Onkologie. 2017:11(6):280
Onkologie. 2017:11(6):281-285 | DOI: 10.36290/xon.2017.051
Karcinom žaludku je závažné onemocnění často diagnostikované v pokročilém stadiu. Významná tendence k peritoneální diseminaci se signifikantním negativním efektem pro délku přežití je myšlenkou vedoucí snahy o ovlivnění peritoneální komponenty onemocnění. Radikální multimodální léčba zahrnující chemoterapii, cytoredukční chirurgickou terapii a hypertermickou intraperitoneální chemoterapii (HIPEC) je v současné době posuzována v několika studiích. Nejčastější indikace zahrnují limitované peritoneální postižení, Krukenbergův tumor, T3 a T4 stadium tumoru, difuzní karcinom se scirrhotickým růstem, postižení mízních uzlin, nízkou diferenciaci tumoru, perforovaný...
Onkologie. 2017:11(6):286-288 | DOI: 10.36290/xon.2017.052
Cytoreduktivní chirurgie a intraperitoneální chemoterapie nabývá v posledních letech stále větší popularity. Jedná se o poměrně složitou metodu, prováděnou s kurativním záměrem, která je ovšem doprovázena značnou morbiditou. Dosud neexistuje jednotné schéma hodnocení toxicity této léčby. Nicméně ve studiích větších souborů pacientů lze sledovat výskyt častějšího typu komplikací oproti standardní digestivní chirurgii. Včasné rozpoznání těchto komplikací vede ke zlepšení účinnosti této metody, ale především ke zlepšení kvality života pacientů, kteří cytoreduktivní chirurgii a intraperitoneální chemoterapii podstoupili. Morbidita a mortalita této metody...
Onkologie. 2017:11(6):289-292 | DOI: 10.36290/xon.2017.053
Peritoneum představuje specifickou orgánovou strukturu, která bývá často postižena metastatickým nádorovým onemocněním a méně často primárními peritoneálními nádory. Z hlediska terapeutických možností je klíčové odlišit solitární postižení peritonea a karcinomatózu ve finálním stadiu onemocnění, kdy kromě peritonea nacházíme vícečetná metastatická ložiska v parenchymových orgánech. V případě diseminovaného onemocnění je karcinomatóza peritonea inkurabilní formou malignity s velmi špatnou prognózou a omezenými terapeutickými možnostmi. V případě solitárního postižení peritonea, ať už primárním peritoneálním nádorem, nebo nádorem s jiným primárním origem,...
Onkologie. 2017:11(6):294-298 | DOI: 10.36290/xon.2017.054
Osteosarkom je nejčastějším primárním maligním kostním nádorem. Nádor se vyskytuje nejčastěji v adolescenci a u mladých dospělých. Při současných standardech léčby dlouhodobě přežívá asi 70 % pacientů s lokalizovaným končetinovým postižením a 20–30 % pacientů s primárními metastázami nebo postižením axiálního skeletu. Diagnostika je postavena na zobrazovacích metodách (RTG, CT, MRI, PET-CT), klinickém vyšetření a bioptickém vyšetření. V lokální terapii je základem radikální resekce nádoru. K náhradě odstraněné kosti jsou v dnešní době využívány modulární náhrady a individuální náhrady, méně jsou dnes již využívány alloštěpy. Základem systémové...
Onkologie. 2017:11(6):300-305 | DOI: 10.36290/xon.2017.055
Mnohočetný myelom je maligní hematologické onemocnění, které se řadí do skupiny monoklonálních gamapatií charakteristických přítomností monoklonálního imunoglobulinu v séru a/nebo v moči. Diagnosticky je zvýšené množství klonálních plazmocytů v kostní dřeni. Dalším diagnostickým kritériem je poškození organismu shrnuté pod akronymem CRAB – hyperkalcemie (calcium), renální insuficience, anémie a poškození kostí (bone). Postižení skeletu je pro myelom charakteristické, tzv. myelomová kostní nemoc se vyskytuje až u 80 % nemocných. Typická je přítomnost osteolytických ložisek, případně patologických fraktur. Poškození skeletu může být velmi závažné...
Onkologie. 2017:11(6):306-308 | DOI: 10.36290/xon.2017.056
Tumory hrudníku tvoří různorodou skupinu onemocnění. Lokalizací se jedná o nádory plicního parenchymu, pleury, stěny hrudnía mediastina. Etiologie je benigní či maligní, může se jednat o vrozené či získané léze. Péče o pacienty s neověřenými tumoryhrudníku je vždy komplexní a multidisciplinární a podílí se na ní celá řada specialistů. Dokud není jasně stanovena etiologie neověřenéhotumoru, přistupujeme k tumoru vždy jako k potencionálně malignímu a je nutno jej dále vyšetřovat.
Onkologie. 2017:11(6):310-313 | DOI: 10.36290/xon.2017.057
Obsahem tohoto příspěvku je ozřejmění posudkového hlediska a posudkových kritérií, podle kterých lékařská posudková službaposuzuje zdravotní stav onkologicky nemocných osob pro účely přiznání dávek a služeb sociálního zabezpečení. Pro dokreslenísoučasné situace je příspěvek doplněn konkrétními statistickými údaji z oblasti dočasné pracovní neschopnosti, invalidity i vybranýchdávek z nepojistného systému.
Onkologie. 2017:11(6):315-318 | DOI: 10.36290/xon.2017.058
Polymorbidní 64letý pacient byl plánovaně hospitalizován na Oddělení rekonstrukční chirurgie KPRCH FN Brno. Pacient byl léčen pro neoplazii laryngu, a to chirurgicky laryngektomií, blokovou disekcí krčních uzlin, adjuvantní radioterapií s následným vznikem píštěle hypofaryngu. Nutrice pacienta byla zajištěna perkutánní endoskopickou gastrostomií (PEG), vyhotovena byla i permanentní tracheostomie. Po radikálním debridementu defektu a identifikaci příjmových cév – pravostranných arteria a vena mammaria interna, bylo rozhodnuto o rekonstrukci defektu hypofaryngu a ventrálního defektu krku volným muskulokutánním lalokem anterolateral thigh flap (ALT)...