Fetomaternální onkologie – nový podobor

prof. MUDr. Michael Halaška, Ph.D.

Onkologie. 2020:14(2):71  

Epidemiologie a prognóza zhoubných nádorů v těhotenství

Epidemiology and prognosis of malignant tumours in pregnancy

Martin Hruda

Onkologie. 2020:14(2):74-77 | DOI: 10.36290/xon.2020.012  

Incidence malignit v těhotenství byla dlouhodobě okrajovou záležitostí, ale s narůstajícím věkem rodiček v posledních dekádách roste. Maligní onemocnění v těhotenství je komplikací pro přibližně 20-40/100 000 těhotných žen. Mezi nejčastější diagnózy patří rakovina děložního čípku, rakovina prsu, melanom a hematologické malignity. Samotná prognóza zhoubných onemocnění zjištěných během těhotenství se ve většině případů oproti nádorům mimo těhotenství neliší. U mnoha malignit však dochází k zamaskování časných symptomů díky těhotenským změnám a jsou pak diagnostikovány v pozdějším stadiu, zejména u karcinomu prsu či melanomu. Při volbě terapie je nutno...

Diagnostika a staging nádorových onemocnění v těhotenství

Diagnosis and staging of cancer in pregnancy

Anna Babková

Onkologie. 2020:14(2):78-81 | DOI: 10.36290/xon.2020.013  

Mezi nejčastější nádorová onemocnění v těhotenství patří gynekologické malignity, maligní melanom, hematologické malignity a karcinom štítné žlázy. Vzhledem k tomu, že řada příznaků maligního onemocnění je maskována fyziologickými změnami těhotenství, má diagnostika těchto onemocnění svá specifika a limitace. V rámci diagnostiky a stagingu preferujeme metody, které nevyužívají ionizující záření, a proto v popředí diagnostiky stojí ultrazvukové vyšetření a magnetická rezonance. Využití nádorových markerů v těhotenství je limitováno, protože řada z nich je v těhotenství fyziologicky zvýšená. I přestože tato onemocnění patří mezi poměrně vzácná, je třeba...

Onkologická léčba v těhotenství

Oncological treatment in pregnancy

Michael Halaška

Onkologie. 2020:14(2):82-84 | DOI: 10.36290/xon.2020.014  

V závislosti na stadiu onemocnění, stáří těhotenství a přání pacientky ohledně zachování těhotenství je při diagnóze zhoubného onemocnění nutné navrhnout onkologickou terapii. Není cílem ukončit ihned těhotenství, ale naopak provést adekvátní stagingová vyšetření a teprve poté v rámci multidisciplinárního týmu navrhnout možnou strategii, kdy je snaha se vždy co nejvíce řídit standardními postupy. Předoperační vyšetření spolu se specifiky v těhotenství podrobně popisuje předchozí kapitola Diagnostika a staging nádorových onemocnění v těhotenství. Snahou je informovat pacientku vždy spolu s partnerem, protože sociální zázemí hraje často důležitou roli...

Perinatologický management a follow-up dětí vystavených protinádorové léčbě in utero

Prenatal and postnatal management of children exposed to cancer treatment in utero

Vít Drochýtek

Onkologie. 2020:14(2):85-87 | DOI: 10.36290/xon.2020.015  

Diagnóza zhoubného onemocnění v graviditě představuje ohrožení hned dvou životů současně. Pro naprostou většinu pacientek platí, že samotné těhotenství jejich prognózu nezhoršuje. Při rozhodování o podávání protinádorové léčby v těhotenství hraje roli snaha neohrozit pacientku přílišným odkladem léčby a současně úsilí vyhnout se předčasnému porodu, vzhledem k tomu, že prematurita významně ovlivňuje novorozeneckou mortalitu a morbiditu. Díky prohlubujícím se poznatkům o protinádorové léčbě v těhotenství stoupá i počet dětí, které jsou jí vystaveny in utero. Zejména při podávání chemoterapie je sledování stavu nenarozeného dítěte a zajištění optimální...

Úskalí laboratorních metod v ovariálním skríninku - doba "-omická"?

Obstacles of the laboratory screening methods - the "-omic" era?

Monika Náležinská, Lenka Zdražilová Dubská, Dalibor Valík, Lenka Hernychová, Tomáš Pavlík, Monika Mazalová, Josef Chovanec, Vuk Fait

Onkologie. 2020:14(2):88-92 | DOI: 10.36290/xon.2020.016  

Veškerá odborná literatura týkající se karcinomu vaječníku uvádí vždycky stejná fakta: v současné době neexistuje metoda pro skrínink rakoviny vaječníku. Kombinace využití sérových nádorových markerů a zobrazovacích metod selhaly. V předkládaném sdělení jsou diskutovány možnosti laboratorních metod v historickém kontextu a s přesahem do současného výzkumu, kdy komentujeme výsledky dvou pilotních studií (vaskulární endoteliální růstový faktor VEGF D jako potenciální sérový biomarker a soudobé poznatky z glykanového profilování, které mají vztah k predikci chemosenzitivity a celkového přežití). Metody zobrazovací a klinické jsou pouze jmenovány v rámci...

Reziduální nemoc po neoadjuvantní systémové anti HER2 léčbě - studie KATHERINE

Residual disease after neoadjuvant systemic anti-HER2 therapy: the KATHERINE trial

Katarína Petráková

Onkologie. 2020:14(2):93-95 | DOI: 10.36290/xon.2020.017  

Primárním cílem neoadjuvantní systémové léčby je dosažení operability nádoru. Dosažení kompletní patologické remise (pCR) současně slouží i jako prognostický faktor, hlavně u pacientek s agresivním typem nádoru. Pacientky s reziduálním nádorem po neoadjuvantní léčbě mají horší prognózu. Klinická studie KATHERINE prokázala, že pacientky s HER2 pozitivním karcinomem prsu s reziduálním nádorem po neoadjuvantní antiHER2 léčbě, které byly následně léčené T-DM1 měly signifikantně lepší celkové přežití (OS - overall survival) ve srovnání s pacientkami, které pokračovaly v léčbě trastuzumabem. Podle publikovaných výsledků mají pacientky s diskordancí HER2...

Vybrané časté speciální paliativní postupy u NSCLC

Selected frequent special palliative procedures in NSCLC

Martin Svatoň

Onkologie. 2020:14(2):96-99 | DOI: 10.36290/xon.2020.018  

Léčba nemalobuněčného plicního karcinomu je často spojena s nutností řešit některé komplikující faktory provázející toto onemocnění. Tento článek v přehledu popisuje problematiku a řešení těch nejčastěji vídaných obtíží pacientů (mimo obecných onkologických obtíží jako je bolest či malnutrice). Konkrétně se zabývá tématem hemoptýzy, syndromu horní duté žíly, obstrukcí dýchacích cest tumorem, maligními výpotky, respirační insuficiencí, tromboembolickými onemocněními, hyponatremií, hyperkalcemií, kostními a mozkovými metastázami. Jeho snahou je v krátkosti představit praktické možnosti řešení těchto komplikací.

Úskalí ošetřovatelské péče o pacientky s permanentním močovým katétrem po radikální onkogynekologické operaci v Masarykově onkologickém ústavu v Brně

Ostacles of the daily care of patients with permanent urine catether following radical gynae-oncological surgical procedure in Masaryk Memorial Cancer Institute, Brno, Czech Republic

Zdeňka Pešová, Monika Náležinská, Marie Dvořáková, Jana Kocurková, Josef Chovanec

Onkologie. 2020:14(2):100-102 | DOI: 10.36290/xon.2020.019  

Význam důsledné a standardizované péče o pacientky s permanentním močovým katétrem (PMK) po radikální onkogynekologické operaci spočívá především v předcházení komplikací souvisejících s přítomností cévky v močovém měchýři. Nejčastější komplikací jsou především uroinfekty se všemi svými důsledky (přestup na vyšší etáže vývodných cest močových, přechod do chronicity, rozvoj algického syndromu apod.). Neméně významnou problematiku ale tvoří spolupráce pacientek s personálem při katetrizaci, jejich tolerance cévky v močovém měchýři apod. Zatímco infekční komplikace PMK se daří zvládat dobře zavedenými postupy, předcházení jiné časté komplikaci: předčasné...