Kolorektální karcinom - úvodem

Kamil Vysloužil

Onkologie. 2008:2(1):8  

Od doby prvních dekompresních operací se léčení kolorektálních nádorů dramaticky změ­nilo. Podobně jako v jiných oborech střídá období stagnace období bouřlivého nadšení a rozvoje. V devatenáctém století se této problematice věnovali hlavně chirurgové a byli již publikovány četné operační postupy, které se zaměřovaly na odstra­nění nádoru. U nádorů tračníku se jednalo o resekční výkony, u kterých byly v průběhu dalších desetiletí upravovány jen standardy onkochirurgické radikality. Největší pozornost byla dlouhodobě věnována radikální chirurgické léčbě nádorů rekta. Byly propracovány různé operační postupy jak cestou abdominální, tak perineální. Vrcholem...

Diagnostika kolorektálního karcinomu

Diagnosis of colorectal cancer

Ondřej Urban

Onkologie. 2008:2(1):9-11  

Cílem přehledného článku je seznámit čtenáře s aktuální problematikou diagnostiky kolorektálního karcinomu z pohledu gastroenterologa.

Chirurgická léčba kolorektálního karcinomu

Surgical treatment of colorectal carcinoma

Igor Penka, Zdeněk Kala

Onkologie. 2008:2(1):12-16  

Autoři ve svém sdělení zdůrazňují vysokou a stále narůstající incidenci kolorektálního karcinomu v naší zemi a zásadní postavení chirurgie v léčbě tohoto zhoubného onemocnění. V současné době rozvoje onkologie může pouze multidisciplinární přístup v terapii kolorektálního karcinomu zajistit nejvhodnější načasování jednotlivých léčebných modalit včetně radikálního chirurgického výkonu s maximálním prospěchem pro pacienta. Autoři uvádějí standardní možnosti chirurgické léčby kolorektálního karcinomu se zdůrazněním radikální chirurgické resekce, včetně jejich nejčastějších komplikací. Upozorňují především na narůst kontinentních resekčních výkonů...

Přehled nechirurgické léčby kolorektálního karcinomu

The overview of nonsurgical treatment of colorectal cancer

Karel Cwiertka

Onkologie. 2008:2(1):17-22  

Nechirurgická léčba kolorektálního karcinomu prodělala v posledních deseti letech řadu významných změn. V oblasti systémové terapie se objevila nová cytostatika jako irinotekan a oxaliplatina a další. Jejich kombinace s fluoropyrimidiny vedly k výraznému prodloužení přežití bez známek nemoci a celkového přežití (medián celkového přežití přesáhl 20 měsíců). Dalším významným faktorem je nástup cílené biologické léčby. Schválení bevacizumabu do kombinací pro první linii, cetuximabu a následně panitumumabu pro další linie léčby metastatického karcinomu nejen rozšiřuje možnosti léčby, ale přináší příslib dalšího prodloužení přežití. V léčbě metastatického...

Dispenzarizace nemocných po radikální resekci kolorektálního karcinomu

Follow-up of patients after radical resection of colorectal cancer

Pavel Skalický, Kamil Vysloužil

Onkologie. 2008:2(1):24-27  

Navzdory provedení kurativní resekce kolorektálního karcinomu dojde přibližně u poloviny pacientů k recidivě onemocnění. Kromě recidivy primárního onemocnění jsou nemocní operovaní pro kolorektální karcinom také ohroženi vyšším rizikem vzniku metachronního karcinomu v jiné části tlustého střeva nebo konečníku. Dlouhodobá dispenzarizace po radikální operaci pro kolorektální karcinom zvyšuje přežívání nemocných. Děje se tak díky časné detekci recidivy nádorového onemocnění, která umožňuje provedení kurativní léčby. Autoři se věnují cílům dlouhodobého sledování nemocných po operaci pro kolorektální karcinom. Na základě rešerše literatury a vlastních zkušeností...

Časoprostorová distribuce vývoje karcinomů kolorekta v ČR

Time and space distribution of trends of colorectal cancers in the Czech Republi

Edvard Geryk, Petr Dítě, Petr Koška, Jakub Odehnal, Radim Štampach, Petr Kubíček, Jiří Holub

Onkologie. 2008:2(1):29-32  

Kolorektální karcinom převažuje u obyvatel průmyslově vyspělých zemí proti rozvojovým v 65% u incidence, 57 % u mortality a 71 % u pětileté prevalence. V letech 1985–2004 bylo v ČR nově diagnostikováno 131 769 karcinomů kolorekta, z toho 7961 případů (58 % mužů, 42 % žen) v roce 2004, z nich bylo 2801 (35,2 %) ve věku 35–64 let. Na karcinom kolorekta zemřelo 85 580 nemocných, z toho 4556 osob v roce 2004 (57,3 % mužů, 42,7 % žen), z nich bylo 1222 (26,8 %) ve věku 35–64 let. Počty žijících s karcinomem kolorekta se zvýšily mezi roky 1989 a 2005 ze 14 924 na 41 061 tj. o 175,2 %, z toho ve věku 35–64 let z 6067 na...

Omezilo zavádění tzv. cílené léčby význam protinádorové chemoterapie?

Did the introduction of targeted therapy limit the importance of cytostatic treatment?

Pavel Klener

Onkologie. 2008:2(1):33-37  

Protinádorová chemoterapie patří k základním metodám léčby nádorových onemocnění. Mechanizmus jejího účinku je však nespecifický a postihuje i normální buňky a tkáně. Naproti tomu v posledních letech bylo objeveno větší množství specifických inhibitorů kancerogeneze, označovaných termínem cílená léčba, které znamenaly obohacení léčebných možností. Nejslibnějšími prostředky cílené léčby se zdají inhibitory proteinkináz a monoklonální protilátky. V tomto přehledu jsou shrnuty informace o širokém spektru používaných monoklonálních protilátek a o jejich významu pro léčbu různých maligních onemocnění. Jsou též zmíněna nově zaváděná cytostatika a jejich...

Prostatický specifický antigen (PSA) - situace v roce 2007

PROSTATE SPECIFIC ANTIGEN (PSA) - situation in the year 2007

Ivan Kolombo, Martina Poršová, Iva Zemanová, Miloš Horecký, Petra Antonová, Tomáš Vlásek, Jaroslav Porš, Jiří Poněšický, Milan Bartůněk

Onkologie. 2008:2(1):39-43  

Nádorové markery mají významnou úlohu v diagnostice a při sledování aktivity onkologických onemocnění. Od počátku 80. let je k dispozici relativně velmi spolehlivý marker karcinomu prostaty v podobě prostatického specifického antigenu (PSA). Autoři v článku podávají přehled současné situace kolem PSA a jeho významu a limitů pro detekci a sledování aktivity karcinomu prostaty. Diskutovány jsou nové trendy (multiplikovaná biopsie prostaty) a nové onkomarkery (PCA3 test nebo EPCA-2 test) pro karcinom prostaty.

Genetika nádorů prsu

GENETICS OF BREAST CARCINOMA

Lenka Foretová

Onkologie. 2008:2(1):44-48  

Nádorová onemocnění prsu se v 5–10 % případů vyskytují na podkladě monogenní dědičné dispozice. Hlavní predispoziční geny BRCA1 a BRCA2 byly objeveny v roce 1994 a 1995. Testování těchto genů je možné u pacientek v indikovaných případech, jako jsou oboustranný nebo velmi časný nádor prsu, familiární výskyt onemocnění, duplicita nádoru prsu a ovaria i při některých vzácnějších histologických formách nádoru prsu. Preventivní opatření u nosičů mutace musí být komplexní a zahrnovat možná rizika i dalších nádorů, jako jsou nádory ovarií, kolorekta, ale i nádorů slinivky, žaludku, žlučníku, melanomu, prostaty i prsu u mužů. Prediktivní testování...

Novinky v léčbě karcinomu prsu

AN UPDATE IN BREAST CANCER TREATMENT

Markéta Palácová

Onkologie. 2008:2(1):49-52  

Terapie karcinomu prsu je léčba multimodální. V rámci systémové terapie se využívá chemoterapie, hormonální léčby, nově i biologické terapie. Prezentována jsou poslední data spojené analýzy klinických studií NSABP B-31 a NCCTG – N9831; dále data týkající se lapatinibu; jedná se o výsledky klinické studie fáze III srovnávající lapatinib s kombinací lapatinib/kapecitabin, u pacientek rezistentních na trastuzumab. Nastíněny jsou i léčebné možnosti triple negative karcinomů prsu – především snaha o cílenou terapii těchto chemosenzitivních, ale agresivních nádorů. Inhibitory aromatáz přináší zlepšení výsledků v léčbě časného karcinomu prsu ve všech...

Dosažení kompletní remise onemocnění u pacienta s generalizovaným kolorektálním karcinomem léčbou irinotekan/cetuximab

Ivo Kocák, Ilona Kocáková, Ingrid Garajová, Zdeněk Řehák, Miloš Pacal

Onkologie. 2008:2(1):55-57  

Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění v České republice. Léčba klinického stadia IV je paliativní. Základním léčebným přístupem je systémová chemoterapie zahrnující fluorouracil a leukovorin, irinotekan a oxaliplatinu. Nádorové buňky kolorektálního karcinomu často zvýšeně exprimují receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR). Výsledky prvních klinických studií s cetuximabem u metastatického onemocnění jasně prokázaly významnou aktivitu této anti-EGFR monoklonální protilátky u pacientů rezistentních k současně dostupným cytotoxickým látkám. V následující kazuistice prezentujeme protinádorovou účinnost až s dosažením...

Pokročilý karcinom děložního hrdla - nová indikace topotekanu (Hycamtin®)

Jindřich Fínek

Onkologie. 2008:2(1):59-61  

Studie fáze III GOG 0179 prokázala u nemocných s rekurentním nebo perzistujícím karcinomem děložního hrdla léčených kombinací topotekan + cisplatina prodloužení přežití nemocných proti ramenu pouze s cisplatinou. Bylo dosaženo času do progrese 2,9 měsíce v rameni s cisplatinou (CPT) a 4,6 měsíce u kombinačního schématu CT (p = 0,014). U monoterapie bylo dosaženo kompletní remise u 4 nemocných a 14 dosáhlo odpovědi částečné, u kombinace cisplatina topotekan bylo dosaženo 14 kompletních odpovědí a 22 částečných. Medián přežití byl 6,5 měsíce pro CPT a 9,4 měsíce pro kombinační léčbu CT (p = 0,017).