248  

U pacientů v pokročilých stádiích nevyléčitelných chorob se často setkáváme s obtížemi s příjmem léků a tekutin per os. Většinu důležitých léků a ale také tekutin lze u těchto nemocných podat podkožně. Subkutánní aplikace je snadná, bezpečná a pro pacienta komfortní.

Psychoterapie v onkologii

PSYCHOTHERAPY IN ONCOLOGY

Marie Zemanová

Onkologie. 2008:2(4):249-252  

Článek obsahuje stručný nástin možností psychoterapeutické intervence u onkologicky nemocných. Psychoterapie je nástroj, který umožňuje emoční podporu nemocných, pomáhá pacientovi adaptovat se na změny, které nemoc přináší a podporuje integraci změn v rodinném a sociálním systému pacienta. Zlepšuje komunikaci mezi pacientem a lékařem.

PRIMÁRNÍ INTRAKRANIÁLNÍ HODGKINŮV LYMFOM U 12LETÉHO CHLAPCE

PRIMARY INTRACRANIAL HODGKIN LYMPHOMA IN 12OLD YEAR BOY

Viera Bajčiová

Onkologie. 2008:2(4):253-255  

Přinášíme kazuistiku raritního případu primárního intrakraniálně lokalizovaného extracerebrálního Hodgkinova lymfomu u 12letého chlapce, klinicky a radiologicky připomínající meningeom. Iniciální vyšetření nenašlo žádné známky diseminace onemocnění. Pacient absolvoval operaci s následnou kombinovanou onkologickou léčbou – chemoterapií a radioterapií na lůžko tumoru. Bylo dosaženo 1. kompletní remise, v době publikace v délce trvání 4 měsíce.

UZLOVÁ STRUMA AKO PRVÝ PRÍZNAK NON-HODGKINOVHO LYMFÓMU/B-CLL: OD OCHORENIA ŠTÍTNEJ ŽĽAZY K OCHORENIU KRVOTVORBY - POPIS PRÍPADU

NODULE GOITRE AS THE FIRST SYMPTOM OF NON-HODGKIN LYMPHOMA/B-CLL: FROM THYROID GLAND DISEASE TO BLOOD DISORDER - CASE REPORT

Peter Kentoš, Katarína Macháleková, Ľubica Váleková, Mikuláš Pura, Peter Szépe, Jana Fedorová, Peter Vaňuga

Onkologie. 2008:2(4):257-259  

Štítna žľaza je zriedkavou lokalizáciou non-Hodgkinovho lymfómu (NHL). Pri lokalizácii NHL mimo LU ide buď o primárny extranodálny NHL, ktorý vznikol v danom tkanive alebo o sekundárny extranodálny NHL, ktorý je v danej lokalizácii metastázou. V nasledujúcom článku opisujeme kazuistiku 72-ročnej pacientky s autoimunitnou tyreoiditídou, indikovanej k chirurgickému zákroku pre podozrenie na nádor vychádzajúci z folikulárneho epitelu štítnej žľazy. Podrobná revízia pôvodného histopatologického nálezu viedla k definitívnej diagnóze infiltrácie štítnej žľazy non-Hodgkinovým B-lymfómom z malých lymfocytov/chronickou lymfocytovou leukémiou (B-NHL/CLL).

XV. jihočeské onkologické dny

Hana Šiffnerová

Onkologie. 2008:2(4):261-262  

Ve dnech 9. –11. 10. 2008 se v Českém Krumlově konaly XV. jihočeské onkologické dny, které byly věnovány urologickým malignitám, a to konkrétně karcinomu ledviny, prostaty a močového měchýře.

Autodidaktický test č. 4/2008

Onkologie. 2008:2(4):260  

Máte chuť a snahu ověřit si své znalosti? Chcete se zapojit do celoroční vzdělávací aktivity? Pak právě vám je určen následující autodidaktický test, který je speciálně vytvořen z otázek, které se přímo vztahují k obsahové stránce článků zařazených v tomto čísle časopisu Onkologie. Test se skládá z 12 otázek, přičemž na každou z nich může být jedna, nebo i více správných odpovědí. Správné řešení najdete na konci ča­­­so­pisu­­.­­