Léčba nádorů tlustého střeva – kterým směrem je budoucnost?

Dagmar Brančíková

Onkologie. 2020:14(6):255  

Nádory tlustého střeva a konečníku jsou v dnešní době čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na maligní onemocnění ve světě, zemře asi průměrně kolem 900 000 nemocných ročně. Kromě stárnutí populace a rizikových stravovacích návyků v zemích s vysokou životní úrovní zvyšují riziko kolorektálního karcinomu i další faktory, jako je obezita, nedostatek fyzického pohybu a kouření...

Terapie metastatického kolorektálního karcinomu v roce 2020

Treatment of metastatic colorectal cancer in the year 2020

Lenka Ostřížková

Onkologie. 2020:14(6):258-261 | DOI: 10.36290/xon.2020.089  

Kolorektální karcinom je významným zdravotním problémem nejen v České republice. Asi u 25 % jsou diagnostikovány vzdálené metastázy synchronně s primárním nádorem kolon nebo rekta. Asi u poloviny nemocných se objeví metastázy metachronně. Nejlepší prognózu na dlouhodobé přežití ve IV. klinickém stadiu mají pacienti, u kterých je možná chirurgická léčba metastáz. Bohužel u velké většiny je cílem léčby metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) zpomalení nemoci, prodloužení přežití s dobrou kvalitou života. Mezioborová spolupráce a individuální přístup s ohledem na prediktivní a prognostické markery jsou základem moderní terapie mCRC v roce 2020.

Sekvence VEGF(R) preparátů v léčbě metastatického karcinomu kolon v roce 2020

The sequence of antiVEGF(R) preparations in the treatment of metastatic colorectal carcinoma in 2020

Ivana Kosíková

Onkologie. 2020:14(6):263-267 | DOI: 10.36290/xon.2020.090  

Patologická angiogeneze se významně podílí na růstu a metastazování kolorektálního karcinomu. Antiangiogenní léčba v kombinaci s chemoterapií má v současnosti nezastupitelnou úlohu v léčbě mCRC. Sekvence využití jednotlivých antiVEGF(R) preparátů vychází z výsledků klinických studií. V současné době nejsou jasně definovány prediktivní molekulární markery, které by mohly být stanoveny před zahájením léčby a vymezily by tak skupinu pacientů, která bude mít z léčby prospěch.

Neoadjuvantní léčba u karcinomu rekta

Neoadjuvant therapy in rectal cancer

Monika Blažková

Onkologie. 2020:14(6):268-270 | DOI: 10.36290/xon.2020.091  

Karcinom colon a rekta obsazuje přední příčky výskytu nádorů v dospělém věku. 60 % nádorů rekta se nachází v klinickém stadiu 1, 2 nebo 3. Bohužel 40 % tumorů je diagnostikováno v klinickém stadiu IV. Přístup k léčbě karcinomů rekta je multimodální. Podílí se na ní chirurg, endoskopista, radiační a klinický onkolog a radiolog. Zahrnuje jak léčbu systémovou, tak lokální, vč. radioterapie. Při onemocnění ve stadiu T3, zejména v přítomnosti uzlinového postižení, se s úspěchem využívá neoadjuvantního přístupu (1). Cíle neoadjuvantní léčby jsou dva: downstaging a downsizing a snížení rizika recidivy.

Paliativní radioterapie v managementu symptomů pokročilého onkologického onemocnění

Palliative Radiation Therapy in Symptom Management of Advanced Cancer

Zdeňka Pechačová, Jitka Končeková, Radka Lohynská, Miloslav Pála, Ferdinand Třebický, Zdenka Weitoschová

Onkologie. 2020:14(6):271-277 | DOI: 10.36290/xon.2020.092  

Úvod: Radioterapie patří mezi základní modality onkologické léčby a může významně přispět k ovlivnění lokální kontroly a ke zmírnění symptomů pokročilého nádorového onemocnění. Soubor pacientů a metody: Bylo provedeno retrospektivní vyhodnocení efektu (podle dopadu na zmírnění symptomů a dle zobrazovacích metod) a toxicity (podle kritérií Radiation Therapy Oncology Group – RTOG) paliativní radioterapie u pacientů více radioterapeutických pracovišť: Onkologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze (OK VFN), Ústav radiační onkologie 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v Praze (ÚRO NNB) a Onkologická...

Možnosti nenádorové zevní radioterapie

Non-cancer external radiotherapy

Jakub Cvek, Iveta Halfarová, Lukáš Molenda, Lukáš Knybel

Onkologie. 2020:14(6):278-281 | DOI: 10.36290/xon.2020.093  

Nenádorová radioterapie se používá nejčastěji k léčbě zánětlivých i degenerativních nemocí pohybového ústrojí. Stereotaktické techniky se nejčastěji používají pro léčbu neuralgie trigeminu a perspektivně se jeví i její využití při terapii funkčních onemocnění. Kromě České republiky je nenádorová radioterapie velmi využívána i v Německu, kdy počty pacientů s nenádorovou radioterapií převyšují počty onkologických pacientů. Při uvážlivé indikaci se jedná o vysoce efektivní a bezpečnou metodu, která zjevně splňuje požadavky na radiační ochranu.

Fyzioterapie jako součást komplexní léčby žen po operaci prsu

Physiotherapy as part of comprehensive treatment in women after breast surgery

Kateřina Tichá

Onkologie. 2020:14(6):283-286 | DOI: 10.36290/xon.2020.094  

Karcinom prsu zaujímá první místo v žebříčku incidence úmrtí u žen ve věkové kategorii 20-54 let. Operace karcinomu prsu významně ovlivňuje pohybový systém. Změny pohybového systému se objevují v oblasti pletence horní končetiny, krční i hrudní páteře, žeber. Fyzioterapie nabízí pestrý výběr fyzioterapeutických metod a konceptů, které lze úspěšně využít u žen po operaci prsu a to v období před operačním zákrokem, po operaci i v období rekonvalescence.

Transarteriální chemoembolizace jako paliativní řešení primárních a sekundárních nádorů jater - soubor FN Plzeň 2013-2017

Transarterial chemoembolization as a palliative treatment for primary and secondary liver cancers: the 2013-2017 cohort of the Pilsen University Hospital

Jakub Fichtl, Vladislav Třeška, Tomáš Skalický, Václav Liška, Josef Vodička, Petr Duras, Jakub Šebek, Kristýna Procházková

Onkologie. 2020:14(6):287-290 | DOI: 10.36290/xon.2020.095  

Úvod: Primární nádory jater, tj. především hepatocelulární a cholangiocelulární karcinom, mají v České republice stále se zvyšující incidenci. Zejména výskyt hepatocelulárního karcinomu (HCC) se neustále zvyšuje a nyní činí cca 8–10 případů na 100 tisíc obyvatel. Celosvětově pak představuje 4. nejčastější maligní onemocnění. Incidence cholangiocelulárního karcinomu je oproti HCC desetinová. Ze sekundárních nádorů jater se nejčastěji vyskytují metastázy kolorektálního karcinomu, které jsou pro jaterního chirurga také nejčastější operační diagnózou (cca 80 % procent pacientů). Primární metodou léčby těchto nádorů je radikální...

Targeting mutated isocitric dehydrogenase 1 (mIDH 1) in acute myeloid leukemia (AML): story of ivosidenib

Cílená léčba mutované formy isocitrát dehydrogenázy 1 u akutní myeloidní leukemie - příběh ivosidenibu

Chinmoy K Bose, Nirban Basu, Mohini Basu

Onkologie. 2020:14(6):295-298 | DOI: 10.36290/xon.2020.097  

In 2008, mutations in isocitric dehydrogenase 1 & 2 (mIDH 1 & 2) was first detected in glioblastoma multiforme (GBM) from among many types of solid tumour. Next year i.e. in 2009 acute myelogenous leukemia (AML) showed presence such mutation. mIDH 2 blocker enasidenib came into market for the first time for adult recurrent and relapsed AML in 2017. But mIDH 1 blocker ivosidenib (AG-120) is approved in 2019 in recurrent and relapsed AML. In the end 2019 it was approved for untreated adult AML. When it was in early phase trial it became eligible for special expanded access program as it showed encouraging results. Drug molecule's progress through...

Role sestry v psychosociální podpoře prarodičů onkologicky nemocných dětí

The role of nurse in psychosocial support of grandparents of children with oncological diseases

Olga Klepáčková, Martina Černá

Onkologie. 2020:14(6):291-294 | DOI: 10.36290/xon.2020.096  

Prarodiče onkologicky nemocných dětí se po potvrzení onemocnění svého vnoučete ocitají v situaci, která se v mnohém v porovnání se situací a prožíváním ostatních členů rodiny vyznačuje určitými specifiky. Nejednou mají v průběhu léčby dítěte zcela nenahraditelnou roli v pomoci se zabezpečením dalšího fungování rodiny, poskytnutí praktické i emoční podpory rodičům či sourozencům dítěte, mnohdy se významně podílejí i na péči o nemocné dítě. Potřeby jich samotných však často stojí na okraji zájmu a v kontextu dětské onkologie tvoří prarodiče velmi zranitelnou skupinu osob zasažených touto životní zkušeností a jejím dopadem. Na rozdíl od rodičů je trápí...