Onkologie. 2020:14(2):71
Onkologie. 2020:14(2):74-77 | DOI: 10.36290/xon.2020.012
Incidence malignit v těhotenství byla dlouhodobě okrajovou záležitostí, ale s narůstajícím věkem rodiček v posledních dekádách roste. Maligní onemocnění v těhotenství je komplikací pro přibližně 20-40/100 000 těhotných žen. Mezi nejčastější diagnózy patří rakovina děložního čípku, rakovina prsu, melanom a hematologické malignity. Samotná prognóza zhoubných onemocnění zjištěných během těhotenství se ve většině případů oproti nádorům mimo těhotenství neliší. U mnoha malignit však dochází k zamaskování časných symptomů díky těhotenským změnám a jsou pak diagnostikovány v pozdějším stadiu, zejména u karcinomu prsu či melanomu. Při volbě terapie je nutno...
Onkologie. 2020:14(2):78-81 | DOI: 10.36290/xon.2020.013
Mezi nejčastější nádorová onemocnění v těhotenství patří gynekologické malignity, maligní melanom, hematologické malignity a karcinom štítné žlázy. Vzhledem k tomu, že řada příznaků maligního onemocnění je maskována fyziologickými změnami těhotenství, má diagnostika těchto onemocnění svá specifika a limitace. V rámci diagnostiky a stagingu preferujeme metody, které nevyužívají ionizující záření, a proto v popředí diagnostiky stojí ultrazvukové vyšetření a magnetická rezonance. Využití nádorových markerů v těhotenství je limitováno, protože řada z nich je v těhotenství fyziologicky zvýšená. I přestože tato onemocnění patří mezi poměrně vzácná, je třeba...
Onkologie. 2020:14(2):82-84 | DOI: 10.36290/xon.2020.014
V závislosti na stadiu onemocnění, stáří těhotenství a přání pacientky ohledně zachování těhotenství je při diagnóze zhoubného onemocnění nutné navrhnout onkologickou terapii. Není cílem ukončit ihned těhotenství, ale naopak provést adekvátní stagingová vyšetření a teprve poté v rámci multidisciplinárního týmu navrhnout možnou strategii, kdy je snaha se vždy co nejvíce řídit standardními postupy. Předoperační vyšetření spolu se specifiky v těhotenství podrobně popisuje předchozí kapitola Diagnostika a staging nádorových onemocnění v těhotenství. Snahou je informovat pacientku vždy spolu s partnerem, protože sociální zázemí hraje často důležitou roli...
Onkologie. 2020:14(2):85-87 | DOI: 10.36290/xon.2020.015
Diagnóza zhoubného onemocnění v graviditě představuje ohrožení hned dvou životů současně. Pro naprostou většinu pacientek platí, že samotné těhotenství jejich prognózu nezhoršuje. Při rozhodování o podávání protinádorové léčby v těhotenství hraje roli snaha neohrozit pacientku přílišným odkladem léčby a současně úsilí vyhnout se předčasnému porodu, vzhledem k tomu, že prematurita významně ovlivňuje novorozeneckou mortalitu a morbiditu. Díky prohlubujícím se poznatkům o protinádorové léčbě v těhotenství stoupá i počet dětí, které jsou jí vystaveny in utero. Zejména při podávání chemoterapie je sledování stavu nenarozeného dítěte a zajištění optimální...
Onkologie. 2020:14(2):88-92 | DOI: 10.36290/xon.2020.016
Veškerá odborná literatura týkající se karcinomu vaječníku uvádí vždycky stejná fakta: v současné době neexistuje metoda pro skrínink rakoviny vaječníku. Kombinace využití sérových nádorových markerů a zobrazovacích metod selhaly. V předkládaném sdělení jsou diskutovány možnosti laboratorních metod v historickém kontextu a s přesahem do současného výzkumu, kdy komentujeme výsledky dvou pilotních studií (vaskulární endoteliální růstový faktor VEGF D jako potenciální sérový biomarker a soudobé poznatky z glykanového profilování, které mají vztah k predikci chemosenzitivity a celkového přežití). Metody zobrazovací a klinické jsou pouze jmenovány v rámci...
Onkologie. 2020:14(2):93-95 | DOI: 10.36290/xon.2020.017
Primárním cílem neoadjuvantní systémové léčby je dosažení operability nádoru. Dosažení kompletní patologické remise (pCR) současně slouží i jako prognostický faktor, hlavně u pacientek s agresivním typem nádoru. Pacientky s reziduálním nádorem po neoadjuvantní léčbě mají horší prognózu. Klinická studie KATHERINE prokázala, že pacientky s HER2 pozitivním karcinomem prsu s reziduálním nádorem po neoadjuvantní antiHER2 léčbě, které byly následně léčené T-DM1 měly signifikantně lepší celkové přežití (OS - overall survival) ve srovnání s pacientkami, které pokračovaly v léčbě trastuzumabem. Podle publikovaných výsledků mají pacientky s diskordancí HER2...
Onkologie. 2020:14(2):96-99 | DOI: 10.36290/xon.2020.018
Léčba nemalobuněčného plicního karcinomu je často spojena s nutností řešit některé komplikující faktory provázející toto onemocnění. Tento článek v přehledu popisuje problematiku a řešení těch nejčastěji vídaných obtíží pacientů (mimo obecných onkologických obtíží jako je bolest či malnutrice). Konkrétně se zabývá tématem hemoptýzy, syndromu horní duté žíly, obstrukcí dýchacích cest tumorem, maligními výpotky, respirační insuficiencí, tromboembolickými onemocněními, hyponatremií, hyperkalcemií, kostními a mozkovými metastázami. Jeho snahou je v krátkosti představit praktické možnosti řešení těchto komplikací.
Onkologie. 2020:14(2):100-102 | DOI: 10.36290/xon.2020.019
Význam důsledné a standardizované péče o pacientky s permanentním močovým katétrem (PMK) po radikální onkogynekologické operaci spočívá především v předcházení komplikací souvisejících s přítomností cévky v močovém měchýři. Nejčastější komplikací jsou především uroinfekty se všemi svými důsledky (přestup na vyšší etáže vývodných cest močových, přechod do chronicity, rozvoj algického syndromu apod.). Neméně významnou problematiku ale tvoří spolupráce pacientek s personálem při katetrizaci, jejich tolerance cévky v močovém měchýři apod. Zatímco infekční komplikace PMK se daří zvládat dobře zavedenými postupy, předcházení jiné časté komplikaci: předčasné...