Slovo úvodem

prim. MUDr. Josef Chovanec, Ph.D.

Onkologie. 2017:11(5):215  

Role hypertermické intraperitoneální chemoterapie v léčbě pokročilého a recidivujícího ovariálního karcinomu

The role of hyperthermic intraperitoneal chemotherapy in the treatment of advanced and recurrent ovarian cancer

Richard Feranec, Josef Chovanec

Onkologie. 2017:11(5):220-223 | DOI: 10.36290/xon.2017.041  

Ovariální karcinom představuje nejčastější příčinu úmrtí z gynekologických malignit. U většiny pacientek je nemoc diagnostikována v pokročilém stadiu s peritoneální karcinomatózou. Základem léčby je primární cytoredukční výkon s cílem dosažení mikroskopického rezidua s následnou systémovou léčbou chemoterapií. Potvrzuje se přínos intraperitoneální chemoterapie v primární léčbě. V současné době lze pozorovat rostoucí zájem o zhodnocení potenciálního přínosu radikální cytoredukční operace v kombinaci s hypertermickou intraperitoneální chemoterapií (HIPEC) v primární léčbě pokročilého ovariálního karcinomu i v terapii recidivující nemoci. Výsledky dosavadních...

Klinický význam C-reaktivního proteinu v onkogynekologii

The clinical relevance of C-reactive protein in oncogynecology

Tomáš Cacek, Monika Náležinská, Josef Chovanec

Onkologie. 2017:11(5):224-226 | DOI: 10.36290/xon.2017.042  

Přehledový článek shrnuje možnosti využití stanovení hladin C-reaktivního proteinu nejen v jeho nejčastější indikaci (diferenciálnídiagnostika akutního zánětu v organismu), ale současně analyzuje nové možnosti jeho využití u onkologických pacientů v rámciprognostických skórovacích systémů, výhody spojení s dalšími biomarkery a také zmiňuje jeho využití jako markeru adaptivníimunitní odpovědi po chemoterapii.

Péče o nosičky mutací genů BRCA1 a BRCA2 z hlediska onkogynekologa

Care for BRCA1 and BRCA2 gene carriers from the gynecologist's point of view

Helena Kolářová

Onkologie. 2017:11(5):228-230 | DOI: 10.36290/xon.2017.043  

Článek se zabývá problematikou péče o nosičky mutací genů BRCA1 a BRCA2, tedy žen s dědičnou dispozicí ke vzniku karcinomu prsu a vaječníků, z hlediska gynekologa, shrnuje doporučení k dispenzarizaci a k provádění preventivních chirurgických zákroků – adnexektomie s hysterektomií. Je zdůrazněn význam péče o nositelky mutací genů BRCA1,2 s ohledem na závažnost zejména ovariálního karcinomu. Článek upozorňuje na skutečnost, že dle indikačních kritérií modifikovaných dle NCCN v roce 2015 a schválených Společností lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP je indikováno genetické testování pro všechny ženy s karcinomem ovarií bez věkové a histologické limitace.

Serózní tubární intraepiteliální karcinomy (STIC)

Serous tubal intraepithelial carcinoma (STIC)

Gabriel Jelenek, Josef Chovanec

Onkologie. 2017:11(5):232-235 | DOI: 10.36290/xon.2017.044  

High grade serózní karcinomy (HGSC) jsou skupinou ovariálních, tubárních a peritoneálních nádorů vznikajících z prekurzorové lézepřevážně v distální části vejcovodu. V době zjištění diagnózy HGSC jsou ženy postiženy metastatickým šířením nádoru v dutiněbřišní s pětiletým přežíváním 10–30 %. Mezi ženami se zvýšeným rizikem HGSC (nejvíc s BRCA mutací), které podstoupily bilaterálníadnexektomii, je 4–17 % těch, které mají STIC (serózní tubární intraepiteliální karcinom) nebo invazivní neoplazii, a přibližně80 % těch neoplazií se nachází v ampulární části vejcovodu.

Paliativní péče v gynekologické onkologii – komentované kazuistiky

Palliative care in gynecological oncology – commented case reports

Monika Náležinská, Ondřej Sláma, Josef Chovanec

Onkologie. 2017:11(5):236-243 | DOI: 10.36290/xon.2017.045  

Prezentace specifických symptomů pacientek s pokročilým neléčitelným gynekologickým maligním onemocněním formou komentovaných kazuistik. V práci je stručně formulována soudobá znalost o etiopatogenezi, diagnostice a obvyklá léčebná strategie pro jednotlivé gynekologické malignity, důraz je však kladen na symptomatickou a podpůrnou péči, která mnohdy probíhá současně s onkologickou léčbou. Uvedené postupy jsou popsány tak, aby byly srozumitelné i pro lékaře ne-gynekology. V níže uvedeném sdělení je zmíněna problematika maligních výpotků a algického syndromu malé pánve, které patří do symptomatologie i jiných zhoubných a nezhoubných onemocnění.

Ošetřovatelská péče o operační ránu po radikální vulvektomii per secundam – komentovaná kazuistika
z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků

Nursing care of surgery wounds after radical vulvectomy per secundam – commented case report from the
perspective of non-medical staff

Marie Dvořáková, Zdeňka Pešová, Monika Náležinská, Josef Chovanec, Jan Dvořák

Onkologie. 2017:11(5):244-247 | DOI: 10.36290/xon.2017.046  

Cílem práce je prezentace specifických ošetřovatelských technik u pacientek s poruchami hojení operační rány po radikální vulvektomiipro karcinom vulvy. V práci je stručně formulována soudobá znalost o etiopatogenezi, diagnostice a obvyklá léčebnástrategie pro karcinom vulvy, důraz je však kladen na ošetřovatelskou péči kvalifikované sestry s edukací v technikách zaměřenýchna hojení chronických maligních ran.

Hladkosvalové nádory děložní nejistého maligního potenciálu

Smooth muscle tumors of the uterus of uncertain malignant potential

Monika Náležinská, Petr Škapa, Jiří Špaček, Josef Chovanec

Onkologie. 2017:11(5):248-255 | DOI: 10.36290/xon.2017.047  

Cíl práce: Souhrn dostupných literárních údajů o hladkosvalových nádorech děložních nejistého maligního potenciálu, zaměřený zejména na určení prognostických faktorů a nastavení terapeutického a dispenzárního managementu. Metodika: Analýza a souhrn literárního přehledu zabývající se problematikou děložních hladkosvalových nádorů. Závěr: Hladkosvalové nádory děložní nejistého maligního potenciálu jsou raritní tumory. Diagnóza je stanovena výhradně pooperačně na základě histopatologické analýzy. Součástí závěru histopatologického vyšetření je predikce klinického vývoje na základě vyhodnocení morfologických a imunohistochemických prognostických faktorů....

Novinky v hormonální léčbě karcinomu prsu

News in hormonal therapy for breast cancer

Jan Novotný

Onkologie. 2017:11(5):257-262 | DOI: 10.36290/xon.2017.048  

Níže prezentovaný článek pojednává o pokrocích v hormonální léčbě karcinomu prsu jak v pooperační adjuvantní indikaci, taktaké v indikacích neoadjuvantních a paliativních. V práci se zaměřujeme jak na monoterapii léky hormonální povahy, tak také naperspektivní kombinace s léky cílenými. Na závěr článku jsou prezentovány praktické rady, jak si poradit s některými nežádoucímiúčinky léčby, které snižují kvalitu života pacientek i compliance s léčbou.

Využití bevacizumabu (Avastin) v léčbě recidivujícího karcinomu děložního hrdla

The use of bevacizumab (Avastin) in treating recurrent cervical cancer

Michal Zikán

Onkologie. 2017:11(5):264-268 | DOI: 10.36290/xon.2017.049  

Recidivující, perzistující či metastatický karcinom děložního hrdla představuje významný klinický problém. V této klinické situaci se jedná o nádor s velmi nepříznivou prognózou, často diagnostikovaný u mladších žen. Možnosti léčebného ovlivnění takového nádoru jsou limitované, spočívají především v podání systémové paliativní chemoterapie s platinovým derivátem, event. neplatinové kombinace u předléčených pacientek. Nově je možné využít i příznivý efekt antiangiogenní léčby v paliativní terapii tohoto onemocnění. Uvedená kazuistika prezentuje klinickou zkušenost s léčbou recidivujícího karcinomu děložního hrdla u mladé pacientky za využití chemoterapie...