Onkologie. 2020:14(5):195
Od roku 2011, kdy byl do běžné praxe zaveden první checkpoint inhibitor, si imunoterapie vydobyla nezastupitelné místo v onkologii. A v současné době je imunoterapie vnímána vedle chirurgie, chemoterapie, cílené terapie a radioterapie, jako další základní pilíř v onkologické léčbě...
Onkologie. 2020:14(5):199-204 | DOI: 10.36290/xon.2020.074
Imunoterapie je v současné době již plně etablovanou léčebnou modalitou v onkologii. Jedná se stále o relativně novou léčebnou metodu, s níž bylo největšího pokroku dosaženo v léčbě maligního melanomu. S postupem času se však imunoterapie začíná uplatňovat i v rámci léčby dalších nádorů, a to nejen solidních, ale i hematologických. Tento přehledový článek se zaměřuje na současné novinky na poli imunoterapie za posledních pět let, které mají reálné využití v českém prostředí.
Onkologie. 2020:14(5):205-212 | DOI: 10.36290/xon.2020.075
I přes velmi slibné terapeutické výsledky inhibitorů imunitních kontrolních bodů (ICIs) benefituje z této léčby asi 20-40 % pacientů. Od uvedení léčby ICIs do praxe jsou neustále zkoumány prediktory, které by mohly zamezit zbytečné toxicitě a také zmenšit finanční náklady vynaložené na léčbu. V praxi dnes pro predikci odpovědi na anti-PD1/PD-L1 imunoterapii využíváme expresi PD-L1. Její uplatnění v praxi ale stále zůstává velmi diskutabilní, a to kvůli těžce definovatelné mezní hodnotě a prostorové i časové heterogenitě. Dalším schváleným prediktorem se stala mikrosatelitní instabilita, která ačkoliv je silním prediktorem například u kolorektálního...
Onkologie. 2020:14(5):213-218 | DOI: 10.36290/xon.2020.076
Radioterapie a imunoterapie mají v léčbě nádorových onemocnění své nezastupitelné místo. To, že ionizující záření nemusí mít jen imunosupresivní účinek, je známo již dlouhá léta. Avšak teprve s příchodem imunoterapie (checkpoint inhibitorů) a jejich účinností, se do popředí zájmu dostala možnost kombinace imunoterapie a radioterapie. A ačkoliv je již v současné době tato kombinace považována za prospěšnou, je zde stále mnoho otázek, které je nutné dořešit, jako například načasování jednotlivých modalit, definování optimální dávky, nebo i otázka optimálního režimu. Tento přehledový článek se snaží shrnout základní informace, které máme v současné době...
Onkologie. 2020:14(5):219-220 | DOI: 10.36290/xon.2020.077
Imunoterapie se za poslední dekádu stala novým pilířem onkologické léčby. Obrovský úspěch, který imunoterapie, zejména checkpoint inhibitory, zaznamenala u pokročilých onemocnění s metastatickým rozsevem, se dnes snaží nalézt více než stovka studií s checkpoint inhibitory v neoadjuvantní indikaci u pacientů s časným stadiem onemocnění. Slibné výsledky můžeme doposud vidět v diagnózách, jako jsou maligní melanom či karcinom prsu, kde se neoadjuvantní podání imunoterapie ukázalo jako účinné, navíc s dobře zvládnutelnými nežádoucími účinky. Tyto dvě diagnózy mají již výsledky studií III. fáze. Nicméně až výsledky rozsáhlejších studií nám pomohou odhalit,...
Onkologie. 2020:14(5):221-225 | DOI: 10.36290/xon.2020.078
Klasický Hodgkinův lymfom je v současnosti jedním z nejlépe léčitelných nádorů vůbec. Velká většina pacientů dosáhne po ukončení první linie onkologické léčby trvalé remise, a pokud ne, potenciálně kurativní mohou být i další linie. V případě selhání konvenčních terapeutických postupů na bázi chemoterapie a radioterapie je indikována léčba s inovativními léčivými přípravky; brentuximab vedotinem a PD-1 inhibitory, někdy souhrnně označovanými jako imunoterapie. Podobně jako v léčbě solidních nádorů, tak i v případě klasického Hodgkinova lymfomu se imunoterapie ukázala jako mimořádně účinná i u silně předléčených nemocných, navíc s příznivým profilem...
Onkologie. 2020:14(5):226-232 | DOI: 10.36290/xon.2020.079
V indikaci metastatického GIST zůstávají standardem preparáty imatinib, sunitinib, regorafenib. Avapritinib (nový TK-inhibitor) je nově schválen v indikaci 1. linie metastatického GIST s mutací PDGFR D842, ale neprokázal superioritu oproti regorafenibu v celé populace GIST. Mezi další zajímavé tyrosinkinázové inhibitory patří kabozantinib, pazopanib, ripretinib. Data o efektivitě BRAF blokátorů a imunoterapii anti-PD-1 preparáty jsou zatím velmi omezená. Znovunasazení imatinibu po selhání předchozí léčby imatunibem, sunitinibem a regorafenibem se zdá být efektní jen minimálně. Doporučený standard 3leté adjuvantní léčby imatinibemu pacientů po resekci...
Onkologie. 2020:14(5):233-239 | DOI: 10.36290/xon.2020.080
Nemelanomové kožní nádory představují skupinu nádorů s jedním z nejčastějších výskytů v populaci. V posledních letech se velmi dynamicky mění doporučení jejich léčby. Základním léčebným přístupem zůstává chirurgie, ale v případě lokálně pokročilých nebo generalizovaných nádorů se objevují nové léčebné molekuly, které významně prodlužují život. Cílem tohoto článku je popsání problematiky nejčastějších, nemelanomových kožních nádorů a použití těchto informací v klinické praxi.
Onkologie. 2020:14(5):240-245 | DOI: 10.36290/xon.2020.081
Incidence adenokarcinomu žaludku v České republice postupně klesá, nicméně i přes rozvoj onkologické terapie zůstává mortalita stále vysoká. U velmi časných stadií lze dosáhnout dlouhodobého přežívání jen endoskopickou intervencí. Toto je však možné pouze u minority pacientů. Ve stadiu II a III je základem kurativního postupu radikální chirurgický výkon s D2 lymfadenektomií. I přes radikální výkon však prognóza zůstává závažná vzhledem k vysoké míře recidivy. Je tedy zřejmé, že u lokálně pokročilých onemocnění je pouhá resekce nedostatečná a v současné době je standardem léčby perioperativní chemoterapie, která vede k prodloužení parametrů přežívání...
Onkologie. 2020:14(5):246-250 | DOI: 10.36290/xon.2020.082
Zdravotná gramotnosť je miera, do akej sú pacienti schopní získať, spracovať a porozumieť základným zdravotným informáciám potrebných na prijímanie adekvátnych rozhodnutí o zdraví. Aktívne zapojenie pacientov do liečby onkologických ochorení si vyžaduje aj adekvátnu úroveň zdravotnej gramotnosti. Limitovaná úroveň zdravotnej gramotnosti negatívne ovplyvňuje liečbu onkologických ochorení a je prekážkou v dosiahnutí kvality života onkologických pacientov. Cieľom štúdie bolo vyhľadať a analyzovať výskumné empirické štúdie, ktoré hodnotili zdravotnú gramotnosť u pacientov s onkologickým ochorením.