Moderní terapeutické přístupy v hematoonkologii

MUDr. Martin Špaček, Ph.D.

Onkologie. 2024:18(2):87  

Přibývající poznatky v biologii a patogenezi hematoonkologických onemocnění nám otevírají dveře k novým strategiím personalizované léčby. Některé moderní terapeutické přístupy v poslední dekádě jsou natolik inovativní, že mění paradigma péče o pacienty s hematologickými malignitami...

Současné možnosti cílené terapie u chronické lymfocytární leukemie

Current targeted therapy options in chronic lymphocytic leukemia

Martin Špaček

Onkologie. 2024:18(2):92-97 | DOI: 10.36290/xon.2024.017  

V terapii chronické lymfocytární leukemie (CLL) došlo v posledním desetiletí k zásadním změnám s výrazným zlepšením léčebných výsledků a delším přežitím pacientů s tímto onemocněním. Revoluční změnou byl příchod cílených léků, a to zejména inhibitorů Brutonovy tyrozinkinázy (akalabrutinib, ibrutinib, zanubrutinib) a Bcl2 inhibitorů (venetoklax). Tyto malé molekuly již i v běžné praxi prakticky nahradily chemoterapii, a to nejdříve v relapsech, a v poslední době i v první linii léčby CLL. Mezi hlavní výhody cílené terapie patří lepší tolerance léčby a vysoká účinnost, a to i u skupiny pacientů s prognosticky nepříznivou aberací genu TP53, kteří zpravidla...

Rituximab-venetoklax ve druhé linii léčby chronické lymfocytární leukemie u pacienta s mutací TP53

Rituximab-venetoclax in the second line of treatment of chronic lymphocytic leukemia in a patient with TP53 mutation

Tereza Shokralla, Martin Špaček

Onkologie. 2024:18(2):98-102 | DOI: 10.36290/xon.2024.018  

Aktuálně dostupná data z klinických studií jednoznačně dokládají benefit cílené terapie oproti chemoimunoterapii v léčbě relabované či refrakterní chronické lymfocytární leukemie (R/R CLL). Jednou z dominantně používaných modalit cílené léčby je kombinace antiCD20 protilátky rituximabu a inhibitoru antiapoptotického proteinu BCL-2 venetoklaxu, jejíž efektivita a bezpečnost byly prokázány v rámci studie Murano. Hlavními výhodami tohoto režimu je časově limitovaná terapie, vysoké procento dosažených dlouhotrvajících léčebných odpovědí a vysoké procento hlubokých remisí na úrovni měřitelné reziduální choroby (MRD). Časově limitovaná terapie také umožňuje...

Aktuální postavení CAR T-lymfocytů v terapii non-Hodgkinských lymfomů

CAR T-lymphocytes in the treatment of non-Hodkgin's lymphoma: current perspectives

Kamila Polgárová

Onkologie. 2024:18(2):103-108 | DOI: 10.36290/xon.2024.019  

T-lymfocyty s chimérickým antigenním receptorem jsou v terapii refrakterních či relabovaných B-non-Hodgkinských lymfomů v České republice využívány již několik let. V kontextu dostupných dat se jejich využití rozšiřuje - jak ve smyslu indikovaných diagnóz, tak ve smyslu přesunu do časnějších terapeutických linií. Některé produkty již mají v ČR schválené použití i v 2. léčebné linii difuzního velkobuněčného lymfomu; objevují se data i pro využití v první linii. Spektrum diagnóz, u kterých se tato terapie využívá, dále zahrnuje primární mediastinální B lymfom, lymfom z plášťových buněk, i folikulární lymfom. Dat z klinického zkoušení i z reálného světa...

Novinky v terapii difúzního velkobuněčného B-lymfomu

Novel therapeutical strategies in diffuse large B-cell lymphoma

Prokop Vodička, Marek Trněný

Onkologie. 2024:18(2):109-115 | DOI: 10.36290/xon.2024.020  

Difúzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL) tvoří 40 % všech nehodgkinských lymfomů, a je prototypem agresivního lymfomu. Léčebným postupem v první linii byl dosud chemoimunoterapeutický režim R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, vinkristin, prednison) s 60-70% šancí na dosažení dlouhodobé remise. Nově je v klinické praxi nahrazován režimem Pola-R-CHP (výměna vinkristinu za konjugát monoklonální protilátky a léčiva polatuzumab vedotin), který snižuje riziko relapsu a prodlužuje dobu do progrese u pacientů s nově diagnostikovaným DLBCL se středně vysokým a vysokým rizikem dle prognostického indexu IPI. Ve druhé linii je pro pacienty s časným relapsem...

Význam mikrobiomu u hematoonkologických pacientů

The importance of the microbiome in hematooncology patients

Lucie Dlouhá

Onkologie. 2024:18(2):116-120 | DOI: 10.36290/xon.2024.021  

Role některých konkrétních bakterií, jako je např. Helicobacter pylori, v etiologii a patogenezi lymfomu je již dlouho známá, ale v posledních letech se ukazuje význam mikrobiomu (tvořen 10¹³ až 10¹⁸ mikroby, které osidlují lidské tělo). Vliv celého mikrobiomu spočívá v regulaci imunitního systému ať přímým působením, nebo prostřednictvím produkovaných metabolitů. Z přibývajících dat vyplývá, že složení střevní mikrobioty se podílí na celé řadě onemocnění včetně nádorových. U pacientů s hematologickými malignitami je často pozorována snížená druhová diverzita a rozdílné složení mikrobioty oproti zdravým kontrolám. Některé...

Ruxolitinib v léčbě polycythemia vera - co všechno ještě nevíme?

Ruxolitinib in treating polycythemia vera: what is it that we do not know yet?

Petra Bělohlávková

Onkologie. 2024:18(2):121-124 | DOI: 10.36290/xon.2024.022  

Polycythemia vera (PV) představuje časté Ph-negativní myeloproliferativní onemocnění, kdy základním léčebným cílem je snížení a udržení hematokritu pod 0,45 a snížení rizika vzniku trombotických či krvácivých komplikací. Pacienty podle věku a prodělané trombotické události dělíme na riziko nízké a vysoké. U nemocných nízkého rizika se mohou provádět pouze venepunkce, ale při jejich nemožnosti nebo výrazném nárůstu leukocytů, trombocytů či progresi splenomegalie je indikováno zahájení cytoredukční léčby. Cytoredukční léčba je vždy indikována pro léčbu PV vysokého rizika a zahrnuje léčbu interferonem (mladší nemocní) nebo hydroxyureou (starší nemocní)....

Péče o kůži onkologických pacientů

Skin care in oncology patients

Linda Vavříková, Kateřina Libigerová, Renáta Kopová

Onkologie. 2024:18(2):125-129 | DOI: 10.36290/xon.2024.023  

Kůže je největší orgán lidského těla a je významným indikátorem interních chorob. Projevy na kůži a sliznicích mohou být prvními příznaky závažných interních onemocnění. Díky vývoji moderní cílené terapie se v posledních letech setkáváme se vzrůstajícím počtem přeživších pacientů. Péče o kůži onkologických pacientů si tedy zaslouží zvláštní péči. Kožní změny u onkologických pacientů jsou velmi rozmanité. V našem článku se budeme věnovat především nežádoucím účinkům onkologické terapie a péči o kůži.

Hepatocelulární karcinom - systémová léčba v roce 2024

Hepatocellular carcinoma - systemic treatment in 2024

Marián Liberko, Renata Soumarová

Onkologie. 2024:18(2):130-136 | DOI: 10.36290/xon.2024.024  

Možnosti léčby hepatocelulárního karcinomu po letech stagnace od zavedení sorafenibu se zejména v posledních letech výrazně rozšiřují. V současnosti máme několik možností volby léčby v 1. linii (sorafenib, lenvatinib, atezolizumab + bevacizumab, tremelimumab + durvalumab) a rovněž více možností v léčbě ve 2. linii (regorafenib, kabozantinib, ramucirumab, pembrolizumab). Čím dál více do léčby pacientů s hepatocelulárním karcinomem promlouvá imunoterapie. Tento článek má za cíl podat přehled současných možností léčby tohoto onemocnění se zaměřením na léčbu pokročilých stadií v 1. a 2. linii systémové léčby.

Nežádoucí účinky radioterapie a radiobiologické modelování

Adverse effects of radiotherapy and radiobiological modelling

Zdeňka Pechačová, Radka Lohynská, Tomáš Kořínek, Tereza Drbohlavová, Miloslav Pála

Onkologie. 2024:18(2):137-141 | DOI: 10.36290/xon.2024.025  

Radioterapie patří k nejúčinnějším modalitám onkologické léčby, ale její využití je zatíženo rizikem rozvoje nežádoucích účinků. Při plánování léčby zářením je nezbytné maximálně šetřit okolní zdravé tkáně k zajištění přijatelného rizika toxicity a k zachování dobré kvality života pacientů. Nežádoucí účinky ozařování vznikají na podkladě různorodých patofyziologických mechanismů a jejich závažnost je ovlivněna množstvím biologických a klinických faktorů, dále aplikovanou dávkou, velikostí ozařovaného objemu, radiomickými charakteristikami nebo individuální radiosenzitivitou. Na podkladě těchto parametrů je možné různými způsoby predikovat riziko...

Hypofosfatemie - přehlížený elektrolytHypofosfatemie u pacientky s karcinomem žlučových cest

Hypophosphatemia - an overlooked electrolyte

Ondřej Lukáč

Onkologie. 2024:18(2):142-144 | DOI: 10.36290/xon.2024.026  

Fosfor je jedním z tzv. makroprvků a najdeme jej ve všech živých buňkách. Při vyšetření elektrolytů bývá fosfát často přehlížen a vyšetřován je spíše v podezření na tzv. syndrom nádorového rozpadu, kdy bývá typicky zvýšen. Hypofosfatemie je ovšem naproti tomu často podceňována. Fosfát hraje přitom důležitou roli v těle při tvorbě energie (ve formě ATP - adenosin trifosfátu), výstavbě kostí a svou úlohu má i v regulaci afinity hemoglobinu ke kyslíku jako 2,3-difosfoglycerát. S následující kazuistikou z německé kliniky bych chtěl upozornit na význam měření fosfatemie a benefit případné substituce pro naše pacienty.

Atypický intradermálny hladkosvalový tumor (kožný leiomyosarkóm): opis prípadu

Atypical intradermal smooth muscle tumor (cutaneous leiomyosarcoma): a case report

Vladimír Bartoš

Onkologie. 2024:18(2):145-148 | DOI: 10.36290/xon.2024.027  

Úvod: Atypický intradermálny hladkosvalový tumor, nazývaný aj kožný leiomyosarkóm, predstavuje veľmi zriedkavú onkodermatologickú jednotku. Vzhľadom na indolentné klinické správanie je klasifikovaný ako nádor s neurčitým malígnym potenciálom.  Kazuistika: 63-ročný muž pozoroval niekoľko rokov na extenzorovej strane hornej časti ľavej paže tumorózny kožný útvar vzhľadu prominujúcej papuly. Odstránený bol kompletne chirurgickou excíziou. Histologicky išlo o intradermálny nodul tvorený solídne rastúcou hladkosvalovou nádorovou populáciou, ktorá vykazovala ložiskové jadrové atypie, ľahko zvýšenú proliferačnú aktivitu a sporadické mitózy. Nález zodpovedal...

Strategie zvládání u onkologicky nemocných seniorů - implikace pro ošetřovatelskou péči

Coping strategies in older adults with cancer - implications for nursing care

Olga Klepáčková, Jana Gabrielová, Martina Černá

Onkologie. 2024:18(2):149-151 | DOI: 10.36290/xon.2024.028  

Senioři s onkologickým onemocněním tvoří mezi pacienty početnou nehomogenní skupinu se specifickými charakteristikami, které souvisí i s jejich způsobem zvládání zátěže. Tyto strategie, jak se s náročnou životní situací vyrovnat, jsou ovlivněny nejen typem onemocnění, celkovou náročností léčby a prognózou, ale rovněž biopsychosociálními faktory, které se typicky pojí s obdobím stáří, osobnostními charakteristikami a předchozími životními zkušenostmi. Strategie zvládání zátěže onkologicky nemocného seniora představují aspekt, který svým vlivem zasahuje do všech oblastí komplexní individuální péče, včetně ošetřovatelské. Jeho reflexe může přispět k efektivnějšímu...

Stručná historie léčby karcinomu ovaria

Brief history of ovarian cancer treatment

Monika Náležinská, Renata Kalábová, Josef Chovanec

Onkologie. 2024:18(2):152-158 | DOI: 10.36290/xon.2024.029  

Přehled sumarizuje dostupná dohledatelná fakta o léčbě karcinomu ovaria na území současné České republiky, která pocházejí z archivu pracoviště autorů v listinné podobě a z digitalizovaných časopisů v internetové databázi Medvik. Uvedena je stručná historie využití dosud známých metod onkologické terapie karcinomu ovaria: onkologická chirurgie, radioterapie, konvenční systémová léčba, imunoterapie, cílená terapie.