Onkologie. 2026:20(4):199
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem žen a zároveň diagnózou, v níž se snad nejzřetelněji projevuje proměna současné onkologie. Zatímco ještě před dvěma desetiletími byla léčba postavena na principu maximální radikality, dnes je určující otázkou, kolik léčby je skutečně nutné, a kolik jí lze bezpečně ubrat, aniž bychom ohrozili onkologický výsledek. Tento posun není rezignací na účinnost, ale výrazem lepšího porozumění biologii nádoru, dostupnosti přesnějších diagnostických metod a účinnější systémové léčby. Toto číslo časopisu Onkologie nabízí pohled na tři oblasti, v nichž se tato proměna odehrává: na management axily, na léčbu mozkových...
Onkologie. 2026:20(4):258-262 | DOI: 10.36290/xon.2026.046
Prožívání ztráty zdraví u onkologických pacientů představuje komplexní, dynamický a mnohovrstevnatý proces, který významně ovlivňuje psychosociální adaptaci i kvalitu života. Vedle zjevné fyzické zátěže pacienti čelí také méně nápadným, často explicitně nevyjadřovaným formám psychické, vztahové a existenciální zátěže, které mohou v klinické praxi zůstávat hůře rozpoznatelné. Článek se zaměřuje na vybrané aspekty prožívání ztráty zdraví, vycházející z kvalitativního výzkumu realizovaného metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Pozornost je věnována zejména prožívání ztráty zdraví jako kumulované a nelineární zkušenosti, nastavování hranic jako...
Onkologie. 2026:20(4):253-257 | DOI: 10.36290/xon.2026.045
Pri karcinómoch hlavy a krku je expresia proteínu PD-L1 v nádorovom tkanive kľúčový prediktívny parameter, ktorý pomáha určiť, ktorí pacienti budú najlepšie reagovať na liečbu inhibítormi kontrolných bodov. Štandardne sa PD-L1 status určuje pomocou kombinovaného pozitívne skóre (CPS). Hodnota CPS ≥ 1 je základným predpokladom pre nasadenie pembrolizumabu v kombinácii s chemoterapiou v prvej línii liečby neresekabilného, rekurentného a/alebo metastatického ochorenia. Pri hodnote CPS ≥ 20 možno uvažovať o prvolíniovej liečbe pembrolizumabom v monoterapii. Doterajšie štúdie reportujú rôznorodé závery týkajúce sa prevalencie PD-L1-pozitívnych...
Onkologie. 2026:20(4):250-252
Karcinom prsu patří mezi nejčastější onkologická onemocnění u žen ve světě i u nás. Incidence v České republice z roku 2021 je 139,6 případů na 100 000 žen. Díky zavedenému screeningovému programu jsou onemocnění diagnostikována v časném stadiu, a tak v posledních letech úmrtnost na karcinom prsu klesá. Nicméně i přes časně zachycené onemocnění a účinnou adjuvantní léčbu dochází ke vzniku metastatického onemocnění.
Onkologie. 2026:20(4):246-249 | DOI: 10.36290/xon.2026.044
Léčba HPV-pozitivního, lidským papilomavirem vyvolaného spinocelulárního karcinomu hlavy a krku (HNSCC) představuje denní chleba radiačních onkologů po celém světě. Vzhledem ke vzrůstající incidenci infekce tímto virem k léčbě přichází i starší či křehcí pacienti, neschopní radikální onkologické léčby. Proto jsou radiační onkologové nuceni volit suboptimální strategie léčby, u kterých je výrazně snížena pravděpodobnost lokální kontroly nádorového onemocnění a vyléčení. Tyto strategie představují například cílenou, samostatnou radioterapii nádorových ložisek bez ozáření elektivních oblastí lymfatických uzlin a bez přidání souběžné léčby, zvyšující účinek...
Onkologie. 2026:20(4):241-245 | DOI: 10.36290/xon.2026.043
Konsolidační léčba durvalumabem po chemoradioterapii představuje nový standard léčby nemocných s limitovaným stadiem malobuněčného karcinomu plic (LD-SCLC), založený na výsledcích studie ADRIATIC. Prezentujeme kazuistiku 75letého polymorbidního pacienta s LD-SCLC a významnou plicní dysfunkcí, u kterého byla konkomitantní chemoradioterapie doprovázena závažnější toxicitou, nicméně vedla k dosažení výrazné léčebné odpovědi, což umožnilo pokračovat v aktivní protinádorové terapii pomocí konsolidačně podávaného durvalumabu. Během imunoterapie nedošlo doposud k rozvoji imunitně podmíněných nežádoucích účinků a ani rozvoj výraznějších postradiačních změn...
Onkologie. 2026:20(4):235-240 | DOI: 10.36290/xon.2026.042
Imunoterapie pomocí inhibitorů imunitních kontrolních bodů představuje významný pokrok v léčbě nádorových onemocnění. Tato léčba obnovuje protinádorovou imunitní odpověď, ale může způsobovat nežádoucí imunitní reakce vůči zdravým tkáním a orgánům - tzv. nežádoucí účinky spojené s imunitou (immune-related adverse events, irAE). Včasná predikce irAE by umožnila jejich lepší management a potenciálně zabránila předčasnému ukončení protinádorové léčby. Tento přehled se zaměřuje na oblast autoprotilátek, a to jak pre-existujících, tak vznikajících až po zavedení imunoterapie. Dosavadní data naznačují, že nejsilnější korelaci s odpovídajícími irAE mají orgánově...
Onkologie. 2026:20(4):230-234 | DOI: 10.36290/xon.2026.041
Závažné onemocnění významně ovlivňuje život pacienta i jeho rodiny. Medicína se všemi prostředky snaží o uzdravení nemocného, ale ne vždy je úspěšná. Pacienti proto mívají řadu obav a pochybností. Především nechtějí trpět bolestí, která je velmi obtěžujícím symptomem. K jejímu potlačení lze použít mnoho účinných přípravků. Jejich výběr závisí na stavu konkrétního pacienta, ale i na zkušenosti ošetřujícího lékaře. Pacient má právo nejen na správnou léčbu, ale i na odstranění bolesti (1).
Onkologie. 2026:20(4):225-229 | DOI: 10.36290/xon.2026.040
Mutace genu BRAF představují klíčovou onkogenní alteraci napříč řadou solidních nádorů a zároveň významný terapeutický cíl v éře precizní onkologie. Tento článek si klade za cíl podat přehled současných možností cílené léčby BRAF-mutovaných nádorů a stěžejní klinická data. Na základě výsledků studií u melanomu, které prokázaly vysokou účinnost kombinované inhibice BRAF a MEK, a následných basket studií potvrzujících aktivitu napříč různými diagnózami, se BRAF etabloval jako modelový příklad tumor-agnostického terapeutického přístupu. Současně jsou diskutovány rozdíly v účinnosti léčby v závislosti na biologickém kontextu jednotlivých nádorů, zejména...
Onkologie. 2026:20(4):219-224 | DOI: 10.36290/xon.2026.039
Malobuněčný plicní karcinom (SCLC) patří nadále k onemocněním se špatnou prognózou. Proto probíhá snaha o vývoj nových léčebných postupů, které by toto změnily. Imunoterapie u extenzivních stadií (ES) SCLC (jak v podobě checkpoint inhibitorů, tak i v podobě tarlatamabu) přinesla pouze mírný přínos pro dlouhodobé přežití. Obdobně i přidání chemoterapie s lurbinectedinem přináší pouze mírné zlepšení dlouhodobé prognózy. U limitovaného stadia (LS) SCLC nejsou dlouhodobá data přínosu imunoterapie zatím známa, střednědobá data jsou nadějná. S příchodem imunoterapie bude též třeba přehodnotit vliv profylaktického ozáření krania (PCI) - u LS-SCLC je situace...
Onkologie. 2026:20(4):213-218 | DOI: 10.36290/xon.2026.038
Návaly horka a noční pocení jsou častými a klinicky významnými nežádoucími účinky adjuvantní endokrinní léčby karcinomu prsu a androgenní deprivace u karcinomu prostaty. Postihují většinu pacientek léčených tamoxifenem či inhibitory aromatázy a až 80 % mužů na ADT, přičemž zásadně zhoršují spánek, náladu, kognitivní i sexuální funkce a snižují kvalitu života. Těžké vazomotorické symptomy jsou důležitou příčinou nedodržování či předčasného ukončení endokrinní léčby, což může nepříznivě ovlivnit onkologické výsledky. Protože hormonální substituční léčba je u hormonálně dependentních nádorů obecně kontraindikována, management se opírá o nefarmakologické...
Onkologie. 2026:20(4):207-212 | DOI: 10.36290/xon.2026.036
Mozkové metastázy karcinomu prsu představují závažnou komplikaci pokročilého onemocnění a významně ovlivňují morbiditu i mortalitu pacientek. Nejvyšší riziko jejich vzniku je spojeno s HER2-pozitivním a triple-negativním subtypem, zatímco u hormonálně pozitivních nádorů je incidence nižší. Patogeneze zahrnuje komplexní proces metastatické kaskády s klíčovou rolí hematoencefalické bariéry. Klinická manifestace je variabilní a závisí na lokalizaci a rozsahu postižení, přičemž mezi nejčastější symptomy patří bolesti hlavy, neurologické deficity a kognitivní poruchy. Diagnostika je založena především na magnetické rezonanci mozku s podáním kontrastní...
Onkologie. 2026:20(4):202-206 | DOI: 10.36290/xon.2026.037
Management axily u pacientek s karcinomem prsu prošel v posledním desetiletí výraznou transformací směrem k deeskalaci chirurgické i radioterapeutické terapie při zachování onkologické bezpečnosti. Tento přehledový článek shrnuje aktuální přístupy k diagnostice a léčbě axily. Podrobně rozebírá indikace jednotlivých léčebných modalit, včetně moderní systémové terapie a současných trendů v deeskalaci chirurgické léčby a radioterapie. Pozornost je věnována také poléčebným komplikacím, zejména prevenci a léčbě lymfedému a rehabilitaci.
Onkologie. 2026:20(3):127
Karcinom prostaty představuje nejčastější maligní onemocnění mužů a zároveň oblast s mimořádně dynamickým vývojem diagnostických a léčebných strategií. V posledních letech dochází k zásadní proměně klinického myšlení – od relativně jednotných algoritmů k individualizovanému přístupu, který zohledňuje biologickou heterogenitu nádoru, rozsah onemocnění, prediktivní biomarkery i celkový stav pacienta. Tematické číslo časopisu Onkologie je věnováno právě tomuto posunu a nabízí komplexní pohled na současné možnosti léčby karcinomu prostaty napříč jednotlivými stadii onemocnění...
Onkologie. 2026:20(3):192-194
Podpůrná léčba v onkologii byla tématem sympozia společnosti MagnaPharm CZ s. r. o. na Jihočeských onkologických dnech, které proběhly v dubnu 2026. Přednášející se zaměřili na nedostatek magnézia, vitaminu D a kalcia u onkologických pacientů. Spolu s předními českými onkology ve videovstupech zdůraznili situace, ve kterých je suplementace těmito mikronutrienty potřebná.
Onkologie. 2026:20(3):188-191
Význam profylaxe chemoterapií indukované nevolnosti a zvracení (CINV) u onkologických pacientů léčených chemoterapií (CHT) připomnělo sympozium společnosti MagnaPharm CZ s. r. o. na Jihočeských onkologických dnech, které proběhly v dubnu 2026. Přednášky i prezentovaný průzkum mezi českými onkology ukázaly, že je tato profylaxe potřebná především u pacientů léčených režimy chemoterapie s vysokým nebo středním emetogenním potenciálem (HEC, MEC) a že se stoupající emetogenitou CHT stoupá i potřeba kombinované antianemické profylaxe. Její nasazení musí proběhnout včas, protože nejvýznamnějším rizikovým faktorem CINV je CINV v předchozích cyklech CHT. Používá...
Onkologie. 2026:20(3):181-187
Přínosu selektivní anti-angiogenní léčby u metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC), účinnosti a bezpečnostnímu profilu fruchintinibu (Fruzaqla®) doloženému v randomizované kontrolované studii FRESCO-2 i českým zkušenostem s tímto přípravkem u silně předléčených pacientů bylo věnováno sympozium společnosti Takeda na XXXI. jihočeských onkologických dnech v Českém Krumlově v dubnu 2026. MUDr. Bencsiková připomněla mechanismus patologické angiogeneze při vzniku maligních nádorů a význam anti-angiogenní léčby, která se u mCRC uplatňuje ve všech liniích. Shrnula výsledky randomizované placebem kontrolované studie FRESCO-2, ve které fruchintinib...
Onkologie. 2026:20(3):176-180 | DOI: 10.36290/xon.2026.032
Maligní phyllodes tumor (MPT) prsu je vzácná jednotka s obvykle rychlým klinickým průběhem definovaným překotným růstem. Operace je jedinou alternativou léčby pevně ukotvenou v léčebných doporučeních, nicméně dosažení radikality výkonu může být v mnoha případech obtížné. Adjuvantní radioterapie ani chemoterapie neprodlužují nemocným život a jejich doporučení se opírá zejména o retrospektivní data. Článek reportuje několik kazuistických případů a shrnuje základní informace o MPT a jeho léčbě.
Onkologie. 2026:20(3):169-175 | DOI: 10.36290/xon.2026.031
Úvod: Radioterapie je klíčovou metodou v léčbě karcinomu laryngu. Proteiny asociované s reparací DNA mohou mít vliv na radiosenzitivitu i na léčebné výsledky a toxicitu ozařování. Soubor pacientů a metodika: Ve skupině 108 pacientů s karcinomem laryngu léčených (chemo)radioterapií byla v bioptických vzorcích tkáně stanovena imunohistochemická hladina proteinů zapojených do reparace DNA a statisticky vyhodnocen vliv na výsledky. Výsledky: Vyšší exprese proteinu MRE11 byla spojena s časným klinickým stadiem (I–II) (p < 0,001), s lepším celkovým přežitím (p < 0,001) a delším přežitím bez progrese (p = 0,025). S delším celkovým...
Onkologie. 2026:20(3):163-168 | DOI: 10.36290/xon.2026.030
Radioligandová terapie (RLT) cílená na prostatický specifický membránový antigen (PSMA) představuje významný pokrok v léčbě metastatického kastračně rezistentního karcinomu prostaty. Zavedení této modality do klinické praxe klade vysoké nároky na správnou indikaci, organizační zajištění a bezpečný průběh léčby. Článek shrnuje roli multidisciplinárního týmu (MDT) v RLT karcinomu prostaty a popisuje klíčové kompetence jednotlivých odborností, včetně klinického onkologa, urologa, specialisty nukleární medicíny, radiologa a specializované sestry. Zvláštní pozornost je věnována koordinaci péče, komunikaci MDT a praktickým aspektům dne aplikace léčby. Na...
Onkologie. 2026:20(3):155-162 | DOI: 10.36290/xon.2026.029
Karcinom prostaty patří mezi nejčastější malignity u mužů. Jeho léčba se v posledních letech významně rozšířila o biologickou, resp. cílenou terapii. Biologická léčba zahrnuje zejména léky zasahující do androgenní signalizace, terapii zaměřenou na specifické molekulární dráhy a znaky. Cílem tohoto článku je uvést novinky z posledních let u metastatického hormonálně senzitivního karcinomu prostaty, naznačit možné budoucí směry vývoje.
Onkologie. 2026:20(3):150-154 | DOI: 10.36290/xon.2026.028
Teranostika představuje koncept, který propojuje diagnostické zobrazení a cílenou radionuklidovou terapii prostřednictvím společného molekulárního cíle. U karcinomu prostaty je tímto cílem prostatický specifický membránový antigen (PSMA), jehož exprese koreluje s agresivitou a pokročilostí onemocnění. Tento článek shrnuje aktuální možnosti diagnostiky pomocí pozitronové emisní tomografie s využitím ligandů prostatického specifického membránového antigenu (PSMA PET/CT) značeného radionuklidem 68Ga nebo 18F a radioligandové terapie (RLT) pomocí 177Lu-PSMA-617 u pacientů s metastatickým kastračně rezistentním karcinomem...
Onkologie. 2026:20(3):146-149 | DOI: 10.36290/xon.2026.027
Léčba metastatického hormonálně senzitivního karcinomu prostaty prošla v posledních letech řadou změn. Novým standardem se stalo použití režimů kombinujících androgen deprivační terapii s inhibitory androgenního receptoru a případně i s chemoterapií s docetaxelem. Tento přístup vede k oddálení progrese onemocnění do kastračně rezistentního stadia a rovněž k prodloužení celkového přežití. Prezentovaná kazuistika dokumentuje použití trojkombinace ADT, darolutamid, docetaxel u pacienta s rizikovým de novo metastatickým karcinomem prostaty.
Onkologie. 2026:20(3):141-145 | DOI: 10.36290/xon.2026.026
Radioterapie patří mezi základní léčebné modality karcinomu prostaty. Nejčastěji se uplatňuje jako primární léčba lokalizovaného onemocnění. V poslední době se do popředí dostává otázka postavení radioterapie i v léčbě pokročilého onemocnění. Cílem může být lokální ozáření prostaty v případě nově diagnostikovaného metastatického onemocnění nebo lokální ozáření metastáz. Zvláště s rozvojem moderních diagnostických metod dochází k častější diagnostice oligometastatického onemocnění. U této skupiny pacientů lze zvážit cílené ozáření metastáz i vyšší dávkou s využitím metod stereotaktické radioterapie.
Onkologie. 2026:20(3):136-140 | DOI: 10.36290/xon.2026.025
Biochemická rekurence (BCR) karcinomu prostaty představuje častou klinickou situaci po radikální prostatektomii (RP) nebo radioterapii (RT) s různým biologickým chováním nádoru od indolentního průběhu až po rychlou progresi do metastatického stadia. Správná interpretace BCR vyžaduje přesnou definici podle typu primární léčby, hodnocení dynamiky prostatického specifického antigenu (PSA) a stratifikace rizika. Zásadní pokrok v diagnostice přinesla pozitronová emisní tomografie cílená na prostatický specifický membránový antigen, která umožňuje lokalizaci rekurence již při nízkých hladinách PSA a významně ovlivňuje volbu a cílení záchranné léčby. U pacientů...
Onkologie. 2026:20(3):130-135 | DOI: 10.36290/xon.2026.024
Pokročilý karcinom prostaty představuje heterogenní onemocnění s rozdílnou biologickou povahou, klinickým průběhem i odpovědí na léčbu. V posledních letech došlo k významnému rozšíření terapeutických možností, což klade zvýšené nároky na individualizaci léčebného přístupu. Cílem tohoto článku je shrnout současné možnosti systémové léčby pokročilého karcinomu prostaty a zdůraznit význam personalizovaného přístupu založeného na klinických, laboratorních, zobrazovacích a molekulárně-genetických charakteristikách pacienta a nádoru.
Onkologie. 2026:20(2):71
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, právě otevíráte nové číslo časopisu Onkologie, jehož hlavní téma je z významné části věnováno pokroku v léčbě platina-rezistentního karcinomu ovaria...
Onkologie. 2026:20(2):120-122 | DOI: 10.36290/xon.2026.023
Maligní melanom představuje onkologické onemocnění, jehož incidence v posledních letech stále stoupá (24,6 případů na 100 tis. obyvatel za období 2018-2022). Poměr onemocnění mužů a žen je blízký 1 : 1. Přestože incidence onemocnění stoupá, mortalita zůstává stabilní, což lze přičíst především včasné diagnostice onemocnění. I přesto se setkáváme s nálezem primárně metastatického melanomu, a také část pacientů i přes včasnou diagnózu a zavedenou léčbu metastazuje. Ve své kazuistice popisuji případ léčby primárně metastatického melanomu kombinovanou imunoterapií, kdy došlo ke vzniku výrazné kožní toxicity.
Onkologie. 2026:20(2):117-119 | DOI: 10.36290/xon.2026.022
Totální neoadjuvantní terapie (TNT) karcinomu rekta je léčebným postupem, při kterém pacient absolvuje kompletní onkologickou léčbu, tedy chemoterapii i radioterapii, před operací. Cílem je zlepšit výsledky léčby ve smyslu delšího přežití pacientů (overall survival OS), prodloužení přežití bez známek nemoci (disease-free survival DFS) a také zvýšit počet pacientů, kteří dosáhnou kompletní remise (complete remission CR). U nízce uložených tumorů, u nichž by jedinou možnou operační léčbou byla amputace rekta a trvalá stomie, lze při dosažení CR zvolit i rektum záchovný postup.
Onkologie. 2026:20(2):112-116 | DOI: 10.36290/xon.2026.021
Diabetes mellitus a nádorová onemocnění jsou 4., respektive 2. nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. Jejich incidence i prevalence v poslední dekádě narostla a dále roste. V současnosti je odhadováno, že 8-18 % nemocných s nádorovým onemocněním trpí rovněž cukrovkou. Na četných studiích bylo prokázáno, že diabetes mellitus 2. typu je spojen se zvýšeným rizikem některých nádorových onemocnění. V článku je rozebrána asociace mezi diabetem a nádorovými onemocněními, rizikové faktory, které mají společné, možné biologické mechanismy tohoto vztahu a konečně možného vlivu antidiabetické terapie na nádorová onemocnění a opačně - vliv protinádorové...