Onkologie. 2017:11(5):215
Onkologie. 2017:11(5):220-223 | DOI: 10.36290/xon.2017.041
Ovariální karcinom představuje nejčastější příčinu úmrtí z gynekologických malignit. U většiny pacientek je nemoc diagnostikována v pokročilém stadiu s peritoneální karcinomatózou. Základem léčby je primární cytoredukční výkon s cílem dosažení mikroskopického rezidua s následnou systémovou léčbou chemoterapií. Potvrzuje se přínos intraperitoneální chemoterapie v primární léčbě. V současné době lze pozorovat rostoucí zájem o zhodnocení potenciálního přínosu radikální cytoredukční operace v kombinaci s hypertermickou intraperitoneální chemoterapií (HIPEC) v primární léčbě pokročilého ovariálního karcinomu i v terapii recidivující nemoci. Výsledky dosavadních...
Onkologie. 2017:11(5):224-226 | DOI: 10.36290/xon.2017.042
Přehledový článek shrnuje možnosti využití stanovení hladin C-reaktivního proteinu nejen v jeho nejčastější indikaci (diferenciálnídiagnostika akutního zánětu v organismu), ale současně analyzuje nové možnosti jeho využití u onkologických pacientů v rámciprognostických skórovacích systémů, výhody spojení s dalšími biomarkery a také zmiňuje jeho využití jako markeru adaptivníimunitní odpovědi po chemoterapii.
Onkologie. 2017:11(5):228-230 | DOI: 10.36290/xon.2017.043
Článek se zabývá problematikou péče o nosičky mutací genů BRCA1 a BRCA2, tedy žen s dědičnou dispozicí ke vzniku karcinomu prsu a vaječníků, z hlediska gynekologa, shrnuje doporučení k dispenzarizaci a k provádění preventivních chirurgických zákroků – adnexektomie s hysterektomií. Je zdůrazněn význam péče o nositelky mutací genů BRCA1,2 s ohledem na závažnost zejména ovariálního karcinomu. Článek upozorňuje na skutečnost, že dle indikačních kritérií modifikovaných dle NCCN v roce 2015 a schválených Společností lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP je indikováno genetické testování pro všechny ženy s karcinomem ovarií bez věkové a histologické limitace.
Onkologie. 2017:11(5):232-235 | DOI: 10.36290/xon.2017.044
High grade serózní karcinomy (HGSC) jsou skupinou ovariálních, tubárních a peritoneálních nádorů vznikajících z prekurzorové lézepřevážně v distální části vejcovodu. V době zjištění diagnózy HGSC jsou ženy postiženy metastatickým šířením nádoru v dutiněbřišní s pětiletým přežíváním 10–30 %. Mezi ženami se zvýšeným rizikem HGSC (nejvíc s BRCA mutací), které podstoupily bilaterálníadnexektomii, je 4–17 % těch, které mají STIC (serózní tubární intraepiteliální karcinom) nebo invazivní neoplazii, a přibližně80 % těch neoplazií se nachází v ampulární části vejcovodu.
Onkologie. 2017:11(5):236-243 | DOI: 10.36290/xon.2017.045
Prezentace specifických symptomů pacientek s pokročilým neléčitelným gynekologickým maligním onemocněním formou komentovaných kazuistik. V práci je stručně formulována soudobá znalost o etiopatogenezi, diagnostice a obvyklá léčebná strategie pro jednotlivé gynekologické malignity, důraz je však kladen na symptomatickou a podpůrnou péči, která mnohdy probíhá současně s onkologickou léčbou. Uvedené postupy jsou popsány tak, aby byly srozumitelné i pro lékaře ne-gynekology. V níže uvedeném sdělení je zmíněna problematika maligních výpotků a algického syndromu malé pánve, které patří do symptomatologie i jiných zhoubných a nezhoubných onemocnění.
Onkologie. 2017:11(5):244-247 | DOI: 10.36290/xon.2017.046
Cílem práce je prezentace specifických ošetřovatelských technik u pacientek s poruchami hojení operační rány po radikální vulvektomiipro karcinom vulvy. V práci je stručně formulována soudobá znalost o etiopatogenezi, diagnostice a obvyklá léčebnástrategie pro karcinom vulvy, důraz je však kladen na ošetřovatelskou péči kvalifikované sestry s edukací v technikách zaměřenýchna hojení chronických maligních ran.
Onkologie. 2017:11(5):248-255 | DOI: 10.36290/xon.2017.047
Cíl práce: Souhrn dostupných literárních údajů o hladkosvalových nádorech děložních nejistého maligního potenciálu, zaměřený zejména na určení prognostických faktorů a nastavení terapeutického a dispenzárního managementu. Metodika: Analýza a souhrn literárního přehledu zabývající se problematikou děložních hladkosvalových nádorů. Závěr: Hladkosvalové nádory děložní nejistého maligního potenciálu jsou raritní tumory. Diagnóza je stanovena výhradně pooperačně na základě histopatologické analýzy. Součástí závěru histopatologického vyšetření je predikce klinického vývoje na základě vyhodnocení morfologických a imunohistochemických prognostických faktorů....
Onkologie. 2017:11(5):257-262 | DOI: 10.36290/xon.2017.048
Níže prezentovaný článek pojednává o pokrocích v hormonální léčbě karcinomu prsu jak v pooperační adjuvantní indikaci, taktaké v indikacích neoadjuvantních a paliativních. V práci se zaměřujeme jak na monoterapii léky hormonální povahy, tak také naperspektivní kombinace s léky cílenými. Na závěr článku jsou prezentovány praktické rady, jak si poradit s některými nežádoucímiúčinky léčby, které snižují kvalitu života pacientek i compliance s léčbou.
Onkologie. 2017:11(5):264-268 | DOI: 10.36290/xon.2017.049
Recidivující, perzistující či metastatický karcinom děložního hrdla představuje významný klinický problém. V této klinické situaci se jedná o nádor s velmi nepříznivou prognózou, často diagnostikovaný u mladších žen. Možnosti léčebného ovlivnění takového nádoru jsou limitované, spočívají především v podání systémové paliativní chemoterapie s platinovým derivátem, event. neplatinové kombinace u předléčených pacientek. Nově je možné využít i příznivý efekt antiangiogenní léčby v paliativní terapii tohoto onemocnění. Uvedená kazuistika prezentuje klinickou zkušenost s léčbou recidivujícího karcinomu děložního hrdla u mladé pacientky za využití chemoterapie...